Stoltenberg: Kdyby NATO poslalo Ukrajině zbraně v roce 2014, zabránilo by ruské invazi

Podle končícího generálního tajemníka NATO Jense Stoltenberga mohla Aliance invazi na Ukrajinu zabránit, případně ji výrazně ztížit, v případě, že by Ukrajinu více podpořila už při ruské anexi Krymu v roce 2014. Uvedl to v bilančním rozhovoru pro Politico. V něm také varoval, že Evropa musí jednat se Spojenými státy, ať už v Bílém domě bude Trump či Harrisová.

„Kdybychom po roce 2014 dodali Ukrajině zlomek zbraní, které jsme jí poskytli po roce 2022, mohli jsme válce zabránit, či alespoň výrazně navýšit Rusku práh pro plnohodnotnou invazi,“ uvedl Stoltenberg. Končící šéf aliance zmínil, že se snažil spojence v NATO přesvědčit k větším dodávkám už v roce 2014, kdy nastoupil do úřadu. U některých se to podle jeho slov povedlo, ale pouze omezeně, protože v té době debatám dominovala mantra o dodávkách nesmrtící podpory. Připomněl, že jedna z jeho prvních návštěv v pozici tajemníka vedla na ukrajinskou základnu Javoriv asi 15 kilometrů od polských hranic. Zároveň však v průběhu rozhovoru upozorňoval, že se nerad vrací do minulosti a podobné debaty "co by mohlo být, kdyby" nemá příliš v oblibě.

Stoltenberg také zopakoval, že Ukrajina se brání Rusku, které proti ní vede agresivní válku a porušuje mezinárodní právo. Podle něj by tak měla mít právo používat zbraně proti vojenským cílům i v týlu nepřítele.

Zároveň odmítl teze některých vojenských analytiků a velitelů v armádách NATO o blízkém střetu NATO s Ruskem. "Mohu jen říci, že bychom neměli mluvit, jako by bylo nevyhnutelné, že Rusko zaútočí. NATO je tu proto, aby tomu zabránilo. Účelem NATO není válku vést, ale zabránit jí. A to se nám dařilo po celou dobu studené války, celých 75 let, protože jsme každý den, 24 hodin denně, 7 dní v týdnu, měli věrohodné odstrašení. Proto se obávám některé rétoriky, která naznačuje, že do určitého počtu let Rusko zaútočí. Ne, nezaútočí, dokud budeme silní a jednotní. A to je účel NATO," uvedl Stoltenberg.

Stoltenberg také zdůraznil roli NATO jako klíčového odstrašujícího prvku. „Účelem NATO není vést válku, ale zabránit jí. A v tom jsme uspěli během celé studené války,“ řekl. Věří, že i nyní má NATO schopnost zabránit ruské agresi, pokud zůstane silné a jednotné.

V rozhovoru se vyjádřil i k postoji Donalda Trumpa, který v minulosti kritizoval evropské spojence v NATO za nedostatečné investice do obrany nebo mluvil o tom, že by válku na Ukrajině ukončil do 24 hodin. Stoltenberg odmítl spekulovat o Trumpově strategii a zdůraznil, že je klíčové, aby evropské země spolupracovaly s jakýmkoli americkým prezidentem, aby zajistily pokračující podporu Ukrajině. „Nejdůležitější je, aby evropští spojenci nevytvářeli samonaplňující se proroctví, ale udělali vše pro to, aby Spojené státy nadále podporovaly Ukrajinu,“ dodal Stoltenberg.

Jens Stoltenberg stál v čele NATO přesně deset let. Na začátku tohoto měsíce ho nahradil bývalý nizozemský premiér Mark Rutte, o kterém Stoltenberg prohlásil, že je na funkci dobře připraven. Za Stoltenbergova mandátu se NATO rozšířilo o čtyři země. O Černou Horu, Severní Makedonii a o Švédsko a Finsko, které vstupem zareagovaly právě na Ruskou agresi na Ukrajině. Za jeho mandátu také vzrostl počet zemí, které začaly splňovat hranici 2 % HDP na obranu, a to ze tří na 23. Vzniklo také několik nových bojových uskupení především v Pobaltí a východní Evropě.