Putinovi falešní veteráni. Ve válce nebojovali, jeden z nich však potlačoval Pražské jaro

Ruský prezident Vladimir Putin má za sebou jednu z nejvýznamnějších ikonických událostí, kterou Rusko převzalo od Sovětského svazu – přehlídku ke Dni vítězství nad nacistickým Německem. Ruský prezident se tak při přehlídce tradičně obklopil válečnými veterány. Má to ale háček, jednomu bylo ve čtyřicátých letech jen jedenáct let, druhý se prosadil až při potlačení Pražského jara v roce 1968. Na falešné druhoválečné veterány upozornil německý deník Bild.

Rusko v úterý oslavilo „Den vítězství“ Rudé armády nad nacistickým Německem. Vladimir Putin tak na Rudém náměstí před kremelskými hradbami nechal defilovat své vojáky. Letos jich však bylo nejméně od roku 2008.

Vedle sebe nechal Putin posadit válečné veterány. Ti však podle novináře Juliana Hanse, bývalého zpravodaje listu „Süddeutsche Zeitung“ v Moskvě, nikdy v druhé světové válce nebojovali.

Wer sitzt da neben Putin, als der die Parade zum 9. Mai abnimmt? Veteranen? Ja. Aber sind sie wirklich Veteranen eines Kampfes gegen den Faschismus? 👇 pic.twitter.com/X1xHGP8NR0

— Julian Hans (@juli_anh) May 10, 2023

Po Putinově levici sedí Gennadij Sajzew, který se narodil v roce 1934. Na konci války mu bylo pouhých jedenáct let. „Nemohl se tedy zúčastnit války proti nacistickému Německu,“ říká moskevský expert.

Podle polského zpravodajského webu Onet byl odveden až v roce 1953, po vojenské službě zůstal v armádě a v roce 1959 vstoupil do KGB. Jeho největší zásluhou bylo, když se jako velitel speciální jednotky KGB podílel na potlačení Pražského jara v roce 1968.

Po Putinově pravici byl Jurij Dvoykin (98). Ten se podle Onetu v roce 1942 dobrovolně přihlásil do armády, avšak na frontu se nedostal. V roce 1944 se stal odstřelovačem, poté byl součástí operace „na likvidaci nacionalistického podzemí na západní Ukrajině“. Se Stalinovou tajnou policií NKVD lovil ukrajinské nacionalisty ve vnitrozemí, uvádí Julian Hans.