Zůstalo něco z české levice?

Existuje ještě česká levice? Ta otázka se může vnucovat při pohledu na výsledky nedávných sněmovních voleb. Žádná ze stran, které překročily pětiprocentní hranici, se nepovažuje za levicovou. Proč? Je krize zdejší levice jenom lokálním projevem nějakého širšího jevu? Přestává platit tradiční politické rozdělení na pravici a levici? O těch i dalších souvisejících otázkách jsme v Salonu Echa debatovali s publicisty, kteří se tuzemskou levicí dlouhodobě zabývají a jsou jí také ideově blízcí – Klárou Votavovou, která se kromě publicistiky věnuje i výzkumu v institutu Europeum, redaktorem časopisu A2 Matějem Metelcem, publicistou Jakubem Jetmarem a Vratislavem Dostálem, redaktorem Aktuálně.cz.

Existuje v současném Česku levice jako relevantní politická síla? A pokud ano, kdo ji představuje?

Votavová: Na to je možné dívat se ze tří hledisek. Posuzovat strany podle toho, jaká je jejich ideologie, jací jsou jejich voliči, případně jak se ta strana identifikuje. Když si vezmeme třeba hnutí ANO, tak mezi jeho elektorátem jsou někdejší voliči tradiční levice. Je to také strana distributivní, má v programu nějakou formu přerozdělování, neřeší ale daňovou otázku. Nechtějí daně zvyšovat ani zavádět progresivní daň, což je pro mě jeden z hlavních definičních znaků levice. ANO se zároveň jako levice neidentifikuje, naopak se proti ní vymezuje. Z těchto tří hledisek by se dalo diskutovat i o Pirátech, Zelených nebo Stačilo!.

Metelec: Otázka je, jak si definujeme relevantní politickou sílu. Je to ta, která se dostala do sněmovny? Nebo ta, která se tam skoro dostala? V tomhle případě stojí za připomenutí, že dvě nejsilnější strany koalice Stačilo! ve sněmovně zastoupeny nebudou už ve druhém volebním období po sobě. Z těch Klářiných kritérií bych za nejdůležitější považoval sebeidentifikaci. Pokud se nějaká strana jako levicová neidentifikuje, bez ohledu na to, že její politika v něčem má rysy levicovosti a přitáhla část levicových voličů, nedá se o ní jako o levicové mluvit. Zvlášť když některé jiné rysy její politiky nemají s levicí společného vůbec nic. To se týká jak ANO, tak i Pirátů, o nichž se taky říká, že v nich nějaká levicovost je.

Dostál: Je to tak, když se na věc podíváme z hlediska elektorátu, tak někdejší voliči tradiční levice dnes s největší pravděpodobností volí Andreje Babiše.

Jetmar: Levicoví voliči mohli přejít k Babišovi, to ale z ANO levici nikdy udělat nemůže. Pro levici je přece zásadní kategorie třídy, jde jí o emancipaci pracujících. To nikdy nemůže vážně prosazovat strana, která má v čele miliardáře. Jistě, ta strana má v programu také nějaké přerozdělování, ale sociální stát v nějaké šovinističtější verzi dnes mají v programu i některé strany konzervativní pravice. Ani z nich se nestává levice jen proto, že se posunují k nějakému etatismu. Podobně vnímám i hnutí ANO.

Celá audio a video verze zde.

Zkrácená verze na YouTube zde.

Celý Salon si můžete přečíst již nyní na ECHOPRIME nebo od středečních 18:00 v digitální verzi časopisu. Od čtvrtka je na stáncích v prodeji tištěné vydání Týdeníku Echo. Týdeník Echo si můžete předplatit zde.