Brusel přitvrzuje v plánu snižovat emise, který prudce zdraží zboží. Výhrady má Česko, ale i Francie

Evropská komise navzdory výhradám některých členských zemí včetně Česka přitvrzuje ve svých snahách o zelenou ekonomiku a dekarbonizaci. Snižování emisí má podle dnešního návrhu komise ještě zrychlit. Už v roce 2040 by Evropa měla dosáhnout snížení emisí o 90 % oproti roku 1990. Návrh nyní míří do Evropského parlamentu a do Evropské rady. Předlohu kritizuje například francouzský prezident Emmanuel Macron, výhrady má i český premiér Petr Fiala. Europoslanec Alexandr Vondra (ODS) ho označil za „stachanovštinu“, podle něj není možné oznámeného cíle dosáhnout bez ukrutných nákladů. Podle ekonoma Lukáše Kovandy celý proces povede k rapidnímu nárůstu cen emisních povolenek a následně ke zdražování pohonných hmot a energií.

„Evropští občané stále více pociťují dopady klimatických změn a očekávají, že Evropa přijme opatření. Průmysl a investoři se na nás obracejí, abychom stanovili předvídatelný směr vývoje. Dnes dokazujeme, že pevně stojíme za svým závazkem dekarbonizovat evropskou ekonomiku do roku 2050. Cíl je jasný, cesta k němu je pragmatická a realistická,“ hájí nový návrh předsedkyně Evropské komise Ursula von der Leyenová.

Podle představ Komise má návrh na závazný cíl v roce 2040 podnikatelům a průmyslu dodat jistoty. V průběhu jednání o klimatických cílech Komise přišla s některými ústupky, které mají dosažení cíle jednotlivým státům ulehčit. Jedná se například o možnost získat část povolenek formou kreditů. Ty mohou firmy získat například investicemi do snižování emisí v chudších zemích mimo EU. Nově má být systém povolenek také více flexibilní a umožnit zemím, kterým se daří snižovat emise v jedné oblasti méně snižovat emise v jiné oblasti.

Návrh ostře zkritizoval europoslanec Alexandr Vondra (ODS). „Cíl 90 % je čirá 'stachanovština' v bolševické tradici. Je nerealistický, Česko nemá šanci ho dosáhnout bez ukrutných nákladů, které ponesou lidé. Návrh, že k cíli mohou zemím/firmám pomoci odpustky ve formě kreditů, budou-li investovat do dekarbonizace mimo EU, je snahou získat souhlas Němců, pro které je ten cíl 90 % doma také nesplnitelný, aniž by si zlikvidovali průmysl,“ uvedl pro Echo24 Vondra.

Podle něj možnost kupovat kredity v cizině pomůže pouze bohatým státům a firmám, chudí budou mít smůlu. Podle Vondry je to ukázka „klimatického kolonialismu“. „Pokud se návrh EK zásadně nezmění, nebudu pro něj hlasovat. Nelze obětovat zájmy lidí pofidérní vizi o prvním klimatický neutrálním kontinentě na světě. Jen to dal nahrává Číně, Indii a USA, které z nás už mají legraci,“ dodal Vondra. 

Návrh kritizuje také například Francie či Maďarsko. Návrh kritizoval v minulosti i premiér Fiala. „Bavili jsme se o tom, co je potřeba udělat, aby byla Evropa konkurenceschopná. Hovořili jsme o tom, co brání tomu, abychom byli ještě úspěšnější,“ prohlásil Fiala o závěrečné debatě, kterou k tomu minulý týden unijní lídři a která se týkala obchodních vztahů, energetiky a konkurenceschopnosti. „Hovořil jsem o tom, že nepovažuji za dobré, abychom si stanovovali další klimatické cíle a abychom přijímali cíle do roku 2040, které komise připravuje,“ uvedl český premiér.

Návrh kritizuje i ekonom Lukáš Kovanda. „Pokud nyní tedy Brusel přichází s dalším, ještě přísnějším cílem k roku 2040, bude muset být povolenka pro domácnosti ještě před rokem 2030 citelně dražší než zmíněných 250 eur. To ovšem například znamená zdražení pohonných hmot v ČR už o více než 20 korun na litr. Výrazněji, než se dosud míní, by zdražovalo pochopitelně i vytápění domů a bytů," uvedl Kovanda.

"Evropská unie je na dobré cestě k dosažení svého cíle do roku 2030, kterým je 55 procent," stojí v tiskovém prohlášení unijní exekutivy. "Dnešní návrh navazuje na stávající právně závazný cíl EU snížit čisté emise skleníkových plynů do roku 2030 alespoň o 55 procent a stanoví pragmatičtější a flexibilnější způsob, jak tohoto cíle dosáhnout s ohledem na dekarbonizovanou evropskou ekonomiku do roku 2050," dodává dokument.

Návrh musí získat souhlas členských států i Evropského parlamentu. Předchozí klimatické cíle EU vyžadovaly rovněž i jednomyslné schválení šéfy unijních států a vlád na Evropské radě. Projednání na summitu EU se ale nyní podle informací ČTK nestihne, protože dánské předsednictví by chtělo mít souhlas s návrhem na stole již v září, na jednání unijních ministrů životního prostředí. Do té doby se přitom žádná Evropská rada nekoná, další je až na konci října.

Devadesátiprocentní snížení emisí je celoevropský cíl, každá země ho může mít stanovený jinak, ale celkově je potřeba se dostat právě k hodnotě 90 procent. Podle informací ČTK je nynější český postoj, pokud jde o tyto cíle, spíše realističtější a Praha vždy v minulosti při debatách o tomto tématu zmiňovala spíše cíl 75 až 80 procent. Podle Česka musí být cíle "realistické, proveditelné a musí být brány v potaz socioekonomické dopady", uvedly již dříve diplomatické zdroje.