Signál, že majetek lidí není před státem v bezpečí. Jak vláda účelově manipuluje s čísly
MIMOŘÁDNÁ DAŇ
Chceme mít příští rok rozpočtový schodek maximálně 231 miliard. Bude to dobrý rozpočet, prohlašuje premiér Petr Fiala (ODS). Nikdo už ale neříká, jakými machinacemi se takových čísel dosahuje. Nejenže vláda odklání část výdajů do mimorozpočtových fondů, čímž zvyšuje státní dluh, ale ještě si pomáhá nyní už nevysvětlitelnými příjmy z windfall tax. Ministerstvo financí po rozsáhlé kritice toho, že má mimořádná daň opravdu platit i v příštím roce, zveřejnilo své stanovisko a „analýzu expertů“. V ní operuje s mimořádnými výdaji na energetickou krizi o desítky miliard vyššími, než dosud uváděla, a ještě tvrdí, že mimořádně vysoká dividenda ČEZ se mezi mimořádné příjmy rozpočtu neřadí.
Od ministra financí Zbyňka Stanjury (ODS) jsme se minulý týden dozvěděli, že daň z neočekávaných zisků neboli windfall tax (WFT), na které drtivou část peněz do rozpočtu odvádí ČEZ, bude zachována i pro rok 2025. Daň měla pokrýt mimořádné výdaje, které stát měl na pomoc s vysokými cenami energií.
Ministr Stanjura dlouhodobě tvrdil, naposledy ještě v červenci, že mimořádné příjmy z WFT a z odvodů z nadměrných příjmů výrobců elektřiny by měly být víceméně vyrovnané s mimořádnými výdaji státu na energetickou krizi. A že se výnosy z daně nebudou používat na krytí běžných rozpočtových výdajů. A že tedy bude ve vládě prosazovat zrušení platnosti daně pro příští rok. Minulý týden ale týž Stanjura oznámil, že chce příští rok rozpočet se schodkem maximálně 231 miliard korun a že s daní z neočekávaných zisků počítá a pro rok 2025 se rušit nebude. Protože příjmy a výdaje nejsou vyrovnané a podle propočtu ministerstva chybí pokrýt zhruba 35 miliard korun. To je novinka, ke které ovšem resort nemá žádné přesné podklady. A která nahrává přesvědčení, že další výběr WFT je jen vhodným nástrojem pro snížení schodku, respektive nástrojem k zalepení výdajů ve volebním roce 2025.
Zrekapitulujme si, která čísla jsme dosud znali. Samotná windfall tax za loňský rok přinesla státu cca 39 miliard, dominantně se ale na příjmech podílely energetické firmy, které odvedly 34,4 miliardy korun, s přehledem nejvíc právě ČEZ. Z výsledků za loňský rok vyplynulo, že na odvodech dohromady zaplatil 40 miliard korun, z toho 30 miliard na windfall dani a 10 miliard na odvodech z nadměrných tržeb pro výrobce elektřiny, jejíž celkový výnos byl 18,5 miliardy korun. Letos do konce července byl výnos windfall tax 18,2 miliardy korun a Stanjura řekl, že očekává za celý rok inkaso 33 až 34 miliard korun. ČEZ na zálohách na windfall tax letos za první dvě čtvrtletí zaplatil 15 miliard korun a za další půlrok plánuje zaplatit stejnou částku. Predikce pro odvod na mimořádné dani za celý letošní rok se pohybují mezi 25 a 32 miliardami korun. Jenže v letošním rozpočtu stát plánoval příjmy z windfall tax ve výši 17,2 miliardy korun s tím, že to by již mělo pokrýt veškeré zmíněné mimořádné výdaje. Přitom příjem z mimořádné daně byl už v červnu vyšší než cílová částka. Proč tedy najednou 17 miliard neplatí?
„Mimořádná dividenda není mimořádná“
Druhý den po oznámení, že windfall tax bude pokračovat, zveřejnilo ministerstvo financí své stanovisko. V něm mluví o „analýze expertů ministerstva“ vycházející z „výlučně jednorázových příjmů a výdajů, které jsou bezprostředně spojeny s energetickou krizí“. Jednorázové mimořádné výdaje prý v letech 2022 až 2024 dosáhnou dohromady téměř 130 miliard a započítávají se do nich: úsporný tarif, dočasné odpuštění poplatků na podporu OZE, podpora podniků v energeticky náročných odvětvích, kompenzace za dodávku elektřiny a plynu na ztráty, kompenzace za dodávku elektřiny a plynu zákazníkům, dotace provozovateli přenosové soustavy (zde se ještě nabízí otázka, zda se z WFT nebudou dotovat také ztrátové plynovody Net4Gas, které spadají pod ČEPS) a vratky z odvodu nadměrných příjmů. A na druhé straně započítává „mimořádné jednorázové příjmy“ ve výši 95 miliard, které stát inkasuje za roky 2023 a 2024. Mezi ně řadí windfall tax, odvod z nadměrných příjmů a odvody z majetkového prospěchu.
A poté se zde dočteme, že „příjmy státu z dividendy ČEZ se za mimořádné jednorázové příjmy nepovažují“, protože dividenda ČEZ „není s ohledem na mezinárodní metodiku jednorázovým mimořádným příjmem“.
Loni ČEZ vyplácel rekordní dividendu 145 korun na akcii. Stát z ní získal dohromady 54 miliardy korun. Ministr Stanjura ještě předtím loni v červnu tvrdil, že vyšší než původně navrhovaná dividenda (ministerstvo financí podalo protinávrh k návrhu představenstva ČEZ) a výnosy z ní poslouží na pokrytí nákladů, které způsobily vysoké ceny energií. Letos byla schválena dividenda navrhovaná představenstvem ve výši 52 korun na akcii, stát protinávrh nepodal, i když mohl. Mezi akcionáře se tak celkově rozděluje 28 miliard korun, což odpovídá 80 procentům ze zisku. Stát jako většinový vlastník z toho dostává zhruba 19 miliard.
Ještě v listopadu 2023 a ministr Stanjura opět v médiích mluví o započtení dividendy do mimořádných příjmů. „Z těch dvou nových daňových nástrojů – windfall tax a odvody z vyrobené megawatthodiny – bude inkaso kolem 60 miliard. Já myslím, že férové je do toho započítat i část dividendy ČEZ, která byla rekordní,“ uvádí tehdy Stanjura. Je tedy otázkou, proč se ministerstvo najednou odvolává na „mezinárodní metodiku používanou Eurostatem“ a říká, že s dividendou jako mimořádným příjmem počítat nemůžeme. Jen letmý pohled na výnosy z dividend ukazuje, že mimořádné výdaje už by se z nich dávno pokryly.
„Mimořádná dividenda se jmenuje mimořádná proto, že vlastně mimořádná není. Jo, to dává smysl. Ještě v březnu jste počítali mimořádné výdaje 80 až 85 miliard. Teď je to 130 miliard? Změnou metodiky lze změnit každý výsledek,“ kritizoval nová čísla, která resort předvedl, bývalý ministr financí Miroslav Kalousek.
Vzhledem k tomu, že drtivou většinu odvodů na mimořádné dani zaplatil ČEZ a již nyní vidíme, že letos bude výsledek stejný, poškození investoři ČEZ se logicky cítí účelově poškozeni. Šéf právního oddělení ČEZ Ondřej Landa na valné hromadě v červnu uvedl, že ČEZ nemusí platbu daně právně napadat, protože její dopady nejsou tak výrazné a nemají „rdousící efekt“. Pokud by představenstvo ČEZ opravdu nežalovalo stát, což je velmi pravděpodobně vyloučeno, lze čekat soudní napadení celé windfall tax minoritními akcionáři.
Vláda pokračováním mimořádné daně poškozuje český kapitálový trh a důvěru investorů. Ti nemohou vědět, jak vláda s jejich majetkem v podobě investovaných prostředků naloží. Akcie ČEZ jsou přitom hlavním a nejobchodovanějším titulem pražské burzy. „Prohlášením o zachování WFT poslal pan Stanjura investory na pražské burze do stavu, že už si tam nikdy nic nekoupí. Jen prodají a kupovat budou už jen na zahraničních trzích. Domýšlíte, prosím, ty důsledky? Zdanění jedné firmy na úrovni deseti procent ročních tržeb jen za WFT, to opravdu neuvidíme nikde jinde než u ČEZ,“ reagoval například portfolio manažer J&T Michal Semotan. Je proto celkem přirozené se domnívat, že účelem celé windfall tax je snížit hodnotu ČEZ kvůli blíže nespecifikovaným plánům vlády s touto státem majoritně vlastněnou společností.