Až 500 miliard eur na zbraně pro Evropu. Unie připravuje „zbrojní banku“

V Evropské unii nabírá na síle myšlenka na vytvoření speciální zbrojní banky, která by členským a spřáteleným zemím poskytovala půjčky a investice na rozvoj obranného průmyslu. Poté, co Unie v březnu tohoto roku spustila největší zbrojní iniciativu ve své historii, by se tak jednalo o další prvek v plánech na remilitarizaci kontinentu, píše německý deník Frankfurter Neue Presse (FNP).

Prostřednictvím v březnu představeného plánu ReArm Europe chce Komise v členských zemích EU mobilizovat celkem 800 miliard eur na investice do obrany. V jeho jádru je nový unijní finanční nástroj Bezpečnostní akce pro Evropu (Security Action for Europe - SAFE), skrze který má být členským státům a vybraným třetím zemím poskytnuto až 150 miliard eur ve formě půjček, zejména na společné investice do technologické a obranné průmyslové základny.

Nyní, v návaznosti na tyto plány, v EU sílí myšlenka na založení speciální banky pro zbrojení, vytvořené například podle vzoru Evropské banky pro obnovu a rozvoj. Ta vznikla v 90. letech na podporu ekonomické transformace postsocialistických zemí a dodnes poskytuje investice a úvěry pro soukromé podniky a výstavbu klíčové infrastruktury zejména ve východní Evropě.

Podle FNP by taková zbrojní banka mohla samostatně mobilizovat až 500 miliard eur, přičemž na rozdíl od unijní iniciativy by její úvěry nebyly zajištěné zdroji z evropského rozpočtu, nýbrž z peněz jednotlivých zemí. Tento přístup se tak jeví jako hypoteticky atraktivní zejména pro ty členské země, jež investice do obrany v současnosti nevnímají jako svou hlavní prioritu, kterými jsou v rámci sedmadvacítky například Rakousko nebo Irsko. Naopak by se do chodu a financování banky mohly zapojit i spřátelené neunijní země. Polský ministr zahraničí Radosław Sikorski, který vznik této nové instituce aktivně podporuje, v tomto kontextu uvedl, že v úvahu přichází například Velká Británie, Norsko nebo Japonsko.

V rámci plánů na remilitarizaci Evropy se rovněž uvažuje o větším zapojení Evropské investiční banky (EIB). Ta je vlastněna přímo členskými státy EU, které ji financují ze svých vlastních rozpočtů, avšak donedávna byly investice do vojenské infrastruktury, výroby munice a zbraní z jejích aktivit výslovně vyloučeny. V souvislosti se změnou kurzu na unijní úrovni však letos v březnu prezidentka EIB Nadia Calviñová ohlásila zásadní obrat v dosavadní politice, s tím, že banka bude nově úvěry obrannému sektoru poskytovat neomezeně, pokud s tím budou členské země souhlasit.