„Ruskou hrozbu Evropě jste si vyfantazírovali.“ Britsko-americký analytik pro Echo

Dva týdny po skutečném nebo řízeném úniku mírového plánu USA pro Ukrajinu a Rusko do médií není nad jeho osudem jasno. Vladimir Putin označil první nástřel za základ k jednáním, v plánu ho musí těšit neutralita Ukrajiny a zákaz pobytu západních vojáků na jejím teritoriu a především jak uznání dosavadních ruských záborů, tak i odstoupení zbývajících 14 procent Doněcké oblasti, kterou Rusko za tři roky a devět měsíců nedokázalo dobýt. Koncesí Donalda Trumpa byl i příslib rusko-americké spolupráce v ekonomice a energetice. Volodymyra Zelenského na prvním nástřelu mohl potěšit vysoce nastavený strop pro ukrajinskou armádu (600 tisíc) a snad i příslib rekonstrukce země. Ta by se platila částečně z ruských aktiv zmrazených na Západě a částečně z peněz EU. Celkově však návrh odrážel situaci na frontě, kde Rusko postupuje sice pomalu, ale přece rychleji než dřív.

Do plánování se posléze vložily evropské mocnosti a neokonzervativní část Trumpovy vlády. Výsledkem jsou menší změny v návrhu ve prospěch Kyjeva a zředění příslibu nepřijímat Ukrajinu do NATO. EU dokonce hovoří o jakémsi evropském kontingentu na Ukrajině, aspoň v její západní části. Na to je Rusko alergické. O rozbor jsme požádali britsko-amerického analytika a spisovatele Anatola Lievena. Jeho těžiště je dnes v USA, ale kořeny má v dávné baltské a ruské šlechtě. Vlastí svých předků se zabývá po celý profesní život.

Jak Trumpův 28bodový plán hodnotíte?

Je to velký krok vpřed. Poprvé se nějaký návrh zabývá i detaily, které bude nutné vyřešit, pokud má nastat mír: územní otázka, otázky členství Ukrajiny v NATO, armádních limitů, rekonstrukce země a s tím spjatá otázka, co se má stát s ruskými zmrazenými aktivy. Všechny tyto záležitosti byly v předcházejících jednáních vypuštěny, nebo se to tak aspoň jevilo zvenčí. Potud tedy jednoznačně krok vpřed. Mezitím ale do Trumpova návrhu samozřejmě Evropané a Ukrajinci vnesli prvky, které Rusové jednoduše nemohou přijmout. A podle nejnovějších zpráv Putin požaduje právní uznání území anektovaných Ruskem jako součást mírové dohody. Což, kdyby na tom skutečně trval, prakticky nemohou přijmout ani Ukrajinci, ani Západ. Takže se mi spíš nezdá, že už toto kolo jednání přinese mír. Asi budeme svědky víc bojů a víc mrtvých předtím, než se hovory obnoví.

Kdo by podle vás za takový přechodný neúspěch mohl nejvíc?

Tady učiním dvě poznámky. První je důležitější: V klíčových věcech jsou pozice Ukrajiny a Ruska od sebe prostě pořád ještě moc daleko. Rusko žádá po Ukrajincích, aby vyklidili celý Donbas, Ukrajina odpovídá, že nikdy. Putin volá po právním uznání anexe území Ruskem, což Ukrajinci taky nemohou poskytnout. Takže jsou tu reálné překážky přímo mezi válčícími stranami. Zadruhé se obávám, že některé změny dodané Evropany nebyly ve skutečnosti míněny jako reálné návrhy. Evropané musejí vědět, že když navrhují nechat otevřenou otázku členství Ukrajiny v NATO, nechat otevřenou možnost pobytu evropských jednotek v zemi a zabavit ruská aktiva v Evropě, že tudy pro Rusy cesta nevede. Ani na jeden z těch tří bodů nemůže žádná vláda v Rusku kývnout. Abych to shrnul: vina za další uváznutí jednání je rozdělena dokola.

Celý rozhovor si můžete přečíst na ECHOPRIME nebo v digitální verzi časopisu. Od čtvrtka je na stáncích v prodeji tištěné vydání Týdeníku Echo. Týdeník Echo si můžete předplatit zde.