Pět lekcí z příběhu Roberta Fremra. Prezident poprvé vážně narazil

OBSAZOVÁNÍ ÚSTAVNÍHO SOUDU

Pět lekcí z příběhu Roberta Fremra. Prezident poprvé vážně narazil
Případ Fremr ukázal hned několik velkých lekcí. A nejsou příjemné. Ani pro prezidenta. Ani pro jeho panel právních poradců. Ani pro senátory. Ani pro justici. Foto: Profimedia.cz
1
Týdeník
Lenka Zlámalová
Sdílet:

Robert Fremr se v pondělí odpoledne 14. srpna vzdal kandidatury na ústavního soudce. Velmi tím prospěl důvěryhodnosti nejmocnější instituce v zemi. V krátkém abdikačním projevu sám uznal, že by tu důvěru svou vlastní nedůvěryhodností ohrožoval. Fremr přiznal, že nedokázal rozptýlit nedůvěru části veřejnosti v jeho rozhodování v roli trestního soudce před rokem 1989. A dodal, že důvěra veřejnosti je klíčovým předpokladem pro ústavního soudce.

Zároveň si postěžoval, že čelil obrovskému tlaku některých médií a ten zájem vnímal „jako nefér kampaň“. „Nikdy bych to úplně vysvětlit nedokázal,“ dodal s odkazem na svá rozhodnutí před rokem 1989. Fremr rezignoval přesně čtyřiadvacet hodin poté, co deník Echo24.cz přinesl v neděli odpoledne zprávu o jeho dalším rozsudku z roku 1985. Za nadávky komunistům odsoudil k deseti měsícům odnětí svobody nepodmíněně skladového dělníka. Proti tvrdosti jeho rozsudku se tehdy odvolal i komunistický prokurátor a odvolací soud nakonec rozsudek zmírnil na podmínku. Fremr navíc rozsudek manipuloval a dodatečně do něho doplňoval zpřísnění trestní kvalifikace, které v soudní síni nezaznělo. Na abdikační tiskové konferenci navíc naznačil, že by se mohly objevit i další podobné rozsudky. Proto je dobré, že to Robert Fremr včas zabalil a celou přehlídku nedůvěry kolem sebe už dál neprohluboval.

Pomohl tím důvěryhodnosti Ústavního soud. Sobě. I prezidentovi. Tomu jako bývalému členovi KSČ a studentovi armádní rozvědčické školy nepomáhalo, že musel ve veřejném prostoru hájit Roberta Fremra s jeho minulostí agilního komunistického soudce, který svými rozsudky aktivně ubližoval lidem. Petr Pavel, který si velmi zakládá na své popularitě a pozitivním obrazu, máloco potřebuje tak jako image bývalého komunisty, který do nejmocnější instituce v zemi posílá komunistického soudce, který v politických procesech aktivně ubližoval lidem. Prezident se svou minulostí nic nepotřebuje méně než spuštění velké debaty o minulosti. A Robert Fremr byl opravdu silný spouštěč.

Případ Fremr ukázal hned několik velkých lekcí. A nejsou příjemné. Ani pro prezidenta. Ani pro jeho panel právních poradců. Ani pro senátory. Ani pro justici.

Celý text Lenky Zlámalové si můžete přečíst na ECHOPRIME nebo od středečních 18.00 v digitální verzi časopisu. Od čtvrtka je na stáncích v prodeji i tištěné vydání Týdeníku Echo. Týdeník Echo si můžete předplatit již od 249 korun za měsíc zde.

 

Sdílet:

Hlavní zprávy

×

Podobné články