Posun k pravici? Europarlament se stává „normálním“, koalice vznikají ad hoc

Evropská lidová strana (EPP), zastřešující hlavní proud evropské pravice, má podle serveru Politico pouhé dva týdny na rozhodnutí, které ovlivní její politiku na celé další volební období. Musí zvolit mezi pokračováním spolupráce s tradičními středovými partnery – socialisty, liberály a Zelenými – nebo spojenectvím s krajní pravicí, která jí nabízí podporu při prosazování zákonů omezujících byrokracii. Podle osloveného experta Petra Kanioka se ukazuje, že se z europarlamentu stává normální parlament, kde je potřeba vytvářet ad hoc koalice ke konkrétním legislativám. To ale podle něj neznamená, že by se Patrioti pro Evropu, kde sedí i české hnutí ANO, stali akceptovatelnějšími.

V posledních dnech se spor vyostřil poté, co Evropský parlament odmítl klíčový návrh zákona, jehož cílem bylo snížit administrativní povinnosti pro podniky v rámci Zelené dohody pro Evropu. Podle Base Eickhouta ze skupiny Zelených, která patří k dosavadním spojencům lidovců, stojí EPP nyní „před volbou mezi spoluprací s krajní pravicí, která chce Evropu rozložit, a stabilní proevropskou koalicí“, píše server Politico.

Návrh zákona, jenž měl snížit počet výkazů, které musí evropské firmy odevzdávat podle pravidel o udržitelnosti a transparentnosti dodavatelských řetězců, Evropská komise označila za první krok v rámci širšího plánu na zjednodušení evropské legislativy. Iniciativa má posílit konkurenceschopnost evropského hospodářství a je považována za jeden z hlavních projektů druhého mandátu předsedkyně Komise Ursuly von der Leyenové, která je sama členkou EPP.

Při hlasování ve Štrasburku návrh neprošel, protože část poslanců ze skupiny Socialistů a demokratů (S&D) odmítla návrh podpořit navzdory dohodě své frakce. Toho okamžitě využila pravicová skupina Patriotů pro Evropu, která vyzvala EPP, aby přerušila spolupráci s dosavadními centristickými partnery a spojila se s nimi. „Myslím, že si řada členů EPP uvědomila, že udělala chybu, když se spojila s architekty Zelené dohody,“ prohlásila poslankyně Patriots Pascale Piera, která vede práci na tomto návrhu.

Podle unijních představitelů by měl parlament přijmout zákon do měsíce, aby Brusel prokázal, že umí snižovat byrokratickou zátěž a podpořit tak stagnující ekonomiku. Hlasování je naplánováno na 12. listopadu. Debata o návrhu přitom přerůstá ve strategické dilema: má EPP zachovat takzvaný cordon sanitaire, tedy nepsané pravidlo, že se středové strany nespojují s krajní pravicí, nebo má opustit dosavadní koalici a pokusit se zákony prosazovat s druhou stranou politického spektra.

Pravicové skupiny v Evropském parlamentu prosazují rozsáhlé rušení environmentálních regulací, které podle nich brzdí hospodářský růst. Levicové frakce naopak chtějí zachovat pravidla, jež pomáhaly vytvářet v minulém volebním období. Před neúspěšným hlasováním EPP několik týdnů vyjednávala s pravicovými skupinami – Patrioty, Evropou suverénních národů (ESN) a Evropskými konzervativci a reformisty (ECR) – aby získala jejich podporu. Následně využila těchto rozhovorů jako argumentu, aby přiměla liberály a socialisty k ústupkům. Přesto část socialistů hlasovala proti a návrh padl.

Expert: Oslabené mainstreamové strany musí hledat ad hoc podporu

Hlavní vyjednavač EPP Jörgen Warborn označil výsledek za „zklamání“ a vyzval socialisty, aby vyjasnili svůj postoj. Naopak socialistický vyjednavač René Repasi uvedl, že pro schválení návrhu je nutné vytvořit spolehlivou většinu založenou na spolupráci EPP se socialisty, liberály a Zelenými. „To by měl finální text odrážet,“ řekl pro Politico.

Pascale Piera z Patriotů je však přesvědčena, že původní návrh, vyjednaný s podporou pravice, by mohl v parlamentu projít. Podle ní EPP nemůže jít dále doleva, protože jednání budou veřejná a její voliči citlivě vnímají otázky hospodářské výkonnosti. Podobně se vyjádřil i představitel skupiny ESN, podle kterého bude frakce „usilovat o řešení, které se bude podobat prvnímu návrhu“.

Kritici naopak varují před dopady takového kroku. Bývalá socialistická vyjednavačka Lara Woltersová, která z týmu odstoupila, obvinila EPP z neochoty učinit zásadní politické rozhodnutí, zda chce spolupracovat se skupinami napravo, či nalevo od sebe. Podle Andrease Rascheho z Kodaňské obchodní školy by opření se o krajní pravici při schvalování zákonů „ukázalo strategické směřování EPP“ a vytvořilo by „nebezpečný precedens“ pro další legislativní práci.

Repasi zároveň upozornil, že i pokud by návrh prošel parlamentem, může být při následných jednáních s členskými státy zásadně upraven. Připomněl, že když se EPP naposledy pokusila s podporou krajní pravice oslabit zákon proti odlesňování, unijní země maximalistický návrh odmítly a parlament musel ustoupit. „Zpravodaj by měl mít na paměti, že potřebuje většinu i pro výsledky trialogu,“ uvedl.

Současný vývoj je podle experta na evropskou politiku Petra Kanioka z Masarykovy univerzity v Brně něco, co bylo po volbách, které EP loni učinily velmi fragmentovaný, dost předpokládatelné. „Oslabené strany mainstreamu – lidovci, socialisté, méně liberálové – prostě potřebují hledat podporu ad hoc, nehledě na to, že také v dlouhodobě poměrně homogenním táboře největších proevropských frakcí se začaly u konkrétních politik a legislativ objevovat logické rozpory,“ uvedl Kaniok.