„Pane Drahoši, utkáme se?“ Senátní volby slibují comeback „prezidentské generace“ i těsné souboje
VOLEBNÍ ROK
Podzimní senátní volby se blíží a politická scéna se začíná formovat. Senátory by se letos chtělo stát nejméně 171 kandidátů, což je i kvůli častějším nominacím koalic méně než v minulých volebních letech. O hlasy se bude ucházet několik známých jmen včetně „generace“ neúspěšných prezidentských kandidátů z roku 2018 a tedy i prvního místopředsedy horní komory Jiřího Drahoše. Otázkou zůstává, zda se i tentokrát objeví některé trendy vzešlé například z letních eurovoleb.
Na Domažlicku a Břeclavsku se přihlásilo hned po devíti kandidátech, zatímco na Náchodsku a Vsetínsku pouze tři, včetně stávajících senátorů Martina Červíčka (ODS) a Jiřího Čunka (KDU-ČSL).
Mezi kandidáty jsou i známé osobnosti. Předsedkyně Akademie věd Eva Zažímalová kandiduje za ODS, poslanci ANO Jana Mračková Vildumetzová a Drahoslav Ryba, bývalý hokejista Dominik Hašek s režisérem Břetislavem Rychlíkem (oba za TOP 09) a ekonomka Markéta Šichtařová (za Svobodné) se také rozhodli ucházet o senátorský post.
Vážený pane Drahoši,
— Markéta Šichtařová (@sichtarova) July 15, 2024
V září se utkáme v Praze 4 v senátních volbách. A tak Vás vyzývám: Pojďme se nyní utkat v souboji argumentů, ať mají voliči z čeho vybírat. Nic se nebojte a pojďte do duelu! Kupříkladu XTV ráda duel uspořádá. Pojďte si to se mnou rozdat v klíčových tématech:… pic.twitter.com/nbodbH6E69
Právě kandidátka za Svobodné vyzvala svého soupeře v obvodu Praha 4, Jiřího Drahoše, k veřejnému duelu. „V září se utkáme v Praze 4 v senátních volbách. A tak Vás vyzývám: Pojďme se nyní utkat v souboji argumentů, ať mají voliči z čeho vybírat. Nic se nebojte a pojďte do duelu!“ napsala Šichtařová. Duel by se mohl točit kolem témat jako inkluze ve školství, zákaz spalovacích motorů, rozšíření emisních povolenek, přijetí eura a migrační pakt, navrhla.
O vcelku velký návrat se pokusí také bývalý předseda komunistů Vojtěch Filip, kandidovat bude na Českobudějovicku. Do politiky se chce vrátit, protože mu vadí řada nedostatků ve vznikající legislativě.
„K návratu do politiky mě vede fakt, že v praxi narážím na spoustu zákonů, které jsou špatné a nikomu nevyhovují,“ uvedl Filip, který byl v minulosti řadu let v Poslanecké sněmovně, kde vykonával i funkci místopředsedy.
Poprvé může uspět ANO
Podzimní senátní volby mohou podle expertů teoreticky přinést některá překvapení. V minulosti v nich nikdy příliš neuspěly hnutí ANO a SPD, což by se nyní mohlo vzhledem k neustálé kritice vlády Petra Fialy částečně změnit. Na zpochybňování kompetence koaličních politiků stavělo ANO kampaň už před dvěma lety.
Politolog Otto Eibl z brněnské Masarykovy univerzity předpovídá, že minimálně hnutí ANO bude pokračovat ve své mobilizační kampani proti vládě. „S mobilizační kampaní ANO proti vládě pracuje systematicky, nečekal bych nic převratného,“ řekl Eibl. Zdůrazňuje také, že lokálně mohou uspět neparlamentní subjekty a nezávislí kandidáti. „Tyto subjekty mohou a nemusí být stejné jako uspěly ve volbách do Evropského parlamentu,“ dodal.
Jeho kolega Roman Chytilek ale upozorňuje na problémy, kterým čelí SPD. „SPD nakládala s tím, že byla dlouho hegemonem některých politických témat, dost nedbale a prováhala své šance. Speciálně tyto volby, ke kterým se její elektorát může mobilizovat dost obtížně, mohou její krizi spíše prohloubit, spíš než ji zažehnat,“ míní Chytilek.
Obhajuje „prezidentská generace“
V senátních volbách bylo v roce 2018 ve 27 obvodech, kde se bude hlasovat i letos, zaregistrováno 236 adeptů. Vítězství bude obhajovat ODS, jejíž nominanti před šesti lety vyhráli v deseti obvodech. Kandidáti Starostů se prosadili v pěti obvodech, lidovečtí ve dvou. Tři místa získali nezávislí kandidáti, včetně Pavla Fischera, který nyní kandiduje za koalici Spolu. Zbývajících sedm křesel obsadili po jednom uchazeči za ANO, ČSSD, Piráty, TOP 09, hnutí Ostravak a Senátor 21. Bývalý prezidentský kandidát Marek Hilšer kandiduje s podporou Pirátů.
Podle Eibla dvoukolový systém senátních voleb přeje spíše umírněným kandidátům. „Platí, že jde o volby druhého řádu a tam jsou voliči ochotní experimentovat; platí i to, že to je taková abstraktní rovina politiky – ani daleko, ani blízko, tak nějak mezi,“ dodává Eibl. To by k obhajobě předurčovalo právě neúspěšné kandidáty z prezidentské volby v lednu 2018.
