Paradox revize sociálních dávek: nárok bude mít méně lidí, výdaje ale mohou narůst o miliardy

Výrazná změna systému sociálních dávek z dílny ministra práce Mariana Jurečky (KDU-ČSL) s sebou přináší trochu paradoxní situaci: má lépe zacílit dávky, tedy reálně snížit okruh možných žadatelů. Zároveň však velmi pravděpodobně zasekne dalších několik miliard do rozpočtu navíc. Už nyní totiž dávky pobírá jen malá část z těch, kteří na ně mají nárok. A revize jim má umožnit dosáhnout automaticky i na dávky, ke kterým se z různých důvodů sami nehlásí.

Sociální dávky může podle nynějších pravidel čerpat až 29 procent obyvatel Česka. Podporu pobírá asi osm procent z nich. Po reformě dávek by se pak měl okruh lidí s nárokem na pomoc od státu zúžit. Na podporu by mělo dosáhnout asi 22 procent lidí. vyplývá z údajů ministerstva práce.

V návrhu superdávky se ministerstvo rozhodlo k poměrně odvážnému intervalu dopadů na zvyšování výdajů – revize může sice teoreticky výdaje na dávky o dvě miliardy snížit, nicméně také o více než sedm miliard navýšit. K tomu je třeba brát v potaz například i to, že výdaje na tzv. příspěvek na bydlení, který je součástí dávek zahrnutých do připravované „superdávky“, vzrostly během dvou let o 12 miliard. Ministr Jurečka dlouhodobě návrh hájí s tím, že cílem revize není na dávkách ušetřit, ale lépe cílit pomoc.

Návrh nové dávky tak ve vyčíslení nákladů počítá s minimální a maximální variantou. Ta minimální by znamenala, že změna bude prakticky zadarmo, lépe řečeno dokonce může ve výdajích na dávky rozpočet ušetřit. V této variantě by musela nastat dvojí situace: ti, kteří mají nárok na dávky na podporu bydlení a nečerpají je, si o ně nebudou žádat ani v rámci nové dávky. Zároveň ti, kteří mají nárok na dávky, mají nízké či žádné příjmy, ale zároveň o ně v současnosti nežádají s výjimkou právě populárního příspěvku na bydlení, se nerozhodnou žádat o novou sjednocenou dávku, která obsahuje i další komponenty kromě bydlení. Právě komponenta bydlení je jediná, kterou má jít z nové sjednocené dávky oddělit. Maximální varianta pak počítá s opakem. Ti, kteří pobírají třeba jen jednu z dávek a mají přitom nárok na další, je automaticky díky sjednocení získají.

Jde přitom o upřesněný odhad, původní vládní návrh mluvil o možném navýšení až o 8,2 miliardy. „Rozpočtové dopady lze na základě dostupných informací od příjemců odhadnout v rozptylu -8,69 % až +26,06 %. Velké rozmezí je dáno automatizací nároku na všechny složky dávky, zatímco dnešní příjemci žádají pouze o některé dávky, přestože mají nárok i na jiné. Celkové rozpočtové odhady se tak ve srovnání se současným systémem pohybují v rozmezí daném hodnotami -2,46 mld. Kč až +7,37 mld. Kč,“ uvádí ministerstvo v hodnocení dopadů.

Revize dávkového systému nyní čeká na další projednávání v Poslanecké sněmovně. Ve středu se návrh „zasekl“ na jednání sociálního výboru, který přerušil jednání nejdéle do 5. února. Poslanci navrhují celou řadu změn a to nejen ti opoziční. A že návrh míří v realitě situace spíše „do plusu“, lze odhadovat i z toho, že se zřejmě chystá další uvolňování nově nastavených podmínek.

Vláda má totiž do druhého čtení předložit i své pozměňovací návrhy, které budou podle dosavadních informací zřejmě okruh možných žadatelů rozšiřovat. Mohla by se tak rozšířit skupina zranitelných osob s nárokem na vyšší podporu či počet domácností s pracovním bonusem, o něco méně přísný přístup by mohl být u sankcí.

„Dneska se nám stane, že někdo třeba požádá o dvě dávky, mohl by mít ale například nárok na čtyři. Z různých důvodů to ale neudělá – například právě proto, že je to pro něj administrativně složité,“ uvedl ministr Jurečka princip, kvůli kterému je odhad dopadů do rozpočtu značně široký. Podle něj nově lidé v aplikaci Jenda uvidí, na jakou podporu a v jaké výši mají nárok. Vedení resortu očekává, že pak dávku začne využívat také větší podíl osob.

Lidé s nedostatečnými příjmy a bez majetku mohou teď získat dávky v hmotné nouzi, a to příspěvek na živobytí, doplatek na bydlení a mimořádnou okamžitou pomoc. Úřady práce vyplácejí i dávky státní sociální podpory, mezi které patří příspěvek na bydlení, rodičovská, dětské přídavky, porodné a pohřebné, většinou se sleduje příjem žadatelů. Nově by se měla podávat jen jedna žádost o dávku. Podpora by se měla odstupňovat podle příjmu. Vedle něj se bude posuzovat i majetek. Pobíranou částku může zvednout bonus za práci, který se má s rostoucím výdělkem pak snižovat.