Nuda v Íránu. Tyrana nahradí další tyran. Co změní smrt prezidenta Raísího
POLITIKA V ÍRÁNU
Je tohle Sarajevo 1914? Dojde v Íránu k zásadní změně? To byly otázky, které kolovaly po sociálních sítích, když se objevila zpráva, že íránský prezident Ebráhím Raísí zahynul při pádu vrtulníku. Odpovědi jsou Ne a Nejspíš ne, a pokud ano, tak jenom k horšímu.
Prvním podezřelým z pádu byl samozřejmě Mosad. Izrael je s Íránem de facto ve válce a s eliminacemi íránských představitelů má zkušenosti. Jeruzalém se ale zatím omezoval na likvidaci osob přímo pracujících na atomovém programu, jaderný inženýr je v Íránu celkem nebezpečné povolání, a na členy ozbrojených sil, hlavně Islámských revolučních gard. Politické představitele nechával na pokoji. Šlo by o zásadní změnu politiky. Izrael se navíc po raketové přestřelce s Teheránem snaží situaci deeskalovat, má stále dost práce s Gazou.
Tím výčet podezřelých nekončí. V Íránu operuje Islámský stát, což jsou sunnité, ti považují íránské šíity za kacíře, k akci se mohli odvážit nějací sekulární protivníci režimu; íránská vnitřní politika dokáže být dost ostrá. Když v roce 2017 zemřel bývalý prezident Akbar Rafsandžání, jeho rodina prohlásila, že byl otráven (bylo mu 82). Jiný bývalý prezident Muhammad Chátamí je v domácím vězení.
Bývalý ministr zahraničí Mohammad Džavád Zaríf obvinil ze smrti Raísího Spojené státy. „USA uvalily sankce na prodej letadel a leteckých dílů do Íránu a nedovolují íránskému lidu využívat leteckých práv,“ prohlásil. „Zapíše se to na seznam amerických zločinů proti íránskému lidu.“
Celý text si můžete přečíst na ECHOPRIME nebo v digitální verzi časopisu. Od čtvrtka je na stáncích v prodeji i tištěné vydání Týdeníku Echo. Týdeník Echo si můžete předplatit již od 249 korun za měsíc zde.