Trumpa při chuti uspokojit nelze
KOMENTÁŘ
KOMENTÁŘ
ZÁPACH V BRATISLAVĚ
Plynaře a hasiče v Bratislavě už několik dnů zaměstnávají hlášení obyvatel o šířícím se zápachu v různých čtvrtích slovenské metropole. Únik plynu či ...
Až překvapivě rychlý vývoj kolem řešení války na Ukrajině upozaďuje další celní plány Donalda Trumpa. Ještě před pár dny byl přitom jeho sílící protekcionismus téma číslo jedna. A Trump stíhá všechno, i když ani v případě uvalování cel teď nepostupuje vyloženě takticky. Často spíš až nepochopitelně. Platilo, platí a platit každopádně bude, že obchodní bilance je pro něj nejdůležitější ukazatel.
Zdaleka nejvyšší obchodní deficit mají USA s Čínou, 354 miliard dolarů. S Evropou má Amerika ve zboží obchodní deficit čítající 150 miliard dolarů. Na tom se nejvíc podílejí Němci, které Trump kvůli tomu nemá rád, se svým vývozem aut a zemědělských a potravinářských produktů. S Mexikem 108 miliard a s Kanadou 50 miliard.
Nově Trump řekl, že zřejmě od 2. dubna uvalí cla ve výši „kolem 25 procent“ na dovoz aut. To nejvíc zasáhne automobilky v Evropě, které už tak jsou ve stavu, v jakém jsou. Pokud se tedy Trumpův slib naplní a nebudou další odklady, jako tomu zatím je u cel na Kanadu a Mexiko. Není tedy jasné ani to, jestli by mělo jít o cla plošná, nebo budou platit pro vybrané země. Typicky by se nabízelo zmíněné Německo.
Obecně ale platí, že zhruba 50 procent aut na americkém trhu se vyrábí přímo v USA. Mezi dováženými jsou hlavně mexická a kanadská a za nimi korejská a samozřejmě německá. Platí nepoměr, kdy na dovoz amerických aut uvaluje Evropa 10procentní cla, tedy čtyřikrát vyšší než USA na dovoz aut z Evropy.
Od začátku se nabízelo nejlogičtější řešení, aby se EU v první řadě snažila vyjednávat přes dorovnání, chápejme snížení těchto cel. Za EU teď v otázce cel vyjednává slovenský eurokomisař pro obchod Maroš Šefčovič. Evropská komise aktuálně k dorovnání cel uvedla, že „je připravena najít vzájemně výhodná řešení s USA ohledně cel, ale že žádná ze stran nepředložila žádnou konkrétní nabídku na snížení cel“. A že jakékoli snížení musí být vzájemně výhodné.
Evropa se také Trumpovým útokům ohledně cel brání opakováním toho, že v případě služeb má obchodní deficit ona. Aktuálně ve výši asi 109 miliard eur. A udává proto obchodní bilanci raději dohromady, bez rozlišení zboží a služeb. Potom vychází deficit v neprospěch USA pouze na 48 miliard. „V tomto smyslu se naše ekonomiky velmi dobře doplňují,“ tvrdí Komise.
To ale Trumpa opravdu neoslní a neuspokojí. Jak vidíme v případě zmíněné Ukrajiny a nových výroků ohledně Volodymyra Zelenského, je americký prezident při chuti. Tedy při chuti hrát tvrdě a jít na hranu.
U cel navíc v první řadě pořád platí, že republikáni mají nachystaný daňový balíček, který však bude muset projít Kongresem. A na slíbené snižování daní jsou peníze potřeba. Nade vším je Trumpova vize reindustrializace a cíl co největšího přesunu výroby do USA. Chce, aby si zahraniční podniky vybraly mezi placením cel a přestěhováním výroby. A slibuje jim za to deregulované prostředí s co nejnižšími korporátními daněmi. Jestliže ze vlády Joea Bidena americké hospodářství rostlo hlavně kvůli výdajům a tvoření vysokých rozpočtových schodků, za nové administrativy má růst opět zajišťovat hlavně soukromý sektor. Loni skončil deficit hospodaření na 6,9 procenta HDP. Ministr financí Scott Bessent zdůrazňuje, že ho chce snížit na tři procenta a ekonomický růst držet také na úrovni tří procent. Uklidňovat se tedy tím, že se nakonec určitě podaří vše vyjednat „vzájemně výhodné“, je spíš naivní.
LETADLO PRO PREZIDENTA
RUSKO-AMERICKÉ SETKÁNÍ
KOMENTÁŘ