Nový rozpočet se nemůže zásadně lišit od odmítnutého, další dluhy nejde obhájit, říká NRR

Upravený návrh státního rozpočtu na rok 2026 se nemůže v základních parametrech lišit od původního, který na konci listopadu odmítla Sněmovna. Maximální výši schodku stanovuje zákon o rozpočtové odpovědnosti, velký růst příjmů proti původnímu návrhu také nelze očekávat. V pravidelném čtvrtletním stanovisku to uvedla Národní rozpočtová rada (NRR). Doporučila také, aby politici usilovali o co nejrychlejší schválení řádného rozpočtu. Podle Rady nelze obhájit další zadlužování nad rámec zákonem daného deficitu.

Končící vláda navrhla rozpočet se schodkem 286 miliard korun. Podle zákona o rozpočtové odpovědnosti je maximální povolený deficit 237 miliard korun, na dodatečných 49 miliard korun na obranu a stavbu jaderné elektrárny Dukovany se vztahuje výjimka. Sněmovna na konci listopadu návrh vládě v demisi vrátila k přepracování, podle ní v něm chybí zhruba 96 miliard korun.

Po čtyřech letech tak vstoupí Česko do nového roku v rozpočtovém provizoriu. „Ačkoliv krátkodobé rozpočtové provizorium představuje spíše administrativní než ekonomickou komplikaci, měla by politická reprezentace směřovat k co nejrychlejšímu schválení řádného rozpočtu. Jeho schválení sněmovnou dává vládě legitimitu utrácet prostředky daňových poplatníků v deklarované struktuře a zároveň otevírá prostor pro vypisování nových investičních a dotačních programů. Je nutné zdůraznit, že u řady dalších organizací sektoru vládních institucí představují dotační příjmy ze státního rozpočtu část jejich příjmů a při nejasnosti o jejich výši je tak při delším provizoriu komplikována jejich činnost,“ uvádí Rada.

ESEJ TEREZY MATĚJČKOVÉ: Piš rukou, mysli lépe. O „zbytečné“ námaze, která se vyplatí

Končící ministr financí Zbyněk Stanjura (ODS) avizoval, že případný přepracovaný návrh státního rozpočtu na příští rok bude odpovídat zákonu o rozpočtové odpovědnosti. Jeho maximální možný schodek bude moci být 237 miliard korun a nad to bude možné využít únikové položky, které umožňuje metodika nebo výjimka v zákoně. Podle končícího kabinetu by se mohla navýšit příjmová část rozpočtu o několik miliard.

Budoucí kabinet opakovaně veřejně avizoval, že pokud se nenajdou dostatečné finance na pokrytí investic, především těch dopravních, měl by se o tyto peníze navýšit deficit, což zaznívá i v usnesení z rozpočtového výboru. Podle Stanjury je to ale výzva k porušení zákona. „Tak vám garantujeme, že to neuděláme,“ řekl a apeloval na poslance, aby tato možnost z usnesení zmizela.

Ekonomický expert KDU-ČSL Benjamin Činčila pro Echo24 řekl, že vláda v demisi těžko ve svém rozpočtu splní předvolební sliby nově vznikající vlády. „Podle mého by se měla vláda v demisi podívat na navýšené příjmy díky nové predikci, zvážit úpravu u SFDI, případně navrhnout navýšené příjmy třeba do vyšší podpory rodin, ale určitě by neměla a věřím, že tomu tak nebude, tak porušovat zákon tím, že by navrhla vyšší schodek, tak jak si to přeje nově vznikající vláda,“ uvedl Činčila.

„Úplně ideální by bylo, kdyby nové vznikající vláda mohla co nejdříve začít fungovat a k celé situaci se postavila čelem a sestavila si vlastní rozpočet,“ dodal Činčila.

ECHO PORADA: Krvavá bitva o vládu teprve přijde

Ohledně diskuse o možném saldu státního rozpočtu NRR upozorňuje, že jeho výše je vypočtena na základě parametrů obsažených v aktuálním znění Zákona a nelze se od ní odchýlit. Zákon obsahuje trajektorii meziročního snižování strukturálního salda, což není jakoukoli novinkou v českém právním řádu, přestože to takto mylně bývá opakovaně ve veřejné prostoru interpretováno.

Zákon ve stávajícím znění platí od roku 2023 a na jeho principech byly sestaveny již rozpočty pro rok 2024 i 2025. Rok 2026 by měl být třetím v řadě, který respektuje logiku a kvantitativní požadavky Zákona. Zároveň NRR připomíná, že při schvalování této části české legislativy v rámci tzv. konsolidačního balíčku nebyl nikdo na politické scéně, kdo by proti tomuto ustanovení protestoval, nebyly k němu načteny jakékoli pozměňování návrhy, a dokonce se o něm nevedla ani silná politická debata na půdě sněmovny.

NRR z toho vyvodila závěr, že tato trajektorie je považována politickými stranami vládními i opozičními jako akceptovatelná a dokonce žádoucí. Navíc dráha zlepšování strukturálního salda má české veřejné finance pouze vrátit na trajektorii, která byla Zákonem definována jako udržitelná už před nástupem pandemie Covid-19.

Dále v souvislosti s diskusí o deficitu veřejných financí je podle NRR nutné zmínit i makroekonomický aspekt. Rada uvádí, že nelze jednoduše obhájit, proč by Česká republika měla v existující makroekonomické situaci vyžadovat fiskální impulz, tedy snahu posunout ekonomiku velmi pravděpodobně nad hladinu jejího produkčního potenciálu prostřednictvím dluhově financovaných výdajů státu. Dle aktuální makroekonomické predikce se česká ekonomika nachází ve vzestupné fázi cyklu a směřuje k uzavření záporné produkční mezery v druhé polovině příštího roku.