Německo řeší podstav armády. Merzova CDU chce zavést povinnou službu

Německá vládní koalice řeší spor ohledně snah nedostatek vojáků. Zatímco sociálnědemokratický ministr obrany Boris Pistorius navrhuje opatření bez plného obnovení povinné vojenské služby, kterou Německo zrušilo v roce 2011. Silnější vládní partner, tedy křesťanští demokraté, ale chtějí zavést roční povinnou „službu“, která by zahrnovala buď vojnu, nebo chtějí a hodlají za to bojovat. Šéf CDU/CSU a kancléř Friedrich Merz se zatím podle médií drží stranou, jeho straníci ho však chtějí stáhnout na svou stranu.

Konzervativní křesťanští demokraté se v rámci vládní koalice přou se středolevými sociálními demokraty (SPD) o podobu nového zákona o modernizaci vojenské služby, který má být předložen vládě 27. srpna. Kancléř Friedrich Merz se zatím podle serveru Politico drží stranou sporu, ale někteří vysocí představitelé křesťanských demokratů doufají, že ho do něj vtáhnou.

Návrh zákona je pokusem ministra obrany Borise Pistoriuse řešit chronický nedostatek personálu v Bundeswehru, aniž by plně obnovil povinnou vojenskou službu, kterou Německo pozastavilo v roce 2011. Podle návrhu by se všichni muži ve věku, kdy mohou být odvedeni, museli registrovat a podstoupit screeningový proces, ale pouze určitý počet z nich by byl povolán do služby. Ženy by se mohly přihlásit dobrovolně.

ECHO SALON: „Trump nám dal ještě zlatou dohodu.“ Křeček, Hampl, Kříž a Best v Echo Salonu

Vláda doufá, že každý rok získá asi 5 000 dalších dobrovolných vojáků, jejichž služba by trvala až 23 měsíců. Důležité je, že povinná služba by byla zavedena pouze v případě, že by o tom parlament hlasoval v samostatném rozhodnutí.

Křesťanští demokraté chtějí, aby zákon šel ještě dál a zavedl povinný rok služby, který by zahrnoval povinnou vojenskou službu jako jednu z možností, vedle civilních alternativ, jako je práce v nemocnicích nebo školách. Rovněž odmítají myšlenku, že by k vyhlášení branné povinnosti v případě krize bylo nutné hlasování v parlamentu, což je podle zákona nezbytnou podmínkou.

„Pokud se branná povinnost aktivuje pouze v případě zvýšené vojenské krize, stává se spíše reakčním nástrojem než odstrašujícím prostředkem,“ řekl konzervativní lídr zahraniční a obranné politiky Norbert Röttgen pro list Die Welt. „Přišlo by to příliš pozdě, ztratilo by to podporu veřejnosti a minulo by to svůj skutečný účel. Čeho může branec dosáhnout, když krize již nastala?“ pokládá Röttgen.

Röttgen obvinil Pistoriuse, který patří k SPD, že „realizuje pouze jednu stranu kompromisu, když se soustředí výhradně na dobrovolnictví“, bez jasných cílů nebo automatického mechanismu pro přechod k branné povinnosti, pokud počet dobrovolníků nebude dostačující. „To nebude fungovat – musí dojít k povinným zlepšením,“ řekl.

Jeho nesouhlas sdílí i další křesťanští demokraté. Několik parlamentních poradců sdělilo serveru Politico, že pochybují, že návrh zákona v současné podobě získá politickou podporu potřebnou k jeho přijetí.

V posledním červencovém týdnu se vedoucí představitelé obou koaličních skupin sešli na neveřejném jednání, aby prozkoumali možnosti změny znění návrhu zákona. Za konzervativní stranu se jednání zúčastnili Röttgen, předseda obranného výboru Spolkového sněmu Thomas Röwekamp a vedoucí pracovní skupiny pro obranu Thomas Erndl. SPD zastupovali Pistorius, místopředseda parlamentní frakce Siemtje Möller, poslanec pro rozpočet Andreas Schwarz a parlamentní státní tajemník ministerstva obrany Nils Schmid.

Podle dvou účastníků z konzervativní strany Pistorius projevil frustraci nad snahou křesťanských demokratů změnit návrh zákona a odmítl jejich návrhy. Schwarz později pro Politico uvedl, že postoj SPD vychází z principu, že Bundeswehr je „parlamentní armáda“, což znamená, že o zavedení povinné služby musí rozhodovat zákonodárný orgán, nikoli výkonná moc.

„To je rozhodnutí, které musí učinit parlament. Pokud nejsou splněny cíle a úroveň ohrožení je vysoká, musí parlament rozhodnout a v případě potřeby zpřísnit zákon,“ řekl Schwarz s tím, že SPD se zaměřuje na dobrovolný model, aby přilákala lidi, kteří skutečně chtějí sloužit, namísto toho, aby je k tomu od začátku nutila.

„Chceme lidi, kteří tam chtějí být,“ uvedl Schwarz a dodal, že dobrovolníci podle něj s větší pravděpodobností dokončí výcvik a zaváží se k delší službě. „Pokud začnete s nátlakem, vyvoláte odpor,“ dodal. Cílem je, jak zdůraznil, učinit službu „tak atraktivní, že dosáhneme našich cílů bez povinné služby“.

V soukromí konzervativci zkoumají další možnosti, aby změnili návrh zákona. Dva parlamentní zdroje informovaní o legislativních jednáních sdělili serveru Politico, že Röttgen poslal e-mail šéfovi kancléřství Thorstenu Freiovi, Merzově pravé ruce, aby upozornil na požadavky parlamentní skupiny ohledně vojenské služby.

Kvůli zkrácenému časovému harmonogramu platí, že pokud do 27. srpna nedojde k průlomu, konzervativci budou mít jedinou šanci na přepracování návrhu zákona v podzimním zasedání Spolkového sněmu. Tehdy totiž legislativa prochází několika čteními a debatami ve výborech, což dává zákonodárcům pravomoc vložit změny před konečným hlasováním.

Röwekamp se na tento scénář již připravuje. „Žádný zákon neopouští Bundestag v podobě, v jaké přišel,“ řekl v podcastu Politico Berlin Playbook. „Máme návrh a máme změny, které chceme. Pokud to předem nevyjde, musí se to projednat v parlamentních konzultacích,“ dodal.