Scénář 2021 se opakovat nemusí. Babiš v průzkumech utíká a druhý PirSTAN nikde

Je počátek roku 2021 – průzkumům vede hnutí ANO, ale pouze těsně. Na paty mu totiž šlape koalice PirSTAN, která za poslední měsíce a týdny nabrala setrvačnost a za chvíli se vyhoupne do čela modelů, čímž na nějakou dobu zamotá předvolebním děním. Dá se i letos očekávat podobný scénář? Zdá se, že ANO Andreje Babiše spíše dál upevňuje své dominantní postavení a jeho preference rostou, zatímco kdysi ambiciózní koalice pravého středu i liberální opozice se rozpadly a hledají novou strategii. Do volebního boje se navíc přidaly i nové a menší subjekty.

Hnutí ANO vstupuje do volebního roku 2025 v silnější pozici než kdykoli od svého vzniku. Podle aktuálního průzkumu STEM by nyní získalo 35,1 procenta hlasů, což je výrazně více než v roce 2021. Posilování ANO je taženo několika faktory – jednak protestním naladěním části veřejnosti proti současné vládní koalici, jednak úspěšnou strategií přitahování bývalých voličů SPD a nevoličů.

Statistická odchylka činí +/- 0,5 p. b. u malých stran až +/-3,5 p. b. u největších stran.

Podle dat agentury Median vzrostlo volební jádro ANO z 18,5 procenta v roce 2021 na 27 procent v roce 2024, což znamená, že strana má nejen silné jádro podporovatelů, ale i značný potenciál přetáhnout další voliče. „Na prvním místě se nadále a se značným náskokem drží hnutí ANO, které od začátku roku mírně posiluje,“ uvedli analytici STEM.

Klíčovou otázkou je, s kým by ANO mohlo po volbách vládnout. Současné volební modely naznačují, že by ANO mohlo sestavit většinovou vládu se dvěma subjekty – buď s SPD, nebo s hnutím Stačilo! Kateřiny Konečné. Spojení s SPD by dalo dohromady 108 mandátů, což by znamenalo stabilní většinu. Možnost spolupráce s hnutím Stačilo! je však méně předvídatelná. Zatímco programově mají ANO a SPD mnoho společného, Stačilo! vzniklo teprve nedávno a jeho strategie není jasná.

Andrej Babiš s největší pravděpodobností povede kandidátku v Moravskoslezském kraji, kde v roce 2021 získal rekordní počet preferenčních hlasů. ANO se také snaží přitáhnout některé bývalé ministry své vlády – spekuluje se o kandidatuře Adama Vojtěcha či Roberta Plagy.

Rozpad koalic a boj o přežití pravice

Velkou změnou oproti roku 2021 je rozpad některých koalic, které tehdy hrály klíčovou roli. Největším otazníkem je budoucnost pravicového bloku SPOLU (ODS, KDU-ČSL a TOP 09). Tato koalice tehdy těsně porazila ANO a získala vládu, ale nyní čelí problémům. Podle STEM by koalice získala 18,8 procenta, což je asi o 9 procent méně než při posledních volbách a spekuluje se i o tom, že především u občanských demokratů je slyšet, že další setrvání v koalici nedává smysl.

Oslabení ODS je totiž patrné – samostatně by podle Medianu získala jen 11,5 procenta. To je výrazný pokles oproti situaci, kdy byla součástí SPOLU. TOP 09 a KDU-ČSL se v některých průzkumech pohybují pod pětiprocentní hranicí, což znamená, že samostatně by měly problém se do sněmovny dostat.

Strany aktuálně pořádají primárky a jedná se o složení kandidátek. Termín voleb, které rozhodnou o složení dolní komory Parlamentu na příští čtyři roky, vyhlásí prezident Petr Pavel podle svého nedávného vyjádření pravděpodobně na druhou polovinu září. Čas na to má do léta. Nejdříve by se volby mohly konat 12. a 13. září, nejzazší termín je 3. a 4. říjen.

Piráti a STAN: Každý svou cestou

Koalice Pirátů a STAN byla v roce 2021 hlavním vyzyvatelem ANO a v průzkumech dosahovala 25 procent a posléze i na 30 procent. Dnes je situace zcela jiná. STAN se po rozpadu koalice stabilizoval na úrovni 10,6 procenta, zatímco Piráti klesli na 6,4 procenta.

STAN těží ze své regionální základny a úspěchu v komunálních a krajských volbách. Do primárek zavedl systém sběru podpisů, který má zajistit, že kandidáti budou mít přímý kontakt s voliči. „Naši kandidáti musí být aktivní v terénu, aby získávali zpětnou vazbu,“ uvedlo vedení hnutí.

Piráti se naopak potýkají s vnitřními rozpory. Jejich nový předseda Zdeněk Hřib původně nechtěl kandidovat na celostátního lídra, ale nakonec změnil názor. „Chci pokračovat v prosazování liberálních hodnot, které Piráti hájí od svého vzniku,“ uvedl Hřib.

Nové a menší strany: Kdo překoná pětiprocentní hranici?

Do volebního boje se přidávají i nové subjekty, které cílí na protestní hlasy. Hnutí Motoristé sobě, vedené Petrem Macinkou, se rozhodlo jít do voleb samostatně, přestože v některých regionech uvažuje o spolupráci se Svobodnými či Přísahou. Podle posledních průzkumů se Motoristé pohybují kolem 4,1 procenta, což znamená, že jejich vstup do sněmovny není jistý, ale ani vzdálený. Jinde jim totiž naměřili 7 procent.

Naopak hnutí Stačilo! vedené Kateřinou Konečnou by se do sněmovny dostalo s podporou kolem 5,8 procenta. Konečná, která je zároveň europoslankyní, odmítla zveřejnit konkrétní kandidáty, ale uvedla, že půjde o „silné osobnosti s jasným programem“.

SPD Tomia Okamury mezitím čelí poklesu podpory a hledá spojence. Okamura se snaží spojit s Přísahou, Svobodnými a dalšími menšími stranami, aby zabránil propadu hlasů. „Chceme vytvořit silnou alternativu proti současné vládě,“ prohlásil.