Švédská proměna v boji s migrací. Počet žadatelů o azyl je nejnižší za více než čtvrt století

Švédsko, které bylo dlouho považováno za jakýsi bezpečný přístav pro migranty z různých koutů světa, se od roku 2022 výrazně proměnilo. Souvisí to s nástupem konzervativní vlády, která sérií kroků v rámci tvrdé migrační politiky dosáhla toho, že počet žadatelů o azyl je nejnižší od roku 1997. Došlo mimo jiné k omezení sociálních dávek pro imigranty, ale také aktivní sledování toho, kdo má k žádosti skutečné důvody. Situace s migrantskými gangy, počty vražd, násilí a drogy, to vše se stalo neudržitelným. O problémech se dokonce nemohlo mluvit, to se ale mění.

Konzervativní vláda v čele s premiérem Ulfem Kristerssonem je v úřadu od roku 2022 a rozjela aktivní boj s migrací. Před dvěma týdny tak země hlásila nejnižší počet žadatelů o azyl od roku 1997 a poprvé za zhruba půl století ze Švédska více lidí odchází, než kolik do něj přichází.

Strůjcem této proměny je švédská ministryně pro migraci Maria Malmer Stenergardová z konzervativní „Strany umírněné koalice“. Ta pro německý list Bild vysvětlila, jaké kroky udělala, aby dosáhla kýženého výsledku. Deník zároveň poukazuje na to, že Švédsko svým otevřeným přístupem k migrantům před rokem 2022 připomínalo dnešní situací v Německu.

PODCAST: Poradce premiéra Křeček: Bartoš by měl odstoupit, musí padat hlavy. Nestaví se, chybí investice

„Získat občanství bylo docela snadné. Lidé, kteří přišli ze Sýrie, dostali okamžitě povolení k trvalému pobytu. Díky tomu bylo velmi atraktivní přijet do Švédska a mnoho lidí cestovalo po celé Evropě, aby se do Švédska dostali,“ uvedla pro Bild Stenergardová s tím, že Kristerssonova vláda krok po kroku mění migrační a azylový systém. „Většina těch, kdo v současnosti v Evropě žádají o azyl, ochranu nepotřebuje,“ míní švédská ministryně.

„Zaprvé omezujeme výši sociálních dávek, které mohou migranti pobírat. V současné době můžete získat stejnou částku jako za – sice málo placenou – pozici na plný úvazek. To je absurdní situace, která motivuje k tomu, aby lidé nepracovali a žili jen na náklady společnosti,“ vysvětlila. Dalším krokem pak je to, že úřady aktivně sledují, kdo přichází do Švédska kvůli reálným problémům, které má v zemi svého původu. „Zůstat by měli mít pouze uprchlíci, kteří jsou skutečně pronásledováni doma,“ dodává.

Nepřehlédněte: „Naprosté šílenství.“ Firmy mají vyrábět, když fouká a svítí. „Zničující signál pro Německo“

Třetí opatření se pak týká migrantů, kteří ve Švédsku zůstávají, aniž by jim byl poskytnut azyl. „Máme mnoho lidí, kteří zůstávají ve Švédsku, i když jim byl zamítnut azyl. Schovávají se. To chceme určitě změnit,“ vysvětlila ministryně s tím, že migranti už by neměli zůstávat u příbuzných, kde je úřady jen stěží zastihnou (v současnosti jde asi o 60 procent případů), ale v přijímacích střediscích. „A jakmile padne rozhodnutí, že by měli zemi opustit, budou převezeni do repatriačního centra,“ dodala.

Stenergardová míní, že se ve Švédsku o problému s migrací dříve nemohlo mluvit. „Dlouhá léta nám nebylo dovoleno o tomto problému ve Švédsku mluvit, ale myslím, že nyní je debata mnohem střízlivější,“ uvedla ministryně pro Bild.

Opatření jsou zaměřená především na migranty z oblastí s nižší mírou vzdělání a zcela jinou kulturou. „Když se podíváte na ukrajinské uprchlíky, integrovali se poměrně rychle. Švédsky se naučíte docela rychle. Jejich kultura je obecně více podobná švédské kultuře než kultuře lidí z Afriky nebo Středního východu,“ uvedla Stenergardová. „Musíme zajistit, aby ti, kdo přijdou, nejen fyzicky překročili hranice země, ale také překročili hranice do společnosti a stali se její součástí,“ říká ministryně s tím, že každý, kdo nemůže být integrován, bude deportován.