Nápor virů přetrvává, jsou agresivnější a pasou se na nízké imunitě po letech pandemie

Chřipka, RS viry, spála či „starý dobrý“ covid-19. Koktejl infekčních nemocí letos podle lékařů udeřil v nebývalém měřítku a mířil především na dětskou populaci. Za tím může podle dětských lékařů stát netrénovaná imunita po letech pandemie, ale i agresivnější chování virů a bakterií. Těm navíc k odolnosti pomáhá nedostatek léků, který v Česku měsíce panuje, zejména základních antibiotik. Vláda přitom naopak vyšší nemocnost označuje za jeden z důvodů, proč léky chybí.

Českem se prohnaly dvě vlny akutních respiračních infekcí a ačkoliv ta nejvyšší vrcholila na přelomu roku, v některých krajích panují vysoká čísla do současnosti. Na vrcholu dosahovala nemocnost i na čísla přes 3000 případů na 100 000 obyvatel a dětští lékaři mluví o tom, že v nebývalé míře zasáhla především děti.

Výmluvné srovnání ukazuje například graf situace v Jihomoravském kraji, který patřil k těm nejvýrazněji zasaženým. Nemocnost zde na přelomu roku vystoupala až téměř k 3 500 případům na 100 000 obyvatel. „Situaci, která tady panovala v prosinci, opravdu nepamatuji. Kombinace epidemií chřipky, RS virů nebo covidu‑19 představovala obrovský nápor, který, sice v menší míře, ale přetrvává dosud,“ uvedla dětská lékařka a primářka dětské léčebny v Ostrově u Macochy Hana Zmrzlá.

Podle pediatrů, kteří na alarmující stav upozorňují před víkendovou 6. pediatrickou konferencí „Pohybem k životu“, je množství infekcí „potomkem“ pandemických let, při kterých používání respirátorů či roušek vedlo k zabránění šíření covidu, ale i dalších virů a bakterií. Imunitní systém se pak nerozvíjel také kvůli izolaci od kolektivů.

Někde se pak lokálně objevují ještě poměrně výrazné nárůsty případů akutních respiračních infekcí, ve Zlínském kraji v posledním týdnu narostl záchyt o téměř 15 %. U dětí pak šlo o nárůsty ještě ve vyšších desítkách procent. V případě nejmenších dětí do pěti let se tak počty případů pohybují kolem 2800 na 100 000 obyvatel.

Dalším specifikem letošní sezóny je podle lékařů i výrazně vyšší výskyt bakteriálních onemocnění, zejména angín. „To je další důvod, proč je tento rok opravdu nevídaný. Z mého pohledu je však kromě slabších imunitních reakcí důvodem i evoluce samotných bakterií. Angíny nyní nemají typické příznaky a pacienti často na léčbu antibiotiky nereagují dostatečně, přetrvává pozitivita streptokoků a infekce se vracejí,“ dodala Hana Zmrzlá. Situaci pak nezlepšuje narůstající rezistence bakterií, která je podle lékařů důsledkem hlavně současného nedostatku antibiotik. Podle pediatrů se tak nedá příliš spoléhat na návrat do „klidných předpandemických let“ a je třeba aktivně posilovat během roku imunitu dětí, tedy vést je ke zdravému životnímu stylu či pohybu.

Také v Praze lékaři zaznamenali v prvním čtvrtletí až čtyřnásobně víc případů spály než ve stejném období roku 2019, který byl posledním před epidemií covidu-19. Nemocné jsou hlavně děti od jednoho roku do devíti let. Přibylo i případů spálové angíny, které ale nepodléhají hlášení hygienikům.

V českých lékárnách už od loňského podzimu přitom není dostatek antibiotik, chybí hlavně ta základní, což může podle lékařů posilovat riziko vzniku bakterií, které jsou proti antibiotikům odolné. Vláda opakovaně v posledních měsících schvaluje úhradu antibiotik ze zahraničí, ministr zdravotnictví Vlastimil Válek (TOP 09) po minulém jednání vlády připustil, že mimořádné dodávky se nedaří dostat vždy do všech lékáren. Většinou jde o řádově desetitisíce balení, lékáren je v ČR zhruba 2500.