Velká vlastenecká vlna: Okamura zvrátil trend, luxuje protestní scénu. Babiš zatím lavíruje

Zatím poslední volební modely ukazují, že se situace v české politice opět přeskupuje. Na třetí příčku se v dubnu v obou hlavních průzkumech vyšplhalo hnutí SPD, a to díky spojení se stranami Trikolora, Svobodní a PRO. Jejich aliance pomohla SPD nejen překonat Starosty, ale posílila ji jako hlavního reprezentanta protestní scény. U té přitom ještě nedávno propadala. Otázkou však zůstává, jakou roli bude moci uskupení okolo Tomia Okamury sehrát po volbách – zejména pokud by vládu sestavovalo vítězné hnutí ANO.

Zatímco v průzkumu agentury STEM pro CNN Prima News si ANO mírně polepšilo na 33 %, model od NMS Research ukazuje, že ANO meziměsíčně výrazně oslabilo a aktuálně by získalo jen 28,1 %, což je jeho nejnižší výsledek od léta 2024. Obě agentury se ale shodují na tom, že SPD a její spojenci rostou.

Podle STEM by SPD získala 11,1 % hlasů, v modelu NMS je to dokonce 12,5 %. Díky tomu by SPD mohla získat až 28 mandátů a stát se výraznou silou v příští Poslanecké sněmovně.

„SPD se společným postupem se Svobodnými, PRO a Trikolorou daří konsolidovat podporu i posílit roli hlavního reprezentanta protestních hlasů,“ uvedla agentura STEM.

Hledání spojenců: ANO váhá

Jakkoli se SPD profiluje jako připravená spolupracovat s ANO, ze strany hnutí Andreje Babiše zaznívají zatím spíše váhavé signály. Předseda ANO dříve připustil, že „by nás mohli tolerovat, naši vládu,“ ale zároveň dodal, že s SPD příliš nekomunikují. Jako rozumného označil pouze Radima Fialu, místopředsedu SPD.

O konkrétní povolební spolupráci ale i nyní Babiš stále mluvit nechce. „To je stále dokola. Volby jsou daleko, program ostatních neznáme a kdo vyhraje, taky nevíme,“ řekl pro Echo24.

Místopředseda ANO Karel Havlíček byl jen o něco konkrétnější: „Pro nás je podstatné, aby byl dodržen náš program, tedy sliby, které denně sděluji lidem a firmám na našich setkáních. S tím, kdo bude připraven toto akceptovat, můžeme případně začít jednat. Platí to ale i obráceně – pokud bude mít jiná strana požadavky, které jsou neakceptovatelné, pak jednat nebude možné.“

Napětí mezi ANO a SPD

Hnutí SPD dlouhodobě prosazuje referendum o vystoupení z EU, silně kritizuje západní směřování Česka a často vystupuje proti současné vládě s prvky tvrdé, odmítavé rétoriky. Právě to je důvod, proč část voličů považuje povolební spolupráci s SPD za nepřijatelnou.

„Nevím jak Vy, ale já případnou účast SPD, komunistů či jiných obskurních hnutí ve vládě za bezpečnostní riziko považuji. A pokud ANO není schopné vyloučit povolební spolupráci s těmito otevřeně proruskými silami, stává se tím rizikem také,“ varoval poslanec TOP 09 Matěj Ondřej Havel.

Naopak poslanec ANO Patrik Nacher se proti takovým nálepkám ostře vymezuje. „Hnojomety s nesmyslnými pejorativními nálepkami typu ‚bezpečnostní riziko‘ nebo ‚proruské názory‘ budou mít nabito. ANO se těmto averzi a strach posilujícím narativům oprávněně brání,“ tvrdí Nacher.

Politologové: Spolupráce SPD s malými stranami může fungovat

Podle politologa Aleše Michala ze Sociální fakulty UK může SPD z aliance se Svobodnými, Trikolorou a PRO výrazně těžit. „V prostoru české radikální pravice je jakákoli integrace prestižní záležitostí. U voličů jí to může pomoct,“ řekl ČTK. Dodal ale, že rizikem jsou osobní ambice jednotlivých lídrů, které by mohly vést ke konfliktům na kandidátkách.

Politolog Josef Mlejnek upozorňuje na to, že podobně jako Spolu v roce 2021 i SPD teď těží z efektu spojení sil. „Motiv spolupráce – tedy zabránit tříštění hlasů – je logický,“ říká. Výhodou pro SPD je navíc slabost některých konkurentů, zejména sociálních demokratů, kteří v dubnovém průzkumu NMS získali jen 2,5 %.

Budoucnost: spolupráce ano, ale jaká?

Zatímco ANO veřejně spolupráci se SPD nevylučuje, stále ponechává otevřené, zda půjde o koalici, nebo spíše o tichou toleranci. Babiš si navíc přeje, aby se do sněmovny dostali i Motoristé sobě nebo SOCDEM – zřejmě i jako protiváha k radikálnějším hlasům SPD.

Jedno je však jasné: konsolidace na pravici přináší SPD nejvyšší preference v její historii. Jak ale upozorňuje analytička NMS Tereza Friedrichová, „situace je extrémně volatilní – většina stran s výjimkou ANO, SPOLU a SPD má velmi malé volební jádro.“