Vyrovnané rozpočty nejsou reálné, říká Babiš. Není to nutné, klíčové jsou investice, míní experti

My nebudeme slibovat vyrovnaný rozpočet, protože to není reálné, my potřebujeme investovat. Uvedl to bývalý premiér Andrej Babiš (ANO). Podobně hovoří také současná vláda Petra Fialy (ODS), podle níž šlo v tomto volebním období více snižovat deficity, ale bylo by to za cenu výrazného snižování investic, které přitom pomáhají ekonomice. Oslovení experti se pro Echo24 shodují na tom, že dosažení vyrovnaného rozpočtu není zásadní, klíčové jsou právě investice.

Lídr hnutí ANO Babiš hovořil v Partii o tom, jak chce financovat své drahé předvolební sliby, jako je zvyšování penzí nejstarším důchodcům, vrácení slevy na jízdné či vykoupení ČEZu. Uvedl, že chce šetřit na provozu státu, důsledněji vybírat daně a transparentně soutěžit, což podle něj současná vláda nedělá. Dodal ale, že je iluzorní cílit na vyrovnané rozpočty. „My nebudeme slibovat, že bude vyrovnaný rozpočet, to není reálné, protože my potřebujeme investovat, do zdravotnictví, do lidí, do vnitřní bezpečnosti,“ řekl Babiš.

Podobně se v rozhovoru pro Echo24 vyjádřil také ministr dopravy Martin Kupka (ODS). „Vláda Petra Fialy dokázala snižovat deficity rozpočtu a zároveň držela vysoké tempo investic, což bylo odpovědné hospodářské rozhodnutí. Určitě šlo postupovat jinak. Šlo by významně více snižovat deficit, ale tím pádem bychom výrazně přiškrtili investice a oddálili dokončení klíčových staveb, což by následně nenastartovalo hospodářský růst. Tato hospodářská úvaha je naprosto zásadní. Prožili jsme si dobu, kdy se více utáhly kohoutky, zastavily investice a té zemi to neprospělo,“ řekl Kupka.

Analytik Národní rozpočtové rady Daniel Bárta pro Echo24 řekl, že z hlediska střednědobé a dlouhodobé udržitelnosti veřejných financí není zásadní dosažení vyrovnaného rozpočtu, nýbrž dodržování aktuálního znění zákona o pravidlech rozpočtové odpovědnosti. „Například v roce 2027 bychom dle zákona měli dosáhnout strukturálního schodku -1,25 % HDP a od roku 2028 pak držet strukturální schodek nejhůře ve výši -1,0 % HDP, což je hodnota strukturálního schodku zajišťující střednědobou udržitelnost veřejných financí,“ vysvětlit Bárta. NRR upozorňuje, že bez dodatečných úsporných opatření dojde k porušení zmíněných pravidel rozpočtové odpovědnosti.

Dodržování zákona, tedy směřování k a následné držení strukturálního schodku ve výši -1 % HDP, však není podle Bárty vůbec v žádném rozporu s potřebou navyšovat výdaje na obranu ani stavbou jádra. „Výdaje na obranu nad 2 % HDP mají do roku 2033 výjimku a zvolená metoda financování stavby jádra vede k tomu, že se operace nebude propisovat do maastrichtského schodku veřejných financí (do hotovostního výsledku státního rozpočtu a veřejného dluhu ano – pozn. D. Bárty). Teze, že v důsledku zvyšování armádních výdajů a stavby jaderných bloků je potřeba rozvolnit zákon, není pravdivá,“ dodal Bárta.

Šéf výboru pro rozpočtové prognózy a analytik České spořitelny Michal Skořepa pro Echo24 řekl, že čistě finančně vzato by dosažení vyrovnaného rozpočtu nebylo žádným problémem třeba už příští rok – stačilo by například srazit starobní důchody přibližně o třetinu nebo zvýšit daň z firemního zisku na dvojnásobek. „Problém je ale samozřejmě v politických dopadech pro vládu a poslance, kteří by chtěli takové změny provést. Prosazení ozdravného balíčku před dvěma lety ovšem ukázalo, že snižování deficitů státního rozpočtu v rozsahu desítek miliard ročně v Česku úplnou politickou sebevraždou není. Klíčová je schopnost politiků takové kroky vysvětlit a obhájit,“ řekl Skořepa.

„Já osobně ale ve skutečnosti potřebu dosáhnout vyrovnaného rozpočtu vůbec nevidím. Hlavní dopady takového uvažování vidíme v posledních letech v přímém přenosu v Německu, a to v podobě výrazného omezení veřejných investic. Veřejné investice, pokud jsou připraveny a realizovány správně, by měly být hrazeny z velké části na dluh, aby se na jejich úhradě podílely i další generace, které z nich budou mít prospěch,“ dodal Skořepa.

Rozpočtu pomůže silná ekonomika

Požadavek vyrovnanosti je podle něj na místě pouze u neinvestiční části veřejných rozpočtů. „Například v návrhu státního rozpočtu na letošní rok tento požadavek splněn je. Spíš bych se tedy zaměřil na otázku, zda jsou české veřejné investice skutečně kvalitní. Cíl vyrovnaného rozpočtu dává smysl jen v tom velmi smutném případě, kdy se smíříme s tím, že dobře investovat ve veřejné sféře prostě neumíme, a že jsme tedy v mezinárodní ekonomické soutěži odsouzeni k postupnému propadání níž a níž,“ doplnil ekonom.

Hlavní ekonom XTB Pavel Peterka Echu řekl, že jedna věc je ekonomická a druhá je pak politická realita. „Vyrovnat český státní rozpočet reálné samozřejmě je. Deficit rozpočtu na letošní rok je plánován na 241 miliard. Nechme stranou, zda se takový cíl podaří naplnit. Kombinací úspor a zvýšení daní by bylo možné takový deficit umazat,“ poukázal Peterka.

Jen polovina schodku by podle něj zmizela při návratu zdanění na základě superhrubé mzdy. „Stále více se mluví o vyšším zdaněním živnostníků, nemovitostí a omezení různých daňových výjimek. Na druhé straně můžeme mluvit o úsporách skrze změnu parametrů důchodového systému, revize samosprávy a slučování obcí, zrušení státních příspěvků na stavební spoření a penzijní připojištění, snížení počtu vězňů a další dosud nevyslyšené návrhy NERV z roku 2022,“ uvedl Peterka s tím, že to automaticky neznamená, že s kroky souhlasí.

„Při konsolidaci je nutné brát v potaz i kondici ekonomiky, aby příliš rychlými úsporami nebyla ekonomika udušena. Je třeba hledat balanc mezi výkonností ekonomiky a zdravím veřejných financí. V současném stavu ale stále vidím prostor pro snížení schodku. Jen to nemusí nutně být na 0,“ dodal s tím, že do toho vstupuje politická realita a výše zmíněná opatření jsou veskrze nepopulární.

„Jako nejrealističtější způsob vyrovnání rozpočtu vidím proto skrze hospodářský růst, kdy výdajová stránka rozpočtu musí růst pomaleji než naše ekonomika. Silnější ekonomika i při neměnném daňovém systému bude generovat více příjmů do státního rozpočtu. Pokud tyto příjmy porostou rychleji než výdaje, tak se postupem času dostaneme k vyrovnanému rozpočtu,“ dodal Peterka.