Byly tyto volby svátkem demokracie, nebo jejím umíráčkem?

Kdekdo rád poslouchá, že právě tyto volby jsou přelomové. Lze snést dost důvodů pro to, že tyto volby samy o sobě velký zlom nepřinesou. Fenoménem, který se tyčí nad americkou politikou posledních let, je Donald Trump. Trumpovy svérázné vlastnosti se nějakým zvláštním způsobem „našly“ se současnou dobou, ten fenomén má prostě svůj poločas rozpadu a mechanickými zásahy zvenčí, třeba volbami, ho lze ovlivnit jen omezeně.

Dostal se k moci, když porazil mimořádně nepopulární kandidátku demokratů Hillary Clintonovou, ale za čtyři roky ho porazil Joe Biden, politik, který sice nebyl tolika lidem tak protivný jako Clintonová, ale ani ve své straně nikdy nebyl považován za nějakého zvláštního lumena.

To mělo přinést Americe uklidnění, návrat normálnosti. Jenže Donald Trump dominoval americké politice i z opozice. Zabránit v další politické kariéře mu teoreticky mohly dva pokusy o ústavní žalobu, ale ty neuspěly. Pak čelil řadě občanskoprávních žalob i trestních – federálních i státních – vyšetřování, některých i úspěšných. Nezničilo ho to, naopak. Série obvinění v roce 2019 byla hlavním faktorem toho, že v republikánských primárkách zkonsolidoval svou podporu a žádný jeho vyzyvatel, ať už byl „Trump-lite“, nebo antitrumpovský, tradiční konzervativec, ho neohrozil. Jeho podporou by zřejmě neotřáslo, ani kdyby byl odsouzen do vězení – z něj můžete kandidovat.

Celý esej Martina Weisse „Která forma postdemokracie je ta vaše?“ si můžete přečíst na ECHOPRIME nebo v digitální verzi časopisu. Od pátku je na stáncích v prodeji i tištěné vydání Týdeníku Echo. Týdeník Echo si můžete předplatit zde.