Naše plynová apatie

KOMENTÁŘ

Naše plynová apatie
Zastavení toku ruského plynu přes Ukrajinu na Nový rok je u nás podáváno jako osobní souboj dvou politiků, Roberta Fica a Volodymyra Zelenského. Foto: Shutterstock
1
Komentáře
Daniel Kaiser
Sdílet:

Hlavní zprávy

Týdeník Echo

Koupit

Zprávy

Další zprávy

Weby provozuje SPM Media a.s.,
Křížová 2598/4D,
150 00 Praha 5,
IČ 14121816

Echo24.cz

Copyright 2025 © Echo Media, a.s. © ČTK. Publikování nebo šíření obsahu je zakázáno bez předchozího souhlasu.Provozovatelem serveru je Echo Media, a.s., se sídlem Křížová 2598/4d, 150 00 Praha 5, Česká republika • IČ: 02581574 zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze pod spisovou značkou B 19589.

Zastavení toku ruského plynu přes Ukrajinu na Nový rok je u nás podáváno jako osobní souboj dvou politiků, Roberta Fica a Volodymyra Zelenského. Fico Zelenskému „vyhrožuje“, že když nepoteče z východu plyn, nepoteče na východ elektřina. Zastavení plynovodu z Ruska tuto rovinu, která je reálná, vysoce přesahuje. Pokud zase nezažijeme nějaký energeticko-politický zvrat, je to skutečně historická událost, jak se vyjádřil ukrajinský ministr pro energetiku Herman Haluščenko.

 

Z českého pohledu nikoliv bezprostředně, na letošní zimu plyn v zásobnících máme. V čistě kramářském pojetí tak dokonce český stát může něco vydělat, pokud by si Slovensko výpadky ruského plynu kompenzovalo přes nás a za naše přepravní poplatky. Nicméně člověk nemusí být laureát Nobelovy ceny za ekonomii, aby mu došlo, že uzavření i tohoto plynovodu směřuje k trvale vyšším cenám. I kdyby celková cena plynu nerostla, protože nějaké jiné okolnosti by ji tlačily dolů, to, co provedl Zelenskyj, je faktor zdražení cen u nás. Čím menší nabídka, tím vyšší cena. Dotkne se to hlavně středovýchodní Evropy, tedy i nás, přičemž středovýchodní Evropa se svým energeticky náročným průmyslem už v energetické a hospodářské krizi let 2021–22 trpěla víc než zbytek kontinentu. Ticho našich politiků tváří v tvář kroku Ukrajiny si můžeme vysvětlit buď jako neochotu uvažovat dopředu, nebo jako oněmění z úžasu.

Ukrajina rozhodla s Ruskem neobnovit tranzitní dohodu o plynu s logickým argumentem, že je potřeba Rusko finančně vyhladovět, aby nemohlo dál pokračovat ve válce na Ukrajině. Sama zatím pilotně koupila zásilku amerického zkapalněného plynu LNG přes Řecko, ale LNG je drahý. My jsme zemní plyn z Ruska plynovodem odebírali na konci loňského roku v mimořádném množství, poněvadž, jak upřímně vysvětlil Petr Fiala, je mimořádně levný. A teď je o něj český trh připravený.

Podíl LNG na dovozu plynu do EU od začátku války vyskočil ze 20 na 50 procent, LNG plyn je dražší odkudkoliv, výrobní a přepravní náklady oproti zemnímu plynu zhruba dvojnásobné. Půlku LNG plynu do Evropy dovážejí americké firmy, velmi draze, a přispívají tak k tomu, že – jak konstatovala oslavovaná Draghiho zpráva – plyn stojí v EU průměrně 4–5krát víc než v Americe. Donald Trump nadto vyhrožuje, že když ho EU nebude odebírat ještě víc, uvalí cla na evropské výrobky. Záměrně nebo ne byla Evropa vmanévrována do trvale nevýhodné pozice.

Do rusko-ukrajinské války platilo, že dodávky sovětských (a později ruských) surovin do Evropy nepodléhaly geopolitice. Od konce 60. let do roku 2021 byla konstanta, že plyn a ropa ze Sibiře tečou až do západní Evropy spolehlivě a načas, invaze neinvaze, závody ve zbrojení nezávody. Za uplynulé tři roky je toto pozemní spojení historií: na jaře 2022 přestal fungovat plynovod přes Polsko Jamal, na podzim 2022 vyhodil neznámý pachatel do vzduchu Nord Stream v Baltském moři, přičemž množina podezřelých se smrskla na Ukrajinu a Spojené státy, teď končí poslední plynovod přes Ukrajinu.

Neochota politické třídy tuto vražednou tendenci aspoň nějak kompenzovat jinde, především zrušením emisních povolenek, které samozřejmě platí i plynové elektrárny či velké teplárny, je zarážející. Naopak za dva roky zdražíme plyn i domácnostem skrze rozšíření emisních povolenek v systému ETS 2. Nabízí se vysvětlení, že části politické třídy ta drahota vyhovuje, protože plyn je koneckonců fosilní surovina. Taky to přispěje k rychlejší deindustrializaci, kterou už pozorujeme. Je to vysvětlení asi přitažené za vlasy, ale jiné vlastně neexistuje.

 

×

Podobné články