Pomoc Kyjevu „už není sexy,“ řekl diplomat. Evropa hned dvakrát selhala po hlasně deklarované podpoře Ukrajiny

Není den, kdy by evropští lídři nevyjadřovali podporu Ukrajině a neslibovali zbrojní dodávky, finance a v poslední době také vyslání svých armád, které by měly údajně garantovat bezpečnost východoevropské země po uzavření míru ve válce s Ruskem. Nicméně jen v posledních dvou týdnech se zhroutily hned dva megaprojekty, které měly ještě více vyzbrojit Ukrajinu a vyslat do země západní vojska. Kritiku za svou nezkušenost a nepochopení své role sklízí šéfka evropské diplomacie Kaja Kallasová, když minulý týden země EU odmítly její plán poslat Kyjevu 40 miliard eur. V tomto týdnu pak v podstatě zkrachoval plán Emmanuela Macrona a Keira Starmera poslat na Ukrajinu vojenské jednotky. Jak řekl agentuře Reuters nejmenovaný diplomat, když byla Ukrajina v lepší kondici, poslat tam vojáky se líbilo, ale teď „to není moc sexy“.

Jak jsme už napsali zde, summit v minulém týdnu se měl zabývat novou podporou Ukrajiny až ve výši 40 miliard eur pro rok 2025, což prosazovala šéfka evropské diplomacie Kaja Kallasová. Původní závěry summitu sice vetovalo Maďarsko, které bylo v médiích tvrdě obviňováno. Ve skutečnosti ale toto další společné financování Ukrajiny potopily hlavně Francie a Itálie. Podle serverů Politico či Bloomberg stojí za selháním nezkušenost Kaji Kallasové, která si předem nezajistila pro další financování podporu a následně neprosadila ani 5 miliard eur na nákup munice pro Ukrajinu. Výsledek je tedy nula.

„Pokud se nejsme schopni rozhodnout pro celý rok, rozhodněme aspoň krátkodobě,“ žádala Kallasová o zmíněných 5 miliard eur na nákup munice. „Tato částka munice je na trhu k dispozici a mohla by být dodána během roku 2025,“ dodala Kallasová.

Tato snaha však vyšla vniveč, když ji odmítlo nejen obviňované Maďarsko, ale právě i Itálie a Francie. Francouzští zástupci upozornili, že prioritou pro ně nyní je úvěr zemí G7 pro Ukrajinu ve výši 18 miliard eur. Italští zástupci pak požadovali dodání více detailů, jak by pomoc technicky i finančně probíhala.

Kallasová, bývalá estonská premiérka, se mezi představiteli mnoha evropských států netěší zrovna oblibě. „Ona (Kallasová) se stále chová jako premiérka,“ řekl jeden z diplomatů EU pod podmínkou anonymity serveru Politico. Zmíněný diplomat a devět dalších diplomatů a úředníků EU poukázalo na to, co považují za řadu chybných kroků během prvních několika měsíců Kallasové v úřadu, od nemožných příslibů po nediplomatická prohlášení. Dostala se tak do sporu například se Španělskem a Itálií, které nesdílejí její hodnocení Moskvy jako bezprostřední hrozby pro EU. „Pokud ji posloucháte, zdá se, že jsme ve válce s Ruskem, což není linie EU,“ stěžoval si jeden představitel EU.

[ 🇪🇪 ESTONIE]

🔸 Kaja Kallas, Première Ministre estonienne, apprend à manier un ATGM « Javelin » lors de l'exercice « OKAS2022 ». pic.twitter.com/oJfjPXwufl

— (Little) Think Tank (@L_ThinkTank) September 27, 2022

Tím to ale nekončí. Jak jsme psali zde, v tomto týdnu se v Paříži sešli lídři koalice ochotných na popud Francie a Británie ve snaze dohodnout se na vyslání původně 30 tisíc vojáků na Ukrajinu, kde by údajně měli garantovat bezpečnost země po uzavření míru s Ruskem. Později byl kontingent snížen na 10 000 vojáků a nyní podle agentury Reuters a deníku WSJ nebudou pozemní jednotky vyslány vůbec. Podle deníku The Wall Street Journal plán zkrachoval, protože se oběma zemím nepodařilo získat podporu od spojenců, zejména kvůli nejistotě ohledně zapojení Spojených států. Přesto francouzský prezident Emmanuel Macron prohlásil, že náčelníci štábů francouzské a britské armády dostanou mandát, aby byl v nadcházejících dnech vyslán francouzsko-britský tým na Ukrajinu. Ten má definovat novou budoucí ukrajinskou armádu.

Výsledek summitu tak ukázal velké rozdíly v přístupu evropských zemí k otázce Ukrajiny. Mnohé státy, včetně Německa, zaujaly skeptický postoj a odmítly se k iniciativě připojit bez jasného závazku ze strany USA. Itálie jasně prohlásila, že se vojensky na Ukrajině nebude angažovat. Vojáky na Ukrajinu odmítá poslat také Polsko.

„Evropa si uvědomuje, že bez americké podpory nemůže takový plán uskutečnit,“ píše The Wall Street Journal. Absence Spojených států, kdy se jejich zahraniční politika zaměřuje spíše na vlastní priority a odklon od evropských závazků, tak fakticky pohřbila naděje Francie na realizaci Macronovy vize.

Debata o vyslání vojáků mírových sil na Ukrajinu je stále předčasná, řekl ve čtvrtek podle ČTK český premiér Petr Fiala. „Téma je ve vzduchu, ale není na stole,“ uvedl. Všechny státy podle něj nejprve potřebují znát podrobnosti případného příměří, ale třeba i status jednotek, které by na Ukrajinu vysílaly. „To jsou všechno otevřené otázky, na které nemáme odpovědi,“ podotkl premiér. Český prezident Petr Pavel dal nedávno najevo názor, že čeští vojáci by se na podobné misi podílet měli.

Plán na vyslání evropských vojáků byl od počátku kontroverzní. Rusko opakovaně varovalo, že by přítomnost zahraničních jednotek na Ukrajině považovalo za eskalaci a mohlo by na ni reagovat vojensky. Macron na summitu zdůraznil, že navrhované síly by měly sloužit jako „odstrašující faktor“ a byly součástí širšího bezpečnostního rámce, avšak jeho slova nenalezla dostatečnou odezvu. Summit v Paříži tak skončil spíše jako připomínka evropských limitů než jako krok k jejich překonání. Selhání iniciativy podtrhuje rostoucí nejistotu v Evropě ohledně její budoucí bezpečnosti, dodává WSJ.

Podle agentury Reuters se nyní evropské snahy o vytvoření bezpečnostních opatření pro Ukrajinu přesouvají od vysílání vojáků k jiným alternativám, protože čelí politickým a logistickým omezením a vyhlídce, že Rusko a Spojené státy budou proti jejich plánům. Podle oslovených diplomatů se čím dál tím více uznává, že vyslání takových sil nebude nejpravděpodobnějším výsledkem britsko-francouzských snah.

„Ustupují od pozemních jednotek a snaží se přehodnotit to, co dělali, na něco, co by mohlo být rozumnější,“ řekl jeden evropský diplomat. „Když byla Ukrajina v lepší pozici, myšlenka vyslání vojáků se líbila. Ale teď, když je situace na místě taková, jaká je, a administrativa USA je taková, jaká je, to není moc sexy,“ dodal jiný diplomat.