Zemřel Karel Oujezdský, legenda rozhlasové kulturní žurnalistiky
ÚMRTÍ ZNÁMÉHO NOVINÁŘE
Zemřel Karel Oujezdský, rozhlasový hlas českého výtvarného umění. Po dlouhé nemoci zemřel ve věku 79 let rozhlasový redaktor, publicista a propagátor výtvarného umění Karel Oujezdský. O jeho úmrtí informovala rodina i rozhlasová stanice Vltava. Téměř čtyřicet let byl spojen s Českým rozhlasem Vltava, kde se stal jednou z nejvýraznějších osobností kulturní publicistiky.
Karel Oujezdský se narodil 19. září 1946 v Přerově. Vystudoval Fakultu sociálních věd a publicistiky Univerzity Karlovy a už během studií se pohyboval mezi pražskými umělci z okruhu Křižovnické školy čistého humoru bez vtipu. Po roce 1968 nemohl působit v médiích, vystřídal proto různá zaměstnání mimo obor. K novinařině se vrátil až po roce 1989, kdy nastoupil do kulturní redakce stanice Vltava.
Na Karla Oujezdského vzpomínají jak jeho novinářští kolegové, tak i umělci. „V pověstném černém klobouku a s rozhlasovým mikrofonem v ruce natáčel na vernisážích a tiskových konferencích a od roku 1991 pořídil tisíce rozhovorů s malíři, sochaři, fotografy, kurátory a dalšími osobnostmi uměleckého světa,“ uvedl rozhlas na Facebooku.
Výtvarník, designér a pedagog z VŠUP Maxim Velčovský uvedl, že byl majitelem krásného hlasu a neúnavný propagátor výtvarného umění. „Jak blahodárné bylo poslouchat jeho reportáže s hosty, kteří formulovali své myšlenky tak, aby posluchači dokázali ve své představivosti vymodelovat vyslovené věty,“ prohlásil Maxim Velčovský na sociálních sítích.
Na Oujezdského vzpomíná i vizuální umělkyně Jana Kasalová, malíř a spoluzakladatel výtvarné skupiny Tvrdohlaví Jiří David, výtvarný kritik, kurátor a historik Petr Vaňous, nebo publicista a kritik Jan H. Vitvar. „Dneska ráno umřel v 79 letech Karel Oujezdský, bez debat legenda kulturní žurnalistiky. Do dějin našeho výtvarného umění bude navždycky zapsaný jako jeho neúnavný, galantní, oddaný a zapálený pozorovatel a zprostředkovatel nejen na ČRo Vltava,“ uvedl Jan H. Vitvar.
ECHOPORADA: Kdo přijde do pekla? Jaký je odkaz Dominika Duky
Od té doby se stal nepřehlédnutelnou postavou českého rozhlasového prostředí. Připravoval reportáže z výstav, komponované pořady i rozhovory s osobnostmi výtvarného světa – od Jitky Válové, Theodora Pištěka či Josefa Koudelky až po světové fotografky Nan Goldin a Annie Leibovitz. Jeho hlas i přítomnost s mikrofonem na vernisážích byly pro uměleckou scénu samozřejmostí.
Za svou práci získal řadu ocenění, mimo jiné Cenu Rudolfa II. Masarykovy akademie umění za propagaci výtvarného umění a v roce 2025 byl uveden do Síně slávy České akademie vizuálního umění za celoživotní přínos kulturní publicistice.