Osud Schengenu na vážkách. Kdo další zvedne německou rukavici a spustí dozor na hranicích?

V Německu se po tragickém útoku Afghánce z uplynulého týdne rýsují tvrdé kroky, které by mohly znamenat konec volného pohybu osob přes hranice v EU, jak ho dosud známe. Už nyní prakticky třetina států v unii provádí na hranicích dočasné kontroly, favorit na dalšího německého kancléře Friedrich Merz však chce kontrolu celých hranic nařídit zpět natrvalo. Znamenalo by to podle něj faktický zákaz vstupu do země všem bez potřebných dokumentů. A už se opět ozývají hlasy, že může jít o finální krok, který spustí dominový efekt v Evropě.

Schengen je největší oblastí volného cestování na světě. Hranice mezi Francií, Německem, Belgií, Nizozemskem a Lucemburskem byly poprvé zrušeny v roce 1985. Součástí schengenského prostoru je nyní 29 zemí – 25 států EU a dále Island, Norsko, Švýcarsko a Lichtenštejnsko – a více než 450 milionů lidí. Podle pravidel Schengenu by pohraničníci na vnitřních hranicích cestující vůbec neměli kontrolovat. Situace je však už nyní jiná, například v Německu už měsíce probíhají namátkové kontroly jak na hranicích, tak například ve vlacích. Kromě Německa ale některé své hranice nyní střeží i jiné členské státy, zdůvodňují to například snahou omezit nelegální migraci či hrozbou islamistického terorismu.

Německo na konci prosince oznámilo, že prodlouží už stávající kontroly na hranicích s Českem, Polskem a Švýcarskem. Německé ministerstvo vnitra sdělilo, že se rozhodlo kontroly prodloužit do 15. března. Ministryně Nancy Faeserová avizovala, že kvůli boji s nelegální migrací budou kontroly na hranicích pokračovat i po tomto datu.

Kromě Německa ale některé své hranice střeží i jiné členské státy, zdůvodňují to například snahou omezit nelegální migraci či hrozbou islamistického terorismu. Podle Evropské komise v současnosti dočasné hraniční kontroly uvnitř schengenského prostoru provádějí Francie, Švédsko, Německo, Dánsko, Norsko, Rakousko, Itálie, Slovinsko či Nizozemsko. Celkem tedy své hranice střeží devět z 29 schengenských zemí.

Merz řekl, že jeho opatření by znamenalo faktický zákaz vstupu do Německa všem, kteří k tomu nemají potřebné dokumenty. Před takovým postupem dříve varovaly nynější vládní strany – sociální demokraté (SPD) a zelení. Podle nich by to totiž vyvolalo v Evropě dominový efekt.

Členové Schengenského prostoru mohou nyní obnovit hraniční kontroly ve výjimečných případech a až jako poslední možnost. Musí o tom informovat Komisi. Časově mohou kontroly probíhat maximálně půl roku, ale mohou být prodlužovány. Zároveň rozhodnutí států o obnovení kontrol nemůže Evropská komise vetovat. Může k nim však vydat nesouhlasné stanovisko.

Situace v řadě evropských zemí se už tak v posledních měsících mění, Nizozemsko a Maďarsko například usilují o trvalou výjimku z unijních pravidel pro migraci a udělování azylu, polský premiér Donald Tusk zase v minulém roce oznámil, že kvůli situaci na polsko-běloruské hranici se Polsko chystá pozastavit určitým skupinám příchozích právo na azyl.

Poslední tragický útok je podle německých médií zlomovým bodem v předvolební kampani a dost možná i v dalším vývoji Německa. A jak se zdá, dopad by následně mohl mít i na situaci v Evropské unii. Ve středu před polednem v Aschaffenburgu na severozápadě Bavorska zaútočil 28letý Afghánec nožem na skupinu dětí ze školky, které byly na procházce v parku. Zabil dvouletého chlapce, jehož rodina pochází z Maroka, a 41letého Němce, který přispěchal dětem na pomoc. Zranění utrpěla také dvouletá holčička rodičů ze Sýrie, 72letý muž a vychovatelka, která si při útěku zlomila ruku. Všichni jsou mimo ohrožení života.