Nespokojenost s financováním vysokých škol roste. Nepokryjeme náklady, varuje asociace

V Česku roste kritika namířená proti systému financování vysokých škol. V čele stojí například Asociace právnických fakult, která upozorňuje na výrazný nepoměr ve financování regionálního a vysokého školství, z něhož právě vysoké školy vychází s výrazným hendikepem. Ministerstvo školství (MŠMT) pro Echo24 uvedlo, že si je vědomo nutnosti navýšit prostředky na tuto oblast, a proto opakovaně uplatňuje při jednání o rozpočtu s ministerstvem financí požadavky na výrazné navýšení rozpočtu vysokých škol. Podobně se v pátek vyjádřili i představitelé České konference rektorů (ČKR).

MŠMT pro deník Echo24 uvedlo, že co se týče financování vysokých škol, pak pro rok 2023 byl rozpočet vysokých škol v reakci na aktuální ekonomickou situaci, zejména na růst cen materiálu a služeb a především dramatický nárůst cen energií, navýšen o několik miliard korun.

Schválený zákon o státním rozpočtu na rok 2023 zvýšil výdaje v ukazateli VŠ ve srovnání s rokem 2022 o 2,3 miliard korun na celkem 30,9 miliard, z toho cca 2,2 miliard jsou prostředky určené na programové financování, tedy na investice. Jde o nejvyšší nárůst výdajů na vysoké školy za posledních 5 let. Zhruba 800 milionů korun pak činilo posílení výdajů na energie a nárůst cen dalších provozních nákladů, a další prostředky ve výši cca 500 milionů korun jsou určeny na podporu ostatních záležitostí souvisejících s činností VŠ, především na mzdové záležitosti, uvedlo pro Echo24 ministerstvo školství.

Vláda by podle ČKR měla na vysoké školství dát o deset miliard korun ročně více než nyní. Podle rektorů univerzit je vysoké školství podfinancované. Akademici v pátek rovněž upozornili na zvětšující se rozdíly mezi financováním univerzit a regionálního školství, kvůli čemuž mnozí vysokoškolští učitelé z univerzit odcházejí. Nespokojenost s výdělky nyní panuje zvláště na filozofických fakultách (FF) a dalších pracovištích.

„České vysoké školství (…) trpí faktickým poklesem finančních prostředků, což nenaplňuje programové prohlášení vlády ČR. Podíl vysokých škol v kapitole financí MŠMT postupně klesl z 18 procent v roce 2010 na 12 procent v roce 2021. V důsledků dalších negativních jevů, jako jsou vysoká inflace a ceny energií, jakož i v souvislosti se vzrůstajícími platy v regionálním školství, akademické prostředí přestává být konkurenceschopným,“ usnesli se v pátek členové orgánu reprezentace VŠ.

Podle akademiků se rovněž zvětšují rozdíly ve financování mateřských, základních a středních škol v porovnání s financováním univerzit. To se podle rektorů odráží i na mzdách vysokoškolských pracovníků. Odměny pracovníků v mateřských, základních a středních školách totiž v posledních letech rostly. Naopak zvláště učitelé humanitních a sociálněvědních oborů na VŠ si nyní stěžují na nízké mzdy. Mnozí akademici, kteří se těmto oborům věnují, odchází pracovat do komerční sféry nebo na nižší stupně škol. Podle akademiků tak hrozí to, že tyto obory budou mít málo učitelů a budou muset omezovat výuku.

Platy pedagogů MŠMT řeší

Asociace právnických fakult požaduje výrazné navýšení výdajů pro oblast vysokých škol, vědy a výzkumu, a to zejména prostředků na odměňování učitelů, vědců a výzkumných pracovníků působících v humanitních oborech a srovnatelných oborech společenskovědních. Asociace upozorňuje na narůstající nepoměr ve financování regionálního a vysokého školství, který se v posledních letech velmi zvýraznil v neprospěch vysokého školství.

„Plánované navýšení rozpočtů vysokých škol nedokáže pokrýt ani rostoucí náklady na provoz škol. Za naprosté minimum Asociace právnických fakult považuje to, aby bylo možné v roce 2023 navýšit mzdy učitelů, vědců a výzkumných pracovníků alespoň o výši inflace. Bez takového navýšení nelze zajistit odpovídající kvalitu vysokoškolského vzdělávání a výzkumu a důsledkem může být odchod zejména mladých akademiků z vysokých škol,“ uvádí asociace s tím, že patrný je problém zejména v oblasti práva a právní vědy, protože plat v akademické sféře je nepoměrně nižší než plat či mzda ve srovnatelné právní pozici bez ohledu na to, zda ve veřejné správě či soukromém sektoru.

Místopředseda Akademického senátu Právnické fakulty UK, který stanovisko APF rovněž podpořil, Pavel Linzer deníku Echo24 řekl, že vysoké školy obecně a zvláště humanitní a společenskovědní obory jsou dlouhodobě systematicky podfinancované a platy v nich se ani neblíží těm na středních a základních školách. „Chtěli jsme ukázat jako PF UK, že se jedná o široký problém a tento vývoj nelze dále ignorovat, jelikož platové podmínky se nejen že nezlepšují, ale dokonce stále zhoršují, protože stát neposkytuje ani dostatek prostředků na pokrytí inflace. Dopady téhle situace čím dál více dramaticky pociťujeme i na PF UK. Jako Akademický senát jsme považovali za důležité jasně říct, že pokud stát nebude na tyto nespravedlnosti reagovat, tak je vážně ohrožena kvalita vysokoškolského vzdělávání a výzkumu,“ vysvětlil Linzer.

Co se týče platů pedagogů, tak tento týden na MŠMT zasedla pracovní skupina za účasti zástupců zákonem stanovených reprezentací vysokých škol (ČKR a Rada vysokých škol) diskutovala klíčové otázky systému financování vysokých škol v souvislosti s výší mezd akademických pracovníků. „V řádu týdnů by měl být připraven podkladový materiál pro jednání vlády, který bude ještě před předložením vládě projednán s asociacemi děkanů fakult a dalšími aktéry,“ uvedlo pro Echo24 MŠMT.

„Mám za to, že tuto situaci vnímáme všichni velmi podobně. Vedení fakulty, akademici, studenti i další zaměstnanci silně cítí, že současný objem prostředků neodpovídá práci a výkonům, které se od fakulty očekávají,“ řekl pro Echo24 Linzer s tím, že především sílí potřeba jasně situaci pojmenovat a vyvíjet silnější tlak na změnu vůči ministerstvu školství, jelikož platové podmínky začínají být zvlášť v kontrastu s regionálním školstvím a některými jinými obory neudržitelné. „A to se netýká jen nelehké situace současných akademických pracovníků, ale také mizející perspektivy mladých talentů věnovat se vědě a akademické kariéře,“ dodal Linzer.

Nárůst rozpočtu na vzdělávání pro univerzity o deset až 11 miliard ročně by podle rektora Masarykovy univerzity v Brně Martina Bareše znamenal to, že bude podíl výdajů státu na VŠ vzhledem k HDP Česka srovnatelný s dalšími státy sdruženými v Organizaci pro hospodářskou spolupráci a rozvoj (OECD). Podobně se dříve vyjádřila i Rada vysokých škol. Podle ní by měl být na financování univerzit určený jasný podíl peněz z rozpočtu ministerstva školství, nebo by měl být podíl rozpočtu univerzit na HDP alespoň 0,6 procenta.