Tichý oceán jde proti trendu globálního oteplování. Ochlazuje se, hlásí vědecká studie

Rovníková východní část Tichého oceánu přezdívaná jako „studený jazyk“ se posledních 30 let ochlazuje, což může znamenat snižování globálního oteplování. Vědecká studie o významném ochlazení v Pacifiku přichází v době, kdy jsou média plná statistik o rekordním ohřívání planety. „Studený jazyk“ může přinést „megasucho“ do Kalifornie, ovlivnit monzunové deště v Indii nebo lesní požáry v Austrálii, uvádí odborný magazín New Scientist. Vědci se přou ve tvrzení a dosud je záhadou, proč k ochlazování Tichého oceánu dochází.

„Klimatické modely už roky předpovídají, že s rostoucími emisemi skleníkových plynů se budou vody oceánů ohřívat. Z velké části měli pravdu. Přesto se v kousku Tichého oceánu děje pravý opak a tisíce kilometrů se táhnoucí na západ od pobřeží Ekvádoru leží „rovníkový studený jazyk“, který se chladí posledních 30 let,“ uvádí studie a dodává, že se region ochladil zhruba o půl stupně.

Podle oceánografa Pedra DiNezia z University of Colorado Boulder jde o „nejdůležitější nezodpovězenou otázku ve vědě o klimatu.“ „Nedokážeme na to odpovědět. Problém je v tom, že nevíme, proč k tomuto ochlazení dochází, kdy se zastaví nebo zda se nepřeklopí najednou do oteplování,“ uvedl vědec s tím, že to má globální důsledky.

Záhada „studeného jazyka“ by mohla v budoucnosti předpovědět, zda Kalifornii zachvátí „megasucho“ nebo jestli Austrálii hrozí ještě smrtelnější lesní požáry. „Ovlivňuje intenzitu monzunového období v Indii, šance na hladomor v Africe nebo by to dokonce mohlo změnit rozsah globální změny klimatu tím, že vyladí, jak citlivá je zemská atmosféra na rostoucí emise skleníkových plynů,“ píše magazín New Scientist.

Vědci se přou v otázce, proč se část Tichého oceánu ochlazuje. Jedním z nejčastějších tvrzení je hypotéza, která odkazuje na studené moře v Jižním oceánu kolem Antarktidy, kde v posledních letech klesají teploty mořského povrchu. „Mezi podezřelé faktory patří tání antarktických ledovců,“ doplňuje studie podle britského zpravodajského serveru The Week.

Kromě toho „studený jazyk“ také prospívá řadě živočichů. Mořská ekoložka Judith Denkingerová z University San Francisco de Quito v Ekvádoru vyzdvihuje ekologické dopady ochlazování Tichého oceánu. „Chladná voda udržuje populace tučňáků, mořských leguánů, lachtanů, tuleňů a kytovců, kteří by nebyli schopni zůstat na rovníku po celý rok,“ uvedla Denkingerová s tím, že chladné vody mohou také „inhibovat rychlost růstu korálů.“

„Studený jazyk v Tichém oceánu je posledním velkým a důležitým dílem skládačky o tom, jak se život v oteplujícím se světě změní. A jak se na tuto budoucnost nejlépe připravit,“ prohlásil docent Polytechnické státní univerzity v Kalifornii Ryan Walter. „Navzdory této anomálii celková teplota oceánů stoupá a je dlouhodobě známo, že dochází ke změně klimatu a oteplování,“ řekl Walter s tím, že „řešení studeného jazyka není o dokazování špatných klimatických modelů.“