Putinovy mírové karty: Trvalá neutralita Ukrajiny a stažení vojsk NATO daleko od ruských hranic

Z Kremlu unikají detaily ohledně možného míru na Ukrajině. Redukce ukrajinské armády, zamezení jejího vstupu do Severoatlantické aliance, omezení vojenských vztahů s NATO nebo trvalá neutralita v ústavě. Na veřejnost se dostávají informace, s jakými kartami jde Rusko do případných rozhovorů o ukončení války na Ukrajině. Podle agentury Bloomberg by ruský diktátor Vladimir Putin během jednání se staronovým prezidentem USA Donaldem Trumpem chtěl, aby se z východoevropské země stal neutrální stát s omezenou vojenskou silou. Také požaduje stažení vojáků NATO z východní Evropy.

Poslední týdny se neustále mluví o mírovém jednání mezi americkým a ruským prezidentem. Právě v těchto dnech unikly z Kremlu důležité informace, které se týkají mírového plánu podle Vladimira Putina. Ruský diktátor hodlá žádat, aby Ukrajina nikdy nevstoupila do NATO, výrazně omezila vojenské vztahy s aliancí a zakotvila trvalou neutralitu ve státní ústavě.

KOMENTÁŘ: Z krále Trumpa brzy bude jen prezident

Součástí podmínek by měla být i omezení a odzbrojení ukrajinské armády. Kremlu by podle agentury nevadilo, pokud by členské státy NATO pokračovaly v dodávkách zbraní na Ukrajinu, ovšem s výhradou, že by tyto zbraně nesměly být použity proti Rusku ani k obnovení kontroly nad okupovanými územími.

Putinovy podmínky jsou v ostrém rozporu s deklarovanými cíli Ukrajiny a jejího prezidenta Volodymyra Zelenského. Ukrajina trvá na tom, že územní celistvost země musí být respektována a žádné území nemůže být postoupeno Rusku. Zelenskyj nicméně připustil, že by k příměří mohlo dojít i s dočasnou okupací části ukrajinského území, přičemž jeho návrat by byl řešen diplomatickou cestou.

ECHO PORADA: Amerika jako ošklivé impérium? Komu vadí Trump? A musí být velmoci namachrované?

Donald Trump, který se po svém zvolení do úřadu nechal slyšet, že ukončí ruskou agresi na Ukrajině do 24 hodin, nyní upravil své stanovisko a hovoří o možném řešení konfliktu do půl roku. Trumpovo přání rychle ukončit konflikt se však může dostat do konfliktu s Putinovou strategií, která podle mnohých analytiků směřuje k dlouhodobým vyjednáváním a vytvoření podmínek pro oslabení ukrajinského vojenského potenciálu.

Mezi dalšími kremelskými požadavky je stažení aliančních vojáků z východoevropských pozic. Britský deník Financial Times píše, že důvěryhodný zdroj a bývalý vysoce postavený činitel Kremlu řekl, že Vladimir Putin požaduje stažení vojenských sil NATO ze zemí sousedících s Ruskou federací. Exčinitel Kremlu, který si nepřál být jmenován s odkazem na vysoce citlivé informace, uvedl, že se jedná především o Lotyšsko, Estonsko a Finsko.

Rusko kromě sousedních států požaduje, aby se Severoatlantická aliance stáhla i z Polska a Litvy. Tyto pobaltské země totiž sousedí s ruskou exklávou Kaliningradem na břehu Baltského moře. Bývalý kremelský insider se domnívá, že Vladimir Putin věří, že pouze jednáním s USA lze zajistit dlouhodobý mír v regionu. „Chce změnit pravidla mezinárodního pořádku tak, aby Rusko nebylo ohroženo. Velmi se obává, jak bude svět vypadat po válce,“ řekl deníku Financial Times.

Snahu o zorganizování schůzky či telefonátu Donalda Trumpa a Vladimira Putina potvrdily Bílý dům i Kreml. Na přípravě se podle Trumpova poradce pro národní bezpečnost Mikea Waltze už pracuje. „Z pohledu prezidenta Donalda Trumpa není možné dosáhnout dohody, pokud nemáte nějaký vztah a dialog s druhou stranou,“ poznamenal Waltz k válce na Ukrajině, která se už téměř tři roky brání ruské agresi. Takový vztah chce podle něj Trumpova administrativa v příštích měsících určitě vybudovat. „Očekávám přinejmenším telefonát v příštích dnech a týdnech,“ podotkl.

Waltz také vyjádřil přesvědčení, že i Ukrajina je připravena jednat o příměří v době, kdy se podle něj boje dostaly do fáze „mlýnku na maso“ podobně jako za první světové války. O chystané schůzce s Putinem mluvil nedávno i Trump, žádný časový plán však neposkytl. Kreml pak oznámil, že Putin je rozhovorům s Trumpem otevřen.