Farský chce 0,25 % HDP na společnou unijní obranu, Rakušan peníze na vnitřní bezpečnost

Nejen zvyšování vlastních výdajů na obranu z dvou na tři procenta HDP v souvislosti s požadavky NATO, ale také povinný odvod 0,25 % procenta HDP Evropské unii na společnou obranu. V rámci tzv. White Paperu Evropské komise to navrhl europoslanec Jan Farský (STAN) s tím, že pro evropský rozpočet by takový příspěvek představoval zásadní změnu. Ministr vnitra a šéf Starostů Vít Rakušan chce zase další peníze na vnitřní obranu.

Evropská komise má ve středu představit takzvaný White Paper, tedy dlouhodobý plán financování obrany. Podle uniklých informací se dokument věnuje sedmi klíčovým evropským zbrojním prioritám: vzdušná a protiraketová obrana, dělostřelecké systémy, munice a rakety, bezpilotní letouny a protidronové systémy, vojenská mobilita, umělá inteligence, kvantový, kybernetický a elektronický boj, a strategické prostředky, bojové schopnosti a ochrana kritické infrastruktury. EK rovněž ujišťuje, že členské země budou i nadále v roli řídícího orgánu, respektive uklidňuje, že Brusel nehodlá zasahovat do oblastí národní suverenity.

Europoslanec Jan Farský (STAN) pro Echo24 řekl, že se sám na přípravě White Paperu podílel a měl možnost jej připomínkovat. „Současné dění nám ukazuje, že mít obranné plány, dává smysl víc než kdy dřív. Ať už se jedná o plán přezbrojení představený Ursulou von der Leyen, nebo právě Bílá kniha. Evropa zaostala za světovými velmocemi, jako je Rusko nebo Čína, ve zbrojení. Efektivní v této fázi nejsou zběsilé nákupy těžké techniky, ale právě vytvoření koncepce obrany a účelné nakládání s financemi, které do bezpečnosti dáváme. Obrana totiž není jenom o tancích, ale je to o propojení energetické a informační infrastruktury, stavu silnic i železnic, investic do výzkumu a vývoje,“ řekl Farský.

PODCAST: Filozofie a agrese: Ještě je slabost síla, nebo už zbrojíme?

Dodal, že „bezpečná Evropa, znamená bezpečné Česko“. „A tak pokud bude Evropa investovat do společné obrany, je to v českém zájmu. Jeden z mých návrhů do Bílé knihy byl například i ten, aby členské státy relokovaly pravidelné příspěvky výlučně na obranu. Konkrétně si myslím, že 0,25 procenta HDP na obranu pro evropský rozpočet by představoval zásadní změnu,“ vysvětlil Farský.

Vláda už nyní plánuje navýšení investic do obrany ze dvou na tři procenta HDP do roku 2030. Podle ministra vnitra a šéfa hnutí STAN Víta Rakušana jde o nutný a zodpovědný krok. Zároveň se ale řeší, kde na tyto výdaje vzít. Pokud by mělo jít dalších 0,25 procenta jen na společnou evropskou obranu, jedná se o další desítky miliard zátěže pro státní rozpočet.

Šéf výboru pro rozpočtové prognózy Michal Skořepa pro Echo24 řekl, že zvýšení rozpočtových výdajů na obranu je zejména ve světle chování Ruska v poslední dekádě určitě na místě. „V duchu takzvaného zlatého pravidla je určitě žádoucí, aby toto zvýšení bylo financováno do značné míry na dluh. Skrze splátky dluhu po mnoho dalších let se na úhradě nákladů na vyšší bezpečnost české ekonomiky budou podílet i budoucí generace daňových poplatníků, které budou z této vyšší bezpečnosti profitovat stejně jako ti dnešní. Podmínkou ovšem je, aby šlo o investice efektivní, tedy efektivně rozmyšlené a efektivně realizované,“ míní Skořepa.

Vyšší výdaje i na vnitřní bezpečnost

Podle bývalého ministra financí Miroslava Kalouska je ale potřeba najít i nějaké úspory. V této souvislosti mluví představitelé například o škrtání ve státní správě či v dotacích. Vzhledem k hybridním hrozbám a sabotážím, které nerozlišují hranice, musí navíc zvýšení výdajů na obranu doprovodit i zvýšené výdaje do vnitřní bezpečnosti, míní ministr Rakušan.

Zvýšení výdajů na policii a další bezpečnostní složky je podle ministra vnitra nutné i proto, aby se neotvíral rozdíl mezi nimi a armádou. Vypořádávání se s hybridními hrozbami nebo například hrozbami sabotáží musí mít stejnou prioritu, protože nepřátelé nerozlišují, kde útočí, zdůvodnil Rakušan potřebu růstu investic do svého resortu.

Policejní ředitel Martin Vondrášek poukázal na snížení podílu nákladů na policii ve vztahu k HDP z 0,85 procenta HDP v roce 2020 na současných 0,7 procenta. Není podle něj nutné podíl každoročně zvyšovat, jako tomu je v armádě, ale udržovat ho na stejné úrovni kolem 0,8 procenta. Důležité pro policii je také mít větší rozpočtový výhled než na pouhý rok. Vondrášek uvedl, že není jeho ambicí hodnotit plán růstu investic do armády, ani to vojákům nezávidí, a to s ohledem na dlouhodobé dluhy týkající se obrany. Bylo by ale nebezpečné, zapomínat ve chvíli, kdy je fokus na armádě, na vnitřní bezpečnost, míní.

Česko musí podle Rakušana přijmout opatření, která lidem v době rozpadu globálního systému pravidel vrátí pocit bezpečnosti. Čelit komplexním hrozbám podle něj vyžaduje koordinované jednání, a to na všech úrovních. Jako důležitou i pro případ přírodních katastrof či tragédií, jakou byla před více než rokem střelba na Filozofické fakultě Univerzity Karlovy, zmínil připravenost každého jednotlivce, osobní odpovědnost i společenskou soudržnost, běžnou solidaritu a podporu dobrovolnictví.

Jako příklad chystaných opatření představil Rakušan práci resortu na doporučeních pro občany, jak se zachovat v prvních 72 hodinách po vypuknutí krize. Vznikají po vzoru Finska. Generální ředitel Hasičského záchranného sboru Vladimír Vlček na konferenci hovořil o plánech zintenzivnění kooperace sboru s armádou a sdílení informací, jako příklad uvedl nový systém varování a vyrozumění obyvatel ve chvíli nebezpečí.