Pokus o zásah do národních daní na summitu EU. Češi, Irové a další se postavili proti

V Bruselu ve čtvrtek skončil mimořádný summit Evropské unie, informovala mluvčí předsedy Evropské rady Ecaterina Casingeová. Lídři druhý den vrcholné schůzky věnovali zhruba sedm hodin jednání tomu, jak zajistit konkurenceschopnost a prosperitu Evropské unie ve světle geopolitického napětí, rychlých digitálních inovací a tváří v tvář asertivnějším ekonomickým partnerům i oponentům. V závěrech summitu se objevil bod o harmonizaci daní. Česko se postavilo proti. Po skončení summitu o tom informoval premiér Petr Fiala na tiskovém brífinku.

Česká republika a s ní nejméně 14 dalších států měly dnes výhrady vůči části návrhu závěrů z jednání, která se týkala většího sjednocení kapitálových trhů jednotlivých členských zemí. V této části totiž bylo mimo jiné zmíněno, že by se EU měla zabývat harmonizací korporátních daní, což pro ČR znamená daní právnických osob. To by podle Česka, ale i Irska mohlo vést k oslabení menších států v unii, i proto s tím nesouhlasily.

"Pro nás nebyly přijatelné snahy o sjednocování některých daní," uvedl po skončení jednání premiér Fiala. "Debata byla dobrá a jde správným směrem. Bezpečnost a konkurenceschopnost mají být prioritou dnešní Evropy," dodal Fiala.

Jiným zemím zase vadilo možné sjednocení práva ohledně provádění bankrotů v Evropské unii. Třetí největší výhradou části členských států byla možnost, že by byl dohled nad kapitálovými trhy přenesen na úroveň EU. Požadovaly proto, aby byly tyto formulace v závěrech z jednání ještě upraveny.

V jádru dnešní části summitu byla zpráva, kterou vypracoval bývalý italský premiér Enrico Letta. Na téměř 150 stranách představil sérii opatření, pomocí kterých podle něj mohou evropští lídři zajistit evropskému bloku do budoucna větší prosperitu a bezpečnost. Dosáhnout toho podle Letty mohou prostřednictvím většího sjednocení finančních trhů, digitální komunikační infrastruktury i fyzické infrastruktury, například vysokorychlostních železnic, a zajištěním dostupnějších energií. Letta rovněž navrhuje zlepšit spolupráci příhraničních regionů, například aby bylo pro občany v nich žijících snazší nalézt práci v sousední zemi.

Italský expremiér, který se dnešního jednání osobně zúčastnil, zdůraznil, že jeho návrhy nejsou "biblí", ale pouze sérií opatření, z nichž si unijní lídři mohou vybrat.

Dnešní vrcholné jednání bylo posledním před červnovými volbami do Evropského parlamentu. Letta vyzval i nadcházející unijní summity, aby pokračovaly v práci na budoucí podobě jednotného trhu. Maďarský premiér Viktor Orbán, jehož země se ujme předsednictví Rady EU od července, podle zdrojů ČTK obeznámených s průběhem jednání uvedl, že Maďarsko bude v této agendě pokračovat.