Z Ameriky máme sedm miliard na nové zbraně, říká premiérův poradce Pojar
ROZHOVOR S TOMÁŠEM POJAREM
Když Rusko napadlo Ukrajinu, Česká republika jako jedna z prvních zemí rezolutně podpořila Kyjev a poslala tam těžké zbraně. Českou politiku vůči Ukrajině hodnotí poradce premiéra pro národní bezpečnost Tomáš Pojar.
Máme ještě zásoby zbraní, které můžeme Ukrajině poskytovat? Nebo jsou sklady již prázdné?
Ještě pořád je co dávat, protože armáda má reálnější vidinu toho, co a kdy dostane za nové zbraně a nové systémy. Díky tomu může přehodnocovat, co lze vyřadit ve prospěch Ukrajiny. Projekty jsou naplánované na mnoho a mnoho měsíců dopředu.
Kdo to financuje?
To, co dáváme z vlastních skladů, nám nejvíc kompenzují Američané, Němci a Evropská unie. Od našich zbrojovek nakupují Ukrajinci sami, často Američané nebo Holanďané, ale v menší míře další země. Je to celkově celá řada zemí, které se spolupodílí na zde organizovaných projektech.
A co děláme pro Ukrajinu humanitárně?
Teď je vyčleněno půl miliardy korun ročně. Humanitární pomoc navíc pořád hodně běží ze sbírek lidí, s čímž nemá vláda vlastně nic společného. Tu a tam s něčím pomáháme na ukrajinské straně, ale běží to po své vlastní linii. Jednotlivé úřady českého státu i firmy ale také stále hledají, co tady nepotřebujeme, co máme ve skladech a s čím můžeme na Ukrajině pomoci. ČEZ se třeba dívá, jaké má transformátory a jestli je možné je tam poslat. Takže se to stále děje, ale samozřejmě to není v takovém množství jako na začátku, protože i tyto sklady jsou daleko prázdnější. Na druhou stranu daleko víc funguje mezinárodní spolupráce i na úrovni velkých agentur třeba z řad OSN nebo mezinárodních bank, které uvolnily peníze. EU samotná také uvolňuje další peníze. Na Ukrajinu jdou nyní finance daleko systematičtěji, než to bylo na začátku války a než se tyto mechanismy nastartovaly.
Ukrajinu budeme podporovat, dokud bude třeba?
V zásadě musíme podporovat Ukrajinu tak dlouho, dokud bude třeba, protože kdyby Ukrajina padla, tak jsou další země na řadě a blíž k nám. Prostě Rusko je potřeba zastavit, a čím bude zastavené dále od našich hranic, tím lépe. Dokud budou mít Ukrajinci vůli bojovat, máme jim i my pomáhat.
Co říkáte na tezi, že Ukrajina nemůže vyhrát a že s Putinem je třeba vyjednávat?
Věříte, že pokud by se Západ nepostavil tak rozhodně na stranu Ukrajiny, Putin by mohl zaútočit i na země NATO? Třeba na baltské státy?
Měla by Ukrajina být přijata do NATO a EU?
Došlo v důsledku války na Ukrajině k přepólování v rámci V4?
Celý rozhovor si můžete přečíst na ECHOPRIME nebo od středečních 18.00 v digitální verzi časopisu. Od čtvrtka je na stáncích v prodeji i tištěné vydání Týdeníku Echo. Týdeník Echo si můžete předplatit již od 249 korun za měsíc zde.
