Zákaz nožů jako řešení terorismu
KOMENTÁŘ
KOMENTÁŘ
80. VÝROČÍ OSVOBOZENÍ OSVĚTIMI
Pět desítek přeživších vězňů, političtí vůdci řady evropských zemí a stovky dalších lidí si dnes na jihu Polska připomněli 80. výročí osvobození nacistického ...
O víkendu došlo k pobodání na obchodní třídě v německém Kielu. Útočníkem měl být 29letý Syřan, který vážně zranil jiného muže. Motiv a pozadí činu jsou nejasné, podle dostupných informací útoku předcházela hádka. Jedná se však o další případ z dlouhého seznamu útoků nožem v Evropě.
V jihofrancouzském městě Apt v sobotu večer útočník pobodal dva lidi v supermarketu. Událost policie vyšetřuje jako teroristický čin. Pachatel, 32letý muž francouzské národnosti, při útoku vykřikoval „Alláh akbar“. Před několika dny 28letý Afghánec v Aschaffenburgu na severozápadě Bavorska zaútočil na skupinu dětí, které byly se školkou na procházce v parku. Zabil dvouletého chlapce, jehož rodina pochází z Maroka, a 41letého Němce, který přispěchal dětem na pomoc. Zranění utrpěla také dvouletá holčička syrských rodičů a starší muž.
Posledního prosince muž egyptského původu pobodal pět lidí v italském Verucchiu, než ho zastřelili. V loňském srpnu muž na oslavách založení města Solingen ubodal tři lidi a dalších osm zranil. K útoku se přihlásil Islámský stát. V květnu v Mannheimu muž zaútočil na mítink antiislámského hnutí Pax Europa, přičemž zabil zasahujícího policistu a dalších pět lidí zranil. V prosinci 2023 v Paříži muž křičící „Alláh akbar“ zabil jednoho člověka a další dva zranil. V říjnu 2023 islamista zaútočil nožem ve francouzském Arrasu na střední škole Gambetta-Carnot, kde zabil učitele francouzštiny Dominiqua Bernarda a další tři lidi zranil. V červnu 2023 v Annecy syrský azylant pobodal sedm lidí, včetně čtyř malých dětí. V lednu 2023 ve španělském Algeciras muž s mačetou zaútočil na dva kostely, zabil jednoho člověka a další čtyři zranil. Soud tento čin označil za islámský terorismus.
Toto je výběr útoků za poslední dva roky. U některých panují pochybnosti o jejich motivech. Například útočník z Aschaffenburgu byl podle úřadů mentálně vyšinutý. Některé činy mohly mít spíše kriminální než islamistické pozadí. Ze seznamu byly záměrně vynechány útoky se zjevným kriminálním pozadím. Čím více se však vracíme do minulosti, tím více podobných případů nalezneme. Je evidentní, že západní vlády si s tímto problémem neumějí poradit.
Spektakulární teroristické útoky, jako byl masakr v pařížském klubu Bataclan v listopadu 2015 nebo bombový útok v Manchesteru v květnu 2017, jsou naštěstí na ústupu. Jedním z důvodů je porážka Islámského státu, který přišel v Sýrii o veškeré území. Útoky tohoto typu totiž vyžadují organizační podporu, kterou Islámský stát poskytoval. Svou roli sehrál také konec velké migrační vlny, kterou několik teroristů využilo k infiltraci Evropy. V Británii se rovněž hovoří o tiché dohodě s muslimskými „komunitními lídry“, kteří výměnou za dohlížení na radikální členy získali určitou míru autonomie.
Současnou vlnu útočníků tvoří často radikalizovaní samotáři. I když nemohou napáchat tolik škody jako organizovaní teroristé, je složitější je podchytit. To vede k tomu, že se vlády soustředí na podružné záležitosti.
Příkladem je debata kolem Axela Radakubany. Tento osmnáctiletý mladík v létě loňského roku ubodal tři malé holčičky a dalších deset lidí zranil v anglickém Southportu, což vyvolalo vlnu nepokojů. Před pár dny byl odsouzen k minimálně 52 letům vězení. Jeho čin je zářným příkladem selhání britského státu.
Radakubana je evidentně velmi narušený člověk. Ke svému hrůznému činu se nejen přiznal, ale dokonce se jím chlubil. Útok dlouho plánoval, nakoupil prostředky k výrobě ricinu a našel se u něj manuál al-Káidy. Přesto se pravděpodobně nejednalo o islámský terorismus. Radakubana je potomek přistěhovalců z většinově křesťanské Rwandy a nic nenasvědčuje tomu, že by byl motivován islámem. Spíše při plánování svého masakru sáhl po příručce od známých expertů. Podle policie byl fascinován násilím.
Jako v případě islámských „vlků samotářů“, kteří často byli v hledáčku tajných služeb, nebyl Radakubana úřadům neznámý. V říjnu 2019 byl vyloučen ze školy poté, co do ní přinesl nůž, dva měsíce nato napadl bývalého spolužáka hokejkou. Třikrát byl nahlášen do programu Prevent, který má odchytávat extremisty a deradikalizovat je. Mezi říjnem 2019 a květnem 2022 ho policie navštívila doma pětkrát. Zajímaly se o něj také sociální služby. Radakubana přiznal, že více než desetkrát chodil po ulici ozbrojený nožem, což je v Británii nelegální.
Došlo tedy k selhání na mnoha úrovních. Britská vláda místo přezkumu systémových problémů začala řešit podružnosti. Když v roce 2021 islamista ubodal konzervativního poslance Davida Amesse, jeho kolega Mark Francois navrhl novelu zákona zakazující anonymitu na sociálních sítích, přestože souvislost s vraždou byla minimální.
Nyní se zdá, že britští politici označili za hlavního spolupachatele Axela Radakubany nadnárodní konglomerát Amazon. Tehdy nezletilý Radakubana si totiž přes on-line obchod pořídil vražednou zbraň. Ministryně vnitra Yvette Cooperová to prohlásila za „ostudu“. Bulvární deník The Sun Radakubanu na titulní straně označil za „zabijáka z Amazonu“. Vláda oznámila plán, podle kterého by při nákupu nožů přes internet bylo nutné nahrát video a kopii pasu. Pokud návrh projde, nejspíše to nepomůže, jen ztíží život ostatním. Systematické řešení je stále v nedohlednu.
Že problém nespočívá v laxní legislativě o zbraních s čepelí, naznačuje pohled do České republiky. U nás nejsou tyto zbraně téměř regulovány, přesto k takovým činům nedochází. Hodí se zde upravená americká poučka o palných zbraních: „Nejsou to nože, co zabíjejí lidi, ale lidé, co zabíjejí lidi.“