Michl v potížích. Chybějící prověrka mu brání ve výkonu funkce guvernéra

Guvernér České národní banky nastupoval do své funkce za ne zrovna idylických okolností. Finanční trhy ho vítaly tak silnou nedůvěrou, jakou žádný z jeho předchůdců nezažil. Když Seznam Zprávy přinesl 6. května 2022 informaci, že do čela centrální banky se prezident Miloš Zeman chystá jmenovat dosavadního člena její bankovní rady Aleše Michla, česká měna se vůči euru propadla téměř o korunu. Pád pokračoval i v dalších dnech, takže centrální banka musela intervenovat proti osobě svého vlastního guvernéra. To byl unikát, něco takového se dosud v historii České národní banky ještě nestalo.

Byla to složitá doba. Inflace prudce stoupala a Aleš Michl dlouhodobě patřil k odpůrcům zvyšování úrokových sazeb. Spolu s Oldřichem Dědkem byl v menšině, takže hlasování v radě prohrával 5 : 2 a centrální banka šla s úroky nahoru. Ve finančních kruzích se spekulovalo, kdo bude nový guvernér. A prezident Miloš Zeman se rozhodl, že se jím může stát jen ten, kdo zaručí, že nezvýší úrokové sazby.

Když se objevilo Michlovo jméno, mnohé to překvapilo. Ve hře bylo ještě pár dní předtím jméno úplně jiné. Prezidenta Hospodářské komory Vladimíra Dlouhého. Ten s tím fakticky počítal. Jenže pak přišel za prezidentem jeho protokolář Vladimír Kruliš s tím, že mu Aleš Michl slíbil, že jeho i osobního tajemníka prezidenta Hlinovského po konci na Hradě zaměstná v centrální bance. A prezident se rozhodl pro Aleše Michla. Bývalého poradce Andreje Babiše a moderátora jeho satirického facebookového pořadu Babišova kavárna. Muže, který se ve finančních kruzích netěšil dobré pověsti. Proto také začala koruna po ohlášení jeho jména padat. A zároveň se začalo spekulovat, že by Aleš Michl z řady různých důvodů mohl mít problém získat bezpečnostní prověrku na nejvyšší stupeň přísně tajné, kterou po guvernérovi žádá vnitřní předpis České národní banky.

V Echu jsme proto začali příběh nového guvernéra pečlivě sledovat a dotázali se také na bezpečnostní prověrku. Česká národní banka potvrdila, že o ni požádal 16. května. Na přísně tajné má Národní bezpečností úřad ze zákona devět měsíců. Tak se kolega Jakub Fujáček dotázal po uplynutí lhůty, jestli ji guvernér dostal. ČNB odpověděla, že zatím ne.

Celý text Lenky Zlámalové si můžete přečíst již nyní na ECHOPRIME. Nebo v tištěném vydání Týdeníku Echo. Týdeník Echo si můžete předplatit již od 249 korun za měsíc zde.