Špatný hospodář, bude chybět

KOMENTÁŘ

Špatný hospodář, bude chybět
Ministr financí Zbyněk Stanjura má schodek rozpočtu politickou, domněle neprůstřelnou odpověď. Foto: Tomáš Novák
1
Komentáře
Daniel Kaiser
Sdílet:

Hlavní zprávy

Týdeník Echo

Koupit

Zprávy

Další zprávy

Weby provozuje SPM Media a.s.,
Křížová 2598/4D,
150 00 Praha 5,
IČ 14121816

Echo24.cz

Copyright 2025 © Echo Media, a.s. © ČTK. Publikování nebo šíření obsahu je zakázáno bez předchozího souhlasu.Provozovatelem serveru je Echo Media, a.s., se sídlem Křížová 2598/4d, 150 00 Praha 5, Česká republika • IČ: 02581574 zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze pod spisovou značkou B 19589.

V nejzazším možném termínu vláda schválila návrh rozpočtu, tak aby to návrh mohl stihnout sněmovnou a v lednu nás nestrašilo rozpočtové provizorium. Hlavní zprávou přirozeně je, že schodek bude opět vysoký, s 286 miliardami korun ještě o 45 miliard korun vyšší než letos. Jak to, že schodek roste ve chvíli, kdy konečně roste ekonomika? Otázka je zcela namístě. Ministr financí Zbyněk Stanjura má na ni politickou, domněle neprůstřelnou odpověď: jednak kvůli Dukovanům, kde se za několik let začne stavět nový blok, jednak kvůli vyšším výdajům na zbrojení.

Na prvním je shoda, ale že by byl konsenzus i v nepromyšlených nákupech vojenské techniky, někdy až řvavě předražené, to si nemyslí snad ani Stanjura. Včera návrh rozpočtu označil slovem „proinvestiční“, přičemž investice v rozpočtu dělají 11 procent výdajů. Pět procent HDP na obranu, k nimž se letos s lehkostí zavázala tato vláda – a odtud i Stanjurova lehkost při zdůvodňování vyššího schodku, těch pět procent by spolklo skoro 20 procent výdajů. Jak to asi Stanjurovi nástupci mají řešit?

 

Zpátky k rozpočtu 2026. Bývalý ministr financí Miroslav Kalousek upozorňuje, že v rozpočtu na příští rok si stát 40 miliard musí půjčovat i na provozní výdaje státu, že ani ty už není schopen krýt bez nového dluhu. To je jedna oblast, kde se nepovedlo šetřit. Další vyhozené výdaje jsou bohužel následkem ideologické politiky z minula, tato vláda je mohla podvázat, kdyby na tom ovšem začala pracovat hned po startu. Když to neudělala, osamocený Stanjura je do rozpočtu zahrnout musí. Tady se jedná o výdaje na asistenty inkludovaných žáků (loni asi 11 miliard korun; platy asistentů jsou přitom až hanebně nízké, ovšem asistentů v mateřských a v základních školách přibývá, z 16 tisíc v posledním předcovidovém roce jich bylo loni už 25 tisíc). A jde tu i o zelenou politiku, samozřejmě.

Skoro současně s návrhem rozpočtu měla vláda na stole cenové rozhodnutí Energetického regulačního úřadu. ERÚ určil, že příští rok půjde jako podpora provozovatelům tzv. obnovitelných zdrojů 25 miliard korun (dalších 20 miliard doplatíme solárníkům povinně vy a já). Stanjura v minulých letech zkoušel vyplácené podpory stlačit, jednou je dokonce do návrhu rozpočtu nepromítl – všechno marné, podpora OZE rozpočet zatěžuje zatím stejně a bude růst.

A teď proč by ne zcela úspěšný hospodář Stanjura v politice přesto chyběl. To se může stát doslova, v Moravskoslezském kraji, kde je Stanjura lídrem, má jeho koalice Spolu chabé preference. Společnost NMS jí tu naměřila necelých 14 procent, výzkum je sice starý tři týdny a údajně neodráží údajný comeback Spolu z posledních dní, ale demoskopové se shodují, že zrovna společnost NMS má čísla pro kraje nejkvalitnější ze všech. I když Stanjuru nevykroužkují, pozice lídra, který ve svém kraji přivede kandidátní listinu na 60 procent minulého výsledku, už nebude dobrá ani uvnitř ODS.

Stanjura je přitom po odchodu Pavla Blažka poslední ministr za tuto stranu, kterého můžeme řadit ke staré (ve smyslu staré dobré) ODS. To on pod povrchem vede různé větší i menší střety s pokrokovějšími členy vlády, od pokusu korigovat ještě český souhlas s unijním nařízením o digitálních službách (cenzura sítí pod zkratkou DSA) až po zablokování Státní energetické koncepce, v níž je na jeho vkus hodně dekarbonizace a málo nápadů, čím nahradit uhlí.

Na druhou stranu každý svého štěstí strůjce. Na vrcholné úrovni nemá Petr Fiala věrnějšího spojence. Stanjura patřil k těm, kdo námitky uvnitř ODS nad svázáním se s topkou a lidovci potírali. Výsledkem je, že tento ministr svoje lepší instinkty musel projevovat ilegálně, aby neohrozil vládní a ovšem koaliční smír. Pokud politicky skončí, skončí nepochopen.

×

Podobné články