Studenti budou doplácet na chybějící důchodové pojištění. Systém nabízí tři řešení

Jestli nějaké téma mladé lidi obvykle příliš nevzrušuje, jsou to pravděpodobně jejich budoucí důchody. Současný systém se jich přitom týká prakticky od počátku. Vláda upustila od plánu navrátit započtení studia v dospělosti mezi náhradní doby pojištění, to tak může v některých případech znamenat i dlouhé roky, v kterých student v očích státu nedělá vůbec nic. Současné nastavení výpočtů důchodů dává mladým lidem v zásadě tři možnosti, jak se k situaci postavit.

Rodiče dnešních dětí a studentů se nachází v jiné situaci. Před rokem 2010 se jim započítávalo prvních šest let studia po dovršení osmnácti let, ačkoliv jen z 80 %. Studujícím před rokem 1996 pak dokonce kromě toho i roky studia mezi povinnou školní docházkou a osmnácti lety a to v plné výši. Pro dnešní mladé je situace jiná a vláda se rozhodla návrat k původnímu systému zarazit.

Kdo tak studuje od roku 2010 a dále, musí počítat s tím, že se mu nejen vůbec nepočítá doba studia do osmnácti let, ale ani žádná doba studia po něm. To tak znamená, že například při využití státem garantovaných osmi semestrů bakalářského studia a šesti semestrů magisterského přijde student do svých 26 o sedm let, v kterých z pohledu státu nedělal vůbec nic a v případě budoucího výpočtu důchodu tak nemá nárok toto období jakkoliv zahrnout. Přitom i v případě studia po dovršení věku 26 let vzniká povinnost platit pouze zdravotní pojištění, tedy delší doba studia může znamenat i delší výpadky. Výjimku tvoří pouze možný nárok na invalidní důchod.

Doba důchodového pojištění přitom patří spolu s výdělky během života k zásadním parametrům budoucího důchodu. Minimální doba pojištění je přitom nyní stanovená na 35 let. Znamená to jednoduše, že mohou mít dnešní studenti nižší důchody než předchozí generace, ač budou pracovat a vydělávat podobně. Pokud pomineme legitimní možnost situaci neřešit, zůstávají tři způsoby, jak se výpadku během studijních let vyhnout.

Pokud student chce, aby se mu doba studia po dosazení osmnácti let věku započítávala do budoucích důchodových nároků, první možností je zúčastnit se dobrovolného důchodového pojištění. Jeho minimální hranice je v letošním roce stanovená na 2 823 Kč, vychází z 28 % částky odpovídající čtvrtině průměrné mzdy pro loňský rok.

Určitou výhodou je, že lze za období studia doplatit dobrovolné pojištění i zpětně, nemusí jít tedy nutně o poměrně vysoký výdaj hrazený v době studia. V konečném důsledku se pak toto může týkat i ročníků studentů mezi lety 1996 a 2010, kteří překročili „hrazených“ šest let studia po dosažení dospělosti a chtěli by doplatit pojištění za roky navíc. Nejdříve se však lze dobrovolného pojištění účastnit počínaje rokem 2002.

Jak ukazují statistiky České správy sociálního zabezpečení, dobrovolného pojištění se v současnosti účastní spíše nižší tisíce lidí. Ačkoliv má účast stoupající tendenci, za poslední tři roky došlo jen k mírnému nárůstu. Zatímco v roce 2020 se dobrovolného důchodového pojištění účastnilo kolem 9,5 tisíce lidí, na konci roku 2022 to bylo přes 10 tisíc.

Další dvě možnosti, jak se i během studia účastnit důchodového pojištění, jsou o něco tradičnější. Jde o případy, kdy studentům vznikne povinnost účastnit se důchodového pojištění na základě jejich výdělků. Tedy jde buď o možnost zaměstnat se či začít během studia podnikat. Studenti často využívají dohod o provedení práce či o pracovní činnosti, u nichž vniká povinnost po dosažení výdělku nad deset tisíc, respektive nad čtyři tisíce korun měsíčně. V případě podnikání jako OSVČ pak vzniká v roce 2023 povinnost na hrazení důchodového pojištění při překročení roční částky 96 777 Kč.

Určitou rychlou nápovědu, jaký důchod na jednotlivce čeká a jak se do toho promítne délka jeho studia, může nabídnout důchodová „kalkulačka“ IDA z dílny České správy sociálního zabezpečení. Od léta roku 2021 už ji využilo přes milion návštěvníků, kteří se tak mohou dozvědět pomocí několika kliknutí, co na ně v důchodu může čekat, jaké jim případně chybí v evidenci údaje či kolik jim zbývá let k odchodu do starobního důchodu. Chybějící údaje přitom umožňuje aplikace ručně doplnit pro účely výpočtu, aby se tak stal co možná nejpřesnějším.

Do Informativní důchodové aplikace se přistupuje skrze internetový portál ČSSZ, přihlásit se je možné pomocí datové schránky či Národní identitní autority, tedy souboru řady identifikačních prostředků, mezi které se počítá i zmiňovaná bankovní identita. Prakticky ihned po spuštění aplikace dojde na základě dat ČSSZ k provedení výpočtu, kvůli letošní novince, takzvanému „výchovnému“ je v prvním kroku pouze nutné vyplnit případný počet vychovaných dětí. V přehledu dat je pak možné najít případné chybějící údaje, do aplikace je pak možné dodat vybrané náhradní doby pojištění, jako je právě studium či vojenská služba či chybějící údaje z dob zaměstnání. Podrobněji jsme o tomto nástroji informovali zde.