Diplomacie místo raket. Trumpův vyslanec Witkoff nastínil plán pro jednání s Íránem

Americký zvláštní vyslanec Steve Witkoff naznačil, že administrativa Donalda Trumpa preferuje diplomatické řešení napětí s Íránem před přímým vojenským zásahem. Witkoff to uvedl ve čtvrtek na konferenci Izraelsko-americké rady na Floridě v reakci na zprávy o násilném potlačování protivládních protestů v zemi. Podle vyslance by případná diplomatická dohoda musela komplexně řešit íránské jaderné ambice, raketový program i podporu militantních skupin v regionu. Informuje o tom server The Times of Israel.

Witkoff specifikoval čtyři klíčové oblasti, které musí jakákoliv dohoda s Teheránem pokrývat: zastavení obohacování uranu, omezení arzenálu balistických raket, likvidaci stávajících zásob jaderného materiálu a ukončení aktivit íránských zástupných milicí. Podle amerického vyslance by Írán mohl být k ústupkům ochoten kvůli kritickému stavu své ekonomiky. „Pokud se chtějí vrátit do společenství národů, můžeme tyto problémy vyřešit diplomaticky. Alternativa je špatná,“ prohlásil Witkoff s tím, že Spojené státy stojí na straně odvážných íránských občanů.

Ačkoliv Donald Trump v minulosti opakovaně hrozil údery v případě zabíjení demonstrantů, ve středu oznámil, že ho Teherán informoval o zastavení poprav a násilí. Navzdory těmto zprávám však Spojené státy v posledních hodinách přesouvají do regionu další vojenské prostředky. Podle analýzy Jeremyho Shapira z Evropské rady pro zahraniční vztahy může být Trumpova zdrženlivost způsobena i aktuálním rozmístěním amerických sil. V oblasti Blízkého východu nyní chybí letadlové lodě, jelikož skupina v čele s USS Gerald R. Ford byla nasazena v rámci protidrogové operace v Jižní Americe.

Deník The Wall Street Journal s odvoláním na vládní zdroje uvádí, že Trumpovi poradci varovali před rozsáhlým útokem, který by však pravděpodobně nevedl ke svržení režimu, ale mohl by vyvolat širší regionální konflikt. Washington proto zatím volí cestu ekonomického nátlaku. V pondělí Trump pohrozil uvalením 25procentních cel na země, které s Teheránem obchodují, což by zasáhlo i velmoci jako Čínu či Rusko.

Podle údajů agentury Human Rights Activists News Agency zasáhly protesty všech 31 íránských provincií. Během největších nepokojů za poslední roky, které vyvolal kolaps íránské měny, bylo dosud zabito nejméně 2 637 lidí a více než 16 tisíc osob skončilo v detenci. Demonstrace se postupně proměnily v přímou výzvu autoritě nejvyššího vůdce ajatolláha Alího Chameneího.