Po mejdanu sklízíme ekonomickou kocovinu

ÚHEL POHLEDU: Český statistický úřad na nás navalil nemálo ekonomických dat, která trochu vyjasnila, jak si česká ekonomika vlastně stojí a co od ní lze čekat dál.

Prvním z důležitých údajů byl ten o výstupu průmyslu. Průmyslová produkce v únoru meziročně reálně vzrostla o 2,0 %. To bylo trochu lepší, než se očekávalo. Výroba aut totiž během letošního února vyskočila o čtvrtinu navzdory odstávkám některých automobilek kvůli chybějícím dílům. Jenomže radost kazí fakt, že se jedná hlavně o efekt nižší loňské srovnávací základny. Když se loni nedařilo a letos se daří průměrně, statisticky to vypadá jako růst. A druhým faktem, který kazí radost, je, že vedle aut většina zbývajících průmyslových odvětví zaznamenala meziroční pokles. A to především proto, že průmysl dusí drahé energie.

Za zmínku také stojí, že hodnota nových zakázek v běžných cenách v únoru 2023 meziročně vzrostla o 1,1 %. Nové zakázky ze zahraničí se meziročně snížily o 2,7 %. Mnohem lépe se dařilo tuzemským novým zakázkám, které přidaly 10,1 %. Porovnejte ovšem s inflací!

Vliv ožívajících automobilek, které opticky zvyšují růst průmyslu, brzy vyprchá. Dosud výroba aut těžila z nízké srovnávací základny z doby, kdy se kvůli chybějícím komponentům nedařilo dokončovat rozpracované automobily. To ale brzy přestane platit. A ačkoliv burzovní ceny energií klesly, řada podniků má nyní zafixované vyšší ceny elektřiny a plynu. To dál zvyšuje náklady v průmyslu, hlavně v energeticky náročných odvětvích. Proto v letošním roce očekávám jen zhruba stagnaci průmyslu.

Ještě slabší výsledek podalo stavebnictví. Stavební produkce v únoru reálně meziročně klesla o 4,3 %. K poklesu krom jiného přispělo také méně příznivé počasí, které brzdilo venkovní práce. Pokles produkce stavebnictví tlumilo pozemní stavitelství, které se meziročně snížilo jen o 1,5 %. Naopak inženýrské stavby propadly o 14,4 %. I to naznačuje, že ve stavebnictví nyní chybí ochota rozjíždět větší stavby a opravy silnic. Pokud se občas ptáte, jak se nejhorší březnový schodek státního rozpočtu projevuje v praxi, pak jedna z odpovědí je například zde.

Na velký rozjezd to nevypadá ani do dalších měsíců: stavební úřady vydaly meziročně o 13,0 % méně stavebních povolení, počet zahájených bytů meziročně klesl o 4,9 %. Vysoké ceny materiálů a drahé hypotéky odrazují od výstavby. Stavebnictví se navíc bude dál potýkat s růstem cen a nedostatkem stavebních kapacit. Proti jeho růstu půjdou také drahé hypotéky. V letošním roce čekám od stavebnictví pokles o 2 %.

Do třetice doplňme, že bilance zahraničního obchodu se zbožím v běžných cenách skončila v únoru přebytkem 14,3 mld. Kč, což byl meziročně o 21,2 mld. Kč lepší výsledek. Zahraničnímu obchodu pomohl vyšší přebytek obchodu s auty, protože vývoz aut stoupl o 21,8 mld. Kč. To ovšem jen kopíruje to, co jsme již zjistili z údajů o průmyslu. Musíme však vzít v úvahu, že za celý rok 2022 zaznamenala obchodní bilance schodek ve výši 200 mld. Kč. Údaje za rok 2022 tedy ukázaly meziroční zhoršení obchodní bilance o zhruba 190 mld. Kč, což je podobné zhoršení, jaké jsme viděli mezi rokem 2020 a 2021.

Když všechna tato čísla vezme kolem a kolem, nedávají zrovna luxusní obrázek české ekonomiky. Ekonomiku drtí inflace způsobená celosvětovým i domácím tiskem peněz, neochota lidí utrácet způsobená touto inflací, nedostupné bydlení způsobené předešlými chybami v hospodářské politice, drahé energie způsobené předešlými chybami v zelené politice. Většina růstu je dána statistickým optickým efektem, tedy hlavně tím, že loni docházelo tu a tamhle k výpadkům. Můžeme konstatovat, že nyní sklízíme kocovinu po mejdanu, který chybová hospodářská politika od roku 2008 do roku 2021 rozpoutala.