Babiš: Asociální vláda nezískala peníze na uprchlíky. Lživá kritika, kontruje Jurečka

Neschopná vláda Petra Fialy nezískala v Bruselu peníze na pomoc uprchlíkům, těm ale pomáhá víc než „našim lidem“. Alespoň si to mysli prezidentský kandidát Andrej Babiš. Vloni se přitom historicky zvedaly důchody, zvyšovalo se i životní a existenční minimum. Vláda navíc kromě miliard z EU získala na pomoc uprchlíkům stovky milionů od organizace UNICEF. Ministr práce a sociálních věcí Marian Jurečka pro Echo24 označil Babišovu kritiku za lživou.

Babiš svá slova na adresu vlády jako celku i premiéra konkrétně opakuje při každé příležitosti. Pro popis Fialova kabinetu opakovaně využívá slova „asociální“. Naráží tím na to, že podle něj vláda nemyslí na české občany, nesnaží se jim pomoci a místo toho zadlužuje stát, protože Fiala prý nebyl schopen vyjednat v Bruselu miliardy na pomoc Ukrajincům, kteří prchají před ruskou agresí.

Ve středu zveřejnil Babiš několik videí, v nichž Fialovu vládu označuje za „úplné peklo“. Následně vyjmenovává problémy, se kterými se Česko potýká. Kromě rostoucího zadlužení či vyšších cen za bydlení zmiňuje i vyšší ceny automobilů. „Nová Škoda Fabia podraží o 120 tisíc,“ říká Babiš.

Na pondělním mítinku s voliči v Brně poněkolikáté zopakoval, že Fiala nedokázal vyjednat miliardovou podporu od Evropské unie a místo toho se spoléhá na půjčky. Aktuálně mimo jiné čeká na přijetí úvěr od Evropské investiční banky na pomoc s uprchlíky ve výši 200 milionů eur (asi pět miliard korun). Ministerstvo financí pro Echo24 uvedlo, že ČR peníze přijme pouze za předpokladu dosažení výhodnějších podmínek ve srovnání s vydáváním státních dluhopisů na dluhopisových trzích (více jsme psali zde).

Vicepremiér a ministr práce Marian Jurečka na dotaz deníku Echo24 řekl, že se z Babišovy strany jedná o lživou kritiku a výkřiky do tmy v rámci snahy se zviditelnit. „Když se podíváme na data ze sociálního systému, tak je evidentní, že v loňském roce díky krokům vlády výrazně vzrostla podpora ohroženým skupinám, ať už rodičům samoživitelům, seniorům, lidem se zdravotním postižením,“ reagoval Jurečka.

Po jednání vlády na dotaz Echo24 Jurečka zmínil některá konkrétní opatření, která vláda udělala a která jsou v rozporu s tím, co říká Babiš. „Udělali jsme několik velmi razantních, možná revolučních změn v oblasti sociální podpory. Výrazně jsme navýšili podporu lidem v oblasti nákladů na bydlení. I ten okruh lidí, kteří na tento příspěvek dosáhnou, narostl. Třikrát jsme zvýšili životní a existenční minimum. Zvýšili jsme přídavek na dítě, celkově narostl objem prostředků v rámci státní sociální podpory,“ řekl Jurečka a dodal, že průměrný důchod se dostal v lednu na úroveň přes 19 400 korun. To je nicméně způsobeno především mimořádnými valorizacemi, které vychází ze zákona.

„Odmítám i tvrzení, že jsme nezískali prostředky z Evropské unie a popřípadě z dalších zdrojů na pomoc uprchlíkům přicházejícím z Ukrajiny. Část té pomoci i v mé oblasti, například jazykové vzdělávání, je financována z evropských fondů. Je tady také významná podpora ze strany UNICEF, ta se pohybuje v částkách stovek milionů korun,“ uvedl na dotaz deníku Echo24 Jurečka s tím, že více než 171 tisíc uprchlíků z Ukrajiny již začalo pracovat na českém trhu, respektive v současnosti se jedná o necelých sto tisíc. „Na odvodech do zdravotního pojištění tito lidé odvedli za loňský rok více než čtyři miliardy, v celkovém součtu všech odvodů se jedná o více než osm miliard,“ dodal Jurečka.

„Ta tvrzení Andreje Babiše mi připadají jako výkřiky do tmy, kdy se kandidát před volbami snaží chytnout ledasčeho, ale z hlediska faktů a čísel to jeho tvrzení vůbec nesedí,“ dodal Jurečka a označil kritiku za účelovou a lživou.

Národní ekonomická rada vlády (NERV) i Národní rozpočtová rada (NRR) nicméně upozorňují na problémy, které by v jistém smyslu bezhlavé zvyšování nejrůznějších příspěvků mohlo přinést. NERV předložila vloni vládě seznam opatření na příjmové i výdajové straně rozpočtu, o nichž vláda v současné době diskutuje v rámci avizované revize programového prohlášení. Patří mezi ně například zkrácení délky pobírání rodičovského příspěvku, omezení či zrušení výchovného, na příjmové straně pak i zvýšení zdanění příjmů fyzických osob či revize sazeb spotřební daně.

Šéf NRR Mojmír Hampl dlouhodobě upozorňuje na nutnost důchodové reformy, na níž pracuje právě MPSV a chce ji v září předložit vládě. Podle Hampla dlouhodobě výdajová stránka rozpočtu trpí. Připomněl, že starobní důchod totiž loni meziročně rostl rychleji než inflace, o skoro dvacet procent.