Nepředložení rozpočtu nové sněmovně je bezprecedentní, říká Národní rozpočtová rada
STÁTNÍ ROZPOČET 2026
Česká republika se podle Národní rozpočtové rady (NRR) ocitla v rozpočtově nestandardní situaci, protože končící vláda Petra Fialy (ODS) sice na konci září předložila Poslanecké sněmovně návrh zákona o státním rozpočtu na rok 2026, po rozpuštění dolní komory v souvislosti s volbami ztrácí dokument svou relevanci. A vláda nové sněmovně už svůj návrh znovu předložit neplánuje, což je podle NRR bezprecedentní. Rada na to upozornila ve svém stanovisku, v němž říká, jaké jsou zásadní problémy původního vládního návrhu a vyzývá, aby vznikající vláda Andreje Babiše (ANO) při přípravě nového rozpočtu respektovala legislativu, rozpočtová pravidla a logiku celého procesu.
Jedním z hlavních problémů je podle rady způsob, jakým Fialova vláda využila výjimku ze zákonného výdajového rámce na obranné výdaje. Aktuální znění rozpočtových pravidel umožňuje zvýšit výdaje nad stanovený rámec o částku odpovídající výdajům na obranu přesahujícím dvě procenta hrubého domácího produktu. V návrhu rozpočtu na rok 2026 jsou obranné výdaje plánovány ve výši 206,5 miliardy korun, tedy 2,35 procenta HDP, což umožňuje navýšit výdaje o 30,7 miliardy korun. Z této částky však 20,1 miliardy míří do kapitoly Ministerstva dopravy, kde přitom rozpočet na rok 2025 označil za obranné výdaje pouhých 136 milionů.
NRR v této souvislosti upozorňuje, že podle metodiky NATO lze do vojenských výdajů zahrnovat pouze ty investice, které mají primárně vojenský účel, nebo částky odpovídající navýšení ceny staveb v důsledku vojenských úprav, například posílení nosnosti mostů. Zahrnutí miliard korun určených na dopravní infrastrukturu mezi obranné výdaje proto považuje za nedůvěryhodné a odporující smyslu fiskální výjimky. Rada připomíná, že souhlasila s výjimkou jen za předpokladu, že bude uplatňována výhradně na projekty posilující obranyschopnost země, a nikoli na jiné výdajové položky. Takové rozšíření by podle ní otevřelo cestu k neomezenému navyšování výdajů mimo zákonný rámec.
PODCAST: Motoristé v mediálním pekle. Přežije Filip Turek?
NRR doporučuje, aby byly do výjimky zařazovány pouze projekty, které budou řádně projednány a schváleny Výborem pro obranné plánování jako poradním orgánem Bezpečnostní rady státu. Vzhledem k tomu, že Česká republika s tímto mechanismem pracuje poprvé, je podle rady nezbytné včas zastavit možné nezdravé tendence.
Dalším problematickým bodem je podle NRR rozpočet Státního fondu dopravní infrastruktury (SFDI). Ten nebyl předložen Poslanecké sněmovně společně se státním rozpočtem, což je v rozporu se zákonem o SFDI. Navíc je navržen ve výši, která přesahuje zákonný výdajový rámec, a jeho příjmy a výdaje nejsou v souladu s návrhem státního rozpočtu. Příjmová strana fondu počítá s dotací o 37,2 miliardy korun vyšší, než s jakou pracuje státní rozpočet. NRR označuje tento rozpor za zásadní a konstatuje, že v této podobě je návrh rozpočtu SFDI neschválitelný.
Podle rady by mělo být samozřejmostí, že vláda dodržuje platné zákony. To, že rozpočet fondu nebyl předložen v zákonem stanoveném termínu, považuje za neakceptovatelné. Vzhledem k tomu, že přípravu rozpočtu přerušily volby, měl by být alespoň schválený návrh SFDI součástí podkladů, které noví poslanci obdrží při projednávání rozpočtu.
Třetím zásadním bodem kritiky je zvyšování odhadu veřejných příjmů v průběhu září. Ministerstvo financí po srpnové makroekonomické predikci dodatečně navýšilo odhadované příjmy sektoru veřejných institucí o více než 19 miliard korun – konkrétně o 12,4 miliardy z pojistného na sociální zabezpečení, 5,2 miliardy ze zdravotního pojištění a 2,3 miliardy z daně z příjmů fyzických osob. Tyto částky mají plynout z očekávaného omezení šedé ekonomiky díky novému zákonu o jednotném měsíčním hlášení zaměstnavatele.
TÝDENÍK ECHO: Úspěchy „protekčního spratka“. Kdo je muž, který přiblížil mír na Blízkém východě
Podle NRR však k tomuto navýšení došlo bez zlepšení makroekonomické prognózy a bez předchozího posouzení Výborem pro rozpočtové prognózy, který má podle zákona ověřovat realističnost příjmových odhadů. Rada zdůrazňuje, že Sněmovna by měla dostávat návrh rozpočtu s příjmy ověřenými nezávislým orgánem předem, nikoli až dodatečně. Odhady dopadů opatření proti šedé ekonomice označuje NRR za nejisté a nepřezkoumatelné, a proto by podle ní neměly být základem pro navyšování výdajových rámců. Varuje, že takový postup by mohl do budoucna rozpočtový proces znevěrohodnit.
V celkovém hodnocení NRR konstatuje, že i když v návrhu rozpočtu zmizely některé problémy, na které dříve upozorňovala – například nadhodnocování výnosů z emisních povolenek nebo podhodnocení výdajů na obnovitelné zdroje –, objevily se jiné. Upozorňuje, že české veřejné finance jsou dlouhodobě zatíženy růstem mandatorních výdajů, automatickými valorizacemi a rostoucími náklady na obsluhu státního dluhu.
Rada ovšem odmítá tvrzení, že rozpočtu chybí zdroje. Podle její analýzy naopak přebývají výdaje, které nejsou kryté prognózovanými příjmy ani schodkem odpovídajícím zákonnému limitu. Tento strukturální problém se podle NRR dále prohlubuje a při přípravě rozpočtu na rok 2027 už nebude možné ho vyřešit bez dodatečných konsolidačních opatření.
Závěrem NRR vyzývá k důslednějšímu dodržování fiskálních pravidel a většímu respektu k rozpočtové odpovědnosti. Upozorňuje, že po vyčerpání efektů konsolidačního balíčku z roku 2023 není řešením rozvolňování pravidel či jejich volnější výklad. Jedině návrat k rozpočtové kázni může podle rady zajistit střednědobou a dlouhodobou stabilitu veřejných financí.
NRR zároveň upozorňuje na rizika spojená s dramatickým nárůstem výdajů Státního fondu dopravní infrastruktury v následujících letech. Z předloženého návrhu vyplývá, že zatímco v roce 2025 činí výdaje fondu 153 miliard korun, v roce 2028 by měly přesáhnout 311 miliard. Takové tempo růstu podle rady není možné bez porušení zákona, výrazného omezení mandatorních výdajů nebo zásadního zvýšení příjmů.
Rada také připomíná, že Česká republika bude v roce 2026 pravděpodobně hospodařit alespoň část roku v rozpočtovém provizoriu. Ústavní lhůty pro ustavení nové Sněmovny a projednání rozpočtu totiž prakticky vylučují jiné řešení. Po dobu provizoria bude možné hospodařit pouze podle rozpočtu na rok 2025, a to maximálně v rozsahu jedné dvanáctiny měsíčně. Na nové vládě pak bude, zda se rozhodne rychle upravit návrh odcházejícího kabinetu, nebo zvolí důkladnější přepracování rozpočtu – i s rizikem delšího období provizoria.
Podle NRR by však bez ohledu na politický vývoj měly být všechny její výhrady k rozpočtu brány v potaz. Rada zdůrazňuje, že jen důsledné dodržování rozpočtové odpovědnosti a transparentnosti může obnovit důvěru ve správu veřejných financí a zajistit dlouhodobou stabilitu české ekonomiky.
