Církev nad zákon? Smlouva s Vatikánem může krýt zneužívání, bojí se kritici

Kontroverzní smlouva mezi Českou republikou a Vatikánem začíná vyvolávat čím dál tím vášnivější debaty mezi českými politiky. Jde už o druhý pokus o úpravu vztahů mezi státem a církevními institucemi – po neúspěšném pokusu v roce 2003 se nynější dohoda dostala až do Senátu, kde byla ratifikována navzdory řadě výhrad. Je teď na poslancích, zda text mající podle některých potenciál krýt i zneužívání v církvi, schválí.

Dohoda garantuje plnou svobodu myšlení, svědomí a náboženského vyznání, přičemž zakotvuje i právní uznání manželství uzavřených v katolické církvi jako rovnocenných občanským sňatkům. Stát by ale zároveň zaručoval právo odmítnout vojenskou službu či poskytnutí zdravotní péče z důvodu svědomí či náboženského vyznání. Velkou kontroverzi vyvolává i ustanovení týkající se zpovědního tajemství, kdy dohoda stanoví, že „Česko zpovědní tajemství uznává a že pastorační pracovníci mají právo obdobné zpovědnímu tajemství ‚za podmínek stanovených zákonem‘.“

Přijde vám normální, že by predátor usvědčený ze zneužití dítěte mohl po pár letech zase dělat vedoucího na dětském táboře? Ne? Vládě zjevně ano. Ministerstvo spravedlnosti totiž přišlo s návrhem, který by takové pachatele očistil klidně už po 4,5 letech. A pak budou moct dál… pic.twitter.com/2gl6IicLKN

— Piráti (@PiratskaStrana) January 14, 2025

Senát nedávno ratifikoval smlouvu i přes odmítnutí žádosti o předběžný ústavní přezkum. Kritici, včetně některých senátorů z klubů SEN 21 a Pirátů, vyjadřují pochybnosti o souladu dohody s ústavním pořádkem a o jejím vlivu na ochranu práv obětí sexuálního zneužívání. Návrh na přezkum bude moci být podán až po schválení smlouvy sněmovnou, přičemž k němu musí přispět alespoň 17 senátorů.

Kritické hlasy a obavy z možného zneužití

Hlavní argumenty kritiků se točí okolo obav, že formulace týkající se zpovědního tajemství by mohla církvi umožnit samostatně určovat, kdo se stane pastoračním pracovníkem a tím se vyhnout povinnosti spolupracovat s orgány činnými v trestním řízení. Podle kritiků hrozí, že se tím opět dostanou do pozice instituce, která má větší výjimky než ostatní subjekty, což by mohlo vést k dalšímu zamlčování závažných trestných činů.

Jak uvedl bývalý církevní soudce Jan Rozek: „Oběti zneužívání jsou úplně vymazány ze světa a nikdo se s nimi nebaví. Když promluví, přijdou o všechny přátele i známé.“

Taková slova rezonují zejména u obětí sexuálního zneužívání, které se dlouhodobě cítí opomíjeny a stigmazovány. Rovněž petice, která vyzývá k odstoupení arcibiskupa Jana Graubnera a k vytvoření nezávislé komise pro případy sexuálního násilí, jen podtrhují napjatou atmosféru v diskusích o této smlouvě.

Senátorská debata byla dlouhá a intenzivní – po více než tříhodinovém jednání vyjádřilo své stanovisko 52 ze 73 přítomných senátorů. Přitom však pouze členové lidovecké frakce hlasovali jednotně pro schválení smlouvy, zatímco kritické postoje zastávali i senátoři z ostatních klubů.

Nejostřeji se vymezili Piráti. Argumentují, že smlouva s Vatikánem posiluje církevní privilegia na úkor ochrany obětí. Upozorňují, že nejasně definovaný pojem „pastorační pracovníci“ by mohl umožnit církevním představitelům vytvářet si vlastní okruh osob chráněných zpovědním tajemstvím, což ohrožuje řádné vyšetřování závažných trestných činů.

„To, že Senát nakonec schválil smlouvu s Vatikánem i bez předchozího přezkumu souladu s ústavním pořádkem Ústavním soudem, mě, musím říct, zklamalo. Vnímám to jako další krok zpět v ochraně práv obětí v církevním prostředí,“ uvedla senátorka Adéla Šípová.

Dále Piráti varují, že smlouva by mohla být využita jako „právní štít pro utajování trestné činnosti,“ což podle nich ohrožuje zásadu rovnosti před zákonem a důvěru veřejnosti v justiční systém.

Je to promlčené

Na opačné straně se však objevují hlasy, které smlouvu obhajují. Ministr zahraničí Jan Lipavský, dříve spojený právě s Piráty, ujišťuje, že smlouva nijak nezasahuje do ústavního pořádku České republiky. Podle jeho slov smlouva „nijak neupravuje zpovědní tajemství nad rámec současného právního řádu,“ čímž má potvrdit dlouholeté diplomatické vztahy a zajistit rovnocenné postavení všech náboženských komunit. Lipavský rovněž zdůrazňuje, že rozhodnutí o tom, kdo bude nositelem zpovědního tajemství, zůstává v rukou církve a že stát se z tohoto ustanovení nijak nevymísí odpovědnost za případné trestné činy.

Zastánci dohody poukazují také na to, že Česká republika se jako jedna z posledních evropských zemí s katolickou tradicí bez smlouvy s Vatikánem potřebuje právně ukotvit vztahy, které odrážejí jak historické vazby, tak i současnou realitu.

Čeští dominikáni se vůči kritice smlouvy ohradili ve smyslu, že podobné věci nezlehčují, je ale třeba pádných důkazů. „Ve všech případech, kde byly známy oběti mladší 18 let, proběhl církevní trestní proces. Z hlediska civilního práva bylo vše promlčeno již více než před 6 lety. Jména nebo další podrobnosti zveřejňovat nelze: jedná se o velmi závažná obvinění a my máme k dispozici pouze vážné indicie, nikoli důkazy,“ uvedl řád.

„Pro celkový obraz zneužívání v dominikánském řádu v 90. letech je 6 podezřelých třeba vztáhnout k cca 150 členům tehdejší československé provincie. Nejsou nám známy žádné případy od poloviny nultých let,“ doplnili za dominikány Lukáš Fošum a Filip Boháč.

Budoucí kroky a možné důsledky

Ratifikace smlouvy prošla Senátem, ale její konečná schválení jsou stále předmětem dalšího legislativního procesu. Po schválení sněmovnou a podpisu prezidenta bude možné podat žádost o ústavní přezkum, pokud se objeví dostatečný počet hlasů. Senátor Václav Láska z klubu SEN 21 navrhuje, aby Ústavní soud rozhodl o tom, zda je smlouva lidskoprávní a zda je vyvážená, či jednostranně výhodná pro Vatikán. Sněmovna by pak měla hlasovat na počátku března.

Historie jednání o česko-vatikánské smlouvě sahá až do počátku nového tisíciletí, kdy byla poprvé předložena dohoda, avšak neschválena parlamentem z důvodu obav z nevýhodnosti a posílení výjimečného postavení katolické církve. Po dvouletém vyjednávání byla nová verze smlouvy schválena vládou a nyní se dostává do finální fáze ratifikace. Pokud bude schválena, Česká republika se připojí k řadě států, které mají s Vatikánem upravené vztahy, ačkoli některé evropské země se rozhodly jít vlastní cestou.