Řadu let vedeme s politologem Petrem Sokolem dialog o české politice. Tentokrát jsme se pokusili popsat její půdorys, konfliktní linie a varianty směřování.
Po několika dnech je jisté, že za útokem na ruský koncertní sál Crocus City Hall stojí Islámský stát. Přesto Vladimir Putin trvá na ukrajinské lince, pokud teroristický čin Ukrajinci přímo nespáchali, tak tak prý minimálně byli s islamisty nějak spřaženi. Svědčí to především o jednom, ruskému samovládci problémy začínají přerůstat přes hlavu.
Američané varovali Moskvu před možným teroristickým útokem na základě politiky, že pokud hrozí civilní oběti, poskytují se relevantní informace i nepřátelům. Putin to označil za provokaci. Varování zveřejnila i americká ambasáda v Moskvě. Kdyby za tragédií stála Amerika či kolektivní Západ, jak nejdříve tvrdili Rusové, asi by jen těžké předtím opakovaně varovali.
Důkazem ukrajinského zapojení měl být fakt, že útočníci prý prchali na Ukrajinu. Ukrajinská armáda dokonce prý jim měla připravit “okno”, kdy jim mělo být umožněno vkročit do země. Proč by teroristé prchali zrovna k té části 22 tisíc kilometrů dlouhé ruské hranice, kde zuří aktivní válka, není jasné. Stejně není tak jasné, jak by se dostali přes ruské linie, i kdyby jim Ukrajinci ono slavné “okno” přichystali. Argumentaci úprkem na Ukrajinu překvapivě rozboural Putinův spojenec běloruský prezident Alexandr Lukašenko, který potvrdil, že teroristé se snažili dostat do Běloruska.
Mezitím zjevně frustrovaný Islámský stát se dožadoval pozornosti a opakovaně se k útoku hlásil. Dokonce zveřejnil video z kamer, které útočnici měli na sobě, aby svá tvrzení podložil. Zapojení islamistů potvrzovali i západní tajné služby. Navíc báchorkám o Ukrajincích zjevně nevěřili ani sami Rusové, o čemž svědčí útoky na v Rusku žijící Tádžiky. Teroristé nejspíše byli právě tádžické národnosti.
Ruská oficiální místa následně tedy změnila svou argumentaci. Přiznala, že se jednalo o islamistický útok, ale teroristé prý s Kyjevem nějak spolupracovali. Stejně tak americké a britské tajné služby. Podle agentury Bloomberg, ale vrcholní ruští představitelé přiznávají, že ukrajinská linka je nesmysl. Za útokem stojí pouze Islámský stát.
Je to logické. Rusko má s islamismem dlouhodobý problém. V roce 2002 krize s rukojmími v moskevském divadle skončila smrtí 170 z nich. V roce 2004 došlo k sebevražedným útokům v moskevském metru, útokům na civilní letadla a také k obléhání beslanské školy. V roce 2010 nastal další útok v moskevském metru. V roce 2015 teroristé zničili letadlo transportující ruské turisty ze Sinaje. A to jsou pouze ty nejznámější. Po útocích 11. září bylo Rusko bráno za spojence v boji proti terorismu. Rusové například povolili používat Američanům svůj vzdušný prostor při operacích, které mířili proti Afghánistánu.
Jenže Putin potřebuje, aby do útoku byli zapojení Ukrajinci. Jeden z důvodů, proč byl útok tak úspěšný, je nejspíše ten, že veškerý ruský bezpečnostní aparát se momentálně soustředí na Ukrajinu. Putinova zbytečná válka na Ukrajině vedená kvůli smyšlenému nebezpečí je tak příčinou, proč nikdo nedává pozor na skutečné nebezpečí. Navíc je otázkou, zda ruský stát má kapacitu bojovat na Ukrajině a zároveň úspěšně potlačovat islamisty. Přes všechny silácké řeči, nezdá se, že by se Kreml chystal nějak rázně zakročit proti Islámskému státu. Proto Putin tak mluví o Ukrajincích. Chce, aby pokračování jeho války bylo bráno jako pomsta za zavražděné v Crocus City Hall.
Vyloučit také asi můžeme konspirační teorie, že za útokem stojí sami Rusové. Není jasné, proč by to dělali. Teorie sice mluví o zámince pro další kolo mobilizace, ale tu Putin může vyhlásit i bez krvavého útoku. Navíc proč by FSB volila tak složitou konstrukci, kdy útok sice spáchali sice islamisté, ale za asistence Ukrajinců? Ne, vše mluví pro to, že to byl opravdu Islámský stát.
Ukazuje to relativní slabost Ruska. To je momentálně považováno na kolos, který přečkal západní sankce, oklepal se z prvotních porážek a nyní vede vítěznou válku na Ukrajině. Jenže postup po dobytí Avdijivky je minimální. Musíme připomenout, že v loni v létě Rusko zažilo Prigožinovu vzpouru a nyní je neschopné odpovědět na islámský terorismus. Věštit jeho konec je rozhodně předčasné, ale vše nasvědčuje tomu, že jde o kolos na hliněných nohách.
Nicméně návrat islámského terorismu představuje problém pro celý svět, nejen pro Rusko. Islámský stát byl teoreticky poražen v roce 2017, kdy padla jeho poslední bašta ve městě Rakka. Jeho nynější obdoba si říká Islámský stát-Chorasán, podle starověkého oblasti obsahující dnešní Afghánistán a části okolních zemí. Stalo se tak, před čím varovali kritici amerického stažení z Afghánistánu, tedy že neexistuje žádná záruka, aby se s Afghánistánu znovu nestalo doupě teroristů ochotných zasáhnout po celém světě. Islámský stát nezajímají nějaký geopolitický vývoj. Řídí se podle své pomýlené teologie a nenávidí jak Západ tak Rusko, ale třeba i ší'ity. Přihlásil například k lednovému útoku v Íránu, při kterém zahynulo 96 lidí. Západ může být další na řadě.
ROZHOVOR
00:06
