Překvapivá data nové studie k důchodům: Kdo pracuje déle, může umřít dřív

DŮCHODOVÁ REFORMA

Překvapivá data nové studie k důchodům: Kdo pracuje déle, může umřít dřív
Sebrat možnost předčasného důchodu může vést k předčasným úmrtím, tvrdí jedna ze studií. Foto: Shutterstock
1
Svět
Sdílet:

Problém stárnoucí populace a otázky důchodového systému trápí řadu zemí v Evropě a stejně tak sousední Německo. Místní média tak propírají možná pro a proti oddalování důchodového věku či práce v seniorním věku. Deník Bild tak například v úterý zveřejnil článek s výbušným titulkem Kdo déle pracuje, dříve umře. Odkazuje se na nedávnou studii, podle které výrazný posun možného věku, kdy lze nejdříve odejít do důchodu, zvýšil šanci na úmrtí zaměstnanců v následujících letech. Řada studií však dochází i k opačnému závěru.

„Náš výzkum ukazuje, že pozdější odchod do důchodu zvyšuje úmrtnost,“ cituje autory studie také deník Saarbrücker Zeitung s tím, že výsledky studie ukazují na zvýšenou pravděpodobnost úmrtí mezi šedesátým a sedmdesátým rokem života, dopady se pak liší s ohledem na pracovní podmínky, psychický stav či zátěž v posledních letech pracovního života.

Studie vlivu odchodů do předčasného důchodu na délku dožití by newsroom on Scribd

Studie výzkumníků z Mannheimské univerzity vychází z razantního předělu, který vytvořila španělská penzijní reforma v šedesátých letech. Zatímco lidé přispívající do systému před rokem 1967 mohli odejít do důchodu dobrovolně už v šedesáti, lidé zapojení až od následujícího roku tak mohli učinit nejdříve v 65 letech.

Podle závěrů studie tak odklad odchodu do důchodu o jeden rok může vyústit ve vyšší riziko úmrtí mezi šedesátým a šedesátým devátým rokem života o 4,2 procentního bodu. Výsledky pak podle Saarbrücker Zeitung naznačují větší dopad v nekvalifikovaných profesích, kde se riziko zvyšuje o 5,4 procentního bodu. Odklad o rok pak naopak neukazoval dopady na zaměstnance, kteří se cítí potřební či úspěšní ve své profesi, dodává deník.

Několik studií v posledních letech naznačilo, že pozdější odchod do důchodu může mít i pozitivní dopady. Studie provedená v roce 2016 na přibližně 3 000 osobách publikovaná v časopise Journal of Epidemiology and Community Health naznačuje, že práce i o rok déle po dosažení důchodového věku je spojena s o 9 až 11 % nižším rizikem úmrtí během 18 let, kdy byla studie prováděna, a to bez ohledu na zdravotní stav. Podle odbornice na veřejné zdraví z Harvard Medical School Nicole Maestasové jsou nynější šedesátníci výrazně zdravější, než byli stejně staří lidé před půl stoletím, zároveň připomíná, že velká část populace již nepracuje ve fyzicky náročných odvětvích.

Rozdíly v přístupu k určitým profesím chce v rámci připravované důchodové reformy razit podle svých slov i ministr práce Marian Jurečka (KDU-ČSL). Roli pro nástup do důchodu má hrát vývoj délky života, věk nástupu do práce i její náročnost a doba placení odvodů. V průměru by se měla starobní penze pobírat 21,5 roku, řekl v minulém týdnu Jurečka po setkání s prezidentem Petrem Pavlem.

„Chci, abychom nastavili objektivní princip, kdy je hranice odchodu do důchodu spjata s vývojem doby dožití. Je pro nás důležité, abychom zakotvili princip, který funguje dnes. Průměrná doba pobírání starobního důchodu je 21,5 roku. To bychom chtěli, aby bylo zajistitelné i do budoucna… Principy nemají stanovovat jednu taxativní hranici (věku pro nástup do penze) stejnou pro všechny. Mají reagovat, jakým způsobem člověk strávil svůj produktivní věk, v jaké profesi, jak dlouho studoval, kdy na trh práce přišel,“ uvedl Jurečka.

Pokud by vláda k posouvání hranice věku odchodu do penze přistoupila, nebude v rámci Evropské unie žádnou výjimkou. Podle nyní platné legislativy jednotlivých zemí EU by v roce 2033 měl být průměrný věk odchodu do důchodu v unijních státech 65,5 roku. V současnosti je nejčastějším věkem odchodu do penze v EU věk 65 let. Řada zemí už ovšem rozhodla tuto hranici posunout, nejčastěji na 67 let. Jde například o Německo, Španělsko či Belgii.

Sdílet:

Hlavní zprávy

Týdeník Echo

Koupit
×

Podobné články