Podpora exportu, výzkum i zahraniční spolupráce. Česko chce rozvíjet svůj obranný průmysl
OBRANNÝ PRŮMYSL
Evropská unie se snaží zvýšit výdaje na obranu, včetně nového nástroje zaměřeného na klíčové zbrojní programy, jako jsou rakety, drony a integrovaná protivzdušná obrana. Další opatření se budou snažit uvolnit fiskální pravidla, aby země mohly vynakládat více prostředků, a přimět banky, aby zvýšily objem úvěrů na obranné projekty, uvedla v úterý předsedkyně Evropské komise Ursula von der Leyenová. České ministerstvo obrany pro Echo24 uvedlo, jaké nástroje lze pro podporu českého českého obranného průmyslu využít.
„Měli bychom umožnit cílenější a efektivnější výdaje na obranu prostřednictvím určeného evropského nástroje,“ řekla v úterý novinářům von der Leyenová. „Zaměříme se na oblasti evropského strategického zájmu, jako je evropská integrovaná protivzdušná obrana, schopnosti hloubkového a přesného úderu, bezpilotní letouny a bezpilotní prostředky, rakety a munice nebo samozřejmě vojenské využití umělé inteligence,“ uvedla.
Evropské státy v posledních týdnech čím dál častěji mluví o tom, že je potřeba zvyšovat unijní výdaje na obranu. Nejinak je tomu i v Česku. Premiér Petr Fiala (ODS) v úterý řekl, že je realistické a zvládnutelné rozpočtově, z hlediska kapacit i toho, jak se uzavírají smlouvy a modernizuje česká armáda, navyšování výdajů na obranu o 0,2 procenta HDP ročně. Zopakoval, že dosažení tří procent HDP je záležitostí několika let. Peníze by se podle něj mohly kromě státního rozpočtu vzít jednak z pandemického fondu obnovy a také ze zmrazeného ruského majetku.
Řeší se ale také to, aby byly peníze za co utratit. Například stínový premiér Karel Havlíček (ANO) pro Echo24, že se nyní peníze utrácí neefektivně a netransparentně. Jak z Bruselu, tak od české vlády zaznívá, že je potřeba podporovat především domácí průmysl.
Ministerstvo obrany pro Echo24 uvedlo, že je aktivní v celé řadě iniciativ a programů určených k podpoře rozvoje obranného průmyslu, a to jak na národní, alianční, tak na evropské úrovni, a to v souladu se Strategií vyzbrojování a podpory rozvoje obranného průmyslu České republiky do roku 2030.
Mezi tyto aktivity patří například podpora exportních aktivit obranného průmyslu (projekty na podporu ekonomické diplomacie – PROPED, G2G). „Dále podpora dodávek materiálu ze strany českého obranného a bezpečnostního průmyslu pro pokrytí potřeb ozbrojených sil ČR,“ řekl pro Echo24 mluvčí MO Karel Čapek.
Dalším nástrojem je zapojení českého průmyslu do projektů a nástrojů na podporu výzkumu, vývoje a rozvoje výrobních schopností v rámci NATO (Obranný akcelerátor DIANA, Inovační fond NATO, DPAP a DIPB) a EU (European Defence Fund + program PRODEF, EDIP, ASAP).
„V případě nákupu vojenského materiálu od zahraničních dodavatelů, MO ČR podporuje domácí průmyslové subjekty formou programů průmyslové spolupráce. Další oblastí je podpora průmyslu při zapojování do mezinárodních dodavatelských řetězců v rámci jednání se zahraničními firmami a organizaci matchmakingových průmyslových dnů. V neposlední řadě se pak věnujeme organizaci průmyslových dnů k prezentaci podniků obranného průmyslu směrem MO/AČR,“ dodal Čapek.
„Pomohla by politická shoda na státních zakázkách pro zbrojaře“
Hlavní ekonom XTB Pavel Peterka pro Echo24 řekl, že v krátkém období zvládne česká ekonomika financovat i významné zvýšení výdajů ze státního rozpočtu. Muselo by se však jednat o velmi výjimečnou situaci, protože většina těchto vyšších výdajů by padla do dluhu.
„Česká ekonomika i v době relativního míru a svižného ekonomického růstu pracovala s relativně mírným deficitem. Ten se utrhl ze řetězu v období pandemie, kdy byla skrze zadlužení financována řada plošných opatření. Často navíc zbytečných. Zafungoval navíc efekt západky a vysoké schodky, i přes chvályhodnou snahu současné vlády o konsolidaci, zůstaly,“ uvedl Peterka.
Přesto je veřejný dluh České republiky dle údajů od NRR na úrovni 42,4 % HDP. Ve výjimečném případě tak lze skrze dluh zbrojení financovat, přestože bych to já a řada dalších ekonomů nedoporučovala.
„Je velmi pravděpodobné, že k zvýšení výdajů na obranu po narůstajícím tlaku ze strany USA dojde. K jejich financování bude zřejmě využita celá trojice nástrojů. Dluh, vyšší daně a úspory v rozpočtu. Z pohledu úspor se stále nabízí revize samospráv a nákladů na místní vlády, omezení zemědělských a dalších dotací, další parametrická úprava důchodového systému, redukce počtu policistů a vězňů a řada dalších. Z dílny vyšších daní může dojít k debatě o znovuzavedení zdanění na základě superhrubé mzdy, růstu spotřebních daní, omezení daňových paušálů OSVČ, zrušení snížených sazeb DPH a dalších bolestivých opatření,“ řekl Peterka.
Daňové příjmy a úspory v rozpočtu by podle něj dále mohla pomoct zvýšit rychlá, efektivní a cílená investice do předškolní péče, která by umožnila dřívější návrat rodičů do pracovního života. To by přineslo mimo jiné vyšší výkon ekonomice a vyšší daňové příjmy.
V souvislosti s rozvojem průmyslu Peterka řekl, že se obává, že to nejdůležitější, co zbrojovky potřebují, bude těžké prosadit a zavést. „Typicky snížit cenu energií, zajistit bezproblémový dovoz kovů a dalších komodit a omezit byrokracii a další regulace, které mohou omezovat vývoj a výrobu zbrojovek. Nejen na české, ale i na evropské úrovni,“ míní ekonom.
„Co by mohlo pomoci, ale nevidím to příliš realisticky, je politická shoda napříč stranami v ČR na tom, jakým směrem se vydají státní zakázky pro zbrojaře. Jaké nákupy, v jakém objemu a v jakém časovém horizontu. Alespoň zhruba. Široká shoda by mohla pomoci dodat stabilitu zbrojařskému trhu po delší časové období, což by pomohlo s případným plánováním rozšíření výroby apod.. Jak ale říkám, tak nečekám, že by taková shoda a záruka mohla přijít,“ dodal Peterka.
