Reálná mzda v Česku padá soustavně už dva roky. Což je historický rekord

ÚHEL POHLEDU Nikdy nebylo tak špatně tak dlouho ovšem příslovečné světélko na konci tohoto nebývale dlouhého už je vidět. Nabývá i podoby dnešního historického vzestupu ceny zlata, na dějinný rekord. Reálná mzda se v Česku v letošním třetím čtvrtletí propadla už osmé čtvrtletí v řadě. To je suverénně nejvytrvalejší a nejsoustavnější pokles reálných mezd – a tedy životní úrovně lidí – v celé novodobé historii ČR. Dosud se reálném vyjádření mzdy propadaly nejdéle čtyři čtvrtletí v řadě, a to po měnovém otřesu a následné krizi let 1997 a 1998.

V letošním třetím čtvrtletí však propad reálných mezd citelně zpomalil. Meziročně vykázal úroveň minus 0,8 procent, takže se jedná vlastně o nejlepší výsledek reálných mezd, resp. jejich nejslabší meziroční pokles, za celé období od poledního čtvrtletí roku 2021. Loni ve druhém a třetím čtvrtletí se reálné mzdy propadaly i o více než deset procent.

V letošním čtvrtém kvartále, jenž právě probíhá, by se vývoj reálných mezd mohl překlopit konečně do plusu, a to zejména díky stabilizované inflaci, kterou však v meziročním pohledu opticky zvedá ponížená základna loňského roku, kdy byl v posledním čtvrtletí zaveden energetický úsporný tarif.

Teprve v příštím roce se tak Češi dočkají vskutku viditelnějšího a trvalejšího růstu reálné mzdy. Za celý příští roky by měl tento růst činit 3,5 procenta.

Dnes zveřejněný pokles reálných mezd je zhruba v souladu s očekáváním trhu. Z hlediska České národní banky tudíž jde o další důkaz, že tuzemská ekonomika nečelí mzdově-inflační spirále. Centrální bance by i proto nemělo nic bránit zahájit snižování úrokových sazeb už záhy, nejspíše na měnověpolitickém zasedání v únoru příštího roku.

Očekávání už brzkého poklesu úroků v režii České národní banky potvrzuje též pohled na světové trhu a cen zlata klasického i zlata digitálního.

Skutečné zlato i takzvané zlato digitální – tedy bitcoin – totiž zažívají značný příval investorského zájmu a peněz. Zlato v klasické, kovové podobě dnes vystoupalo na svůj dějinný rekord, zhruba 2135,4 dolaru za troyskou unci. Unce zlata nikdy v historii nestála tolik dolarů. Alespoň tedy čistě v nominálním vyjádření, tedy bez zohlednění kupní síly dolaru, čili inflace.

Bitcoin, jemuž se přezdívá „digitální zlato“ nebo také „zlato 21. století“, dnes zase překonal psychologickou hranici 40 tisíc dolarů a prodává se až za 41 745,5 dolaru za kus, což je nejvyšší cena této nejstarší a nejrozšířenější kryptoměny světa za celé období od dubna 2022.

Za vzestupem obou aktiv stojí především optimismus trhů, že americká centrální banka – Fed –začne své základní úrokové sazby snižovat už dost možná zkraje příštího roku. I když se vrcholní činovníci Fedu snaží bujarou náladu burziánů nyní krotit, ti přesto stupňují své investice jak do zlata, tak do bitcoinu a samozřejmě i dalších podobných aktiv.

Zlato získává na ceně, neboť s očekáváním poklesu úrokových sazeb stoupá jeho atraktivita. Samo totiž žádný úrok nenese, takže čím vyšší jsou v ekonomice úroky, tím spíše za jinak stejných podmínek ztrácí na lesku v očích investorů. A naopak, s poklesem úroků zlato na svém lesku – a tedy na ceně – často získává. Jeho nevýhoda v podobě bezúročnosti už zkrátka není tak palčivá a zlato tak může dát plněji vyniknout svým výhodám, například fyzické, hmatatelné povaze a či tisíciletou historii uchovatele hodnoty i v čase hyperinflací, válek či hladomorů.

Bitcoin pak představuje v očích jedněch investorů rizikové, ba spekulativní aktivum. A takovým se daří spíše v době, kdy jsou úroky obecně poměrně nízko, takže úvěry na spekulativní investice jsou relativně dostupné a současně konzervativní investice – typu těch do vládních dluhopisů – z důvodu nízkých sazeb nejsou atraktivní. V očích druhé skupiny investorů pak bitcoin hraje roli obdoby technologické akcie. A technologickým akciím – které se mnohdy řadí mezi takzvané růstové tituly – se daří spíše při slabších inflačních očekáváních. Technologické akcie totiž často ještě negenerují zisk, neboť utržené peníze jejich zakladatelé či managementy vesměs vkládají do investic a dalšího rozvoje – do dalšího růstu. Čím slabší jsou inflační očekávání, tím nižší jsou úroky investičních úvěrů – a tím rychlejší může být růst a tím bližší je tedy překlopení hospodaření dané technologické firmy, často startupu, do trvalejšího zisku. Nižší vyhlížená inflace rovněž méně nahlodává reálnou úroveň těchto budoucích zisků.

Vzestup zlata je patrný už od října. V pátek jej však notně přiživila poznámka šéfa Fedu Jeroma Powella, že měnová politika Spojených států se už ocitla „znatelně v restriktivním pásmu“. V reakci na tato slova citelně klesl dolar a také výnos amerických vládních dluhopisů, což právě nahrává zlatu. Zároveň zmíněné slábnutí dolaru samozřejmě už jen z důvodu výhodnějšího přepočtu umocňuje jak dolarovou cenu zlata, tak bitcoinu.

Powell se sice posléze snažil svá zmíněná slova mírnit, avšak trhy nyní zaceňují více než padesátiprocentní šanci na snížení úrokových sazeb Fedu v březnu 2024, přičemž stoprocentní pravděpodobnost přisuzují snížení sazeb nejpozději v květnu příštího roku. Mají zkrátka zato, že Fed už inflaci vlastně udolal.

A pokud tedy Fed udolal inflaci, udolá ji zřejmě brzy také ČNB. Protože řada inflačních tlaků ve světě, třeba odeznívání důsledků covidu nebo energetická drahota, představuje inflační tlak jak pro USA, tak pro Česko. A tyto tlaky tedy nyní mírní, ba mizí. Navíc, jestliže již Fed nebude dále zvedat své úroky, nebude se dále tenčit rozdíl na úrocích na koruně a úrocích na dolaru, což utlumí slábnutí koruny, které je nutně proinflační. Ostatně koruna nyní proti dolaru sílí – z až zhruba 23,50 za dolar v polovině letošního října na úroveň jen mírně nad 22 korunami za dolar minulý týden. Posilování koruny představuje protiinflační tlak, který při dosažení své určité síly vlastně nahrazuje tlak v podobě vyšších úroků. Takže tím spíše s nimi bude moci ČNB již brzy dolů. Což bude tedy znamenat, že mimořádně vysoká inflace je zdolána i v Česku a může se tedy obnovit tolik kýžený růst reálných mezd.