Kdo jsou naši propalestinští aktivisté? Historik Cerman líčí své spory s antisionisty na katedrách

Docent historie Ivo Cerman je svými oponenty v levicovém prostředí označován jako „chronický nactiutrhač“, „ultrapravicový bloger“ a „proponent označení akademický antisemitismus“. Vysloužil si to soustavným monitorováním protiizraelských aktivit především v prostředí vysokých škol, což pak faktograficky popisuje v článcích, které uveřejňuje na svém blogu na internetu a sociálních sítích. Pro člověka, který ho zná jako autora knih a studií především o osvícenství 18. století, je to možná poněkud překvapivé, ale logiku to má. Jednou z velkých hodnot osvícenství bylo právě odmítnutí antisemitismu jako odporné pověry. Hlavní roli v tom měla hrát víra v čistý rozum.

Do toho zápasu jste se pustil s jakou motivací?

Já bych o žádném svém zápasu nemluvil. Když už, tak ho začali oni, ne já. Pro mě je to teď už spíš boj o moje profesní přežití. To oni začali posílat stížnosti, sepisují obvinění, posílají to mým nadřízeným, vytváří na ně nátlak.

Myslíte, že vás to mohlo i existenčně ohrozit, že by s vámi vaše škola, Filozofická fakulta Jihočeské univerzity, mohla rozvázat pracovní poměr?

Ano, o to oni usilují. V Deníku Referendum vyšel přímo článek, že takový člověk jako já by neměl na univerzitě vůbec působit a že to není náhoda, že na stejné škole působí také docent Konvička, který přitom se mnou nemá nic společného a já s ním také ne.

Já jsem na vaše texty, kde píšete o projevech řekněme antisemitismu a palestinismu, narazil před několika lety a zaujalo mě, jak jsou velmi věcné a v dobrém slova smyslu „suché“, tedy, jak se říká, sine ira et studio, bez hněvu a zaujetí. A říkal jsem si, že to možná souvisí s vaším odborným zájmem o osvícenství, které přece na první místo kladlo rozum.

To jsem rád, že to říkáte, protože právě o to mi šlo: o věcnost. A přitom hlavní útok na mě je směřován, že jsem zaujatý, tedy cum ira et studio. Ale to přitom vůbec není pravda. Jsem když tak zaujatý jedinou věcí: jak se věci mají. Oni se ale chovají, jako bych byl nějaký šílenec, který na ně soustavně útočí z nějakých osobních důvodů a z důvodu své posedlosti. Ale já vím, že to tak není, já se jen snažím věcně popsat jejich chování, argumenty a postoje. A to je myslím dráždí.

Celý rozhovor si můžete přečíst na ECHOPRIME nebo od středečních 18.00 v digitální verzi časopisu. Od čtvrtka je na stáncích v prodeji tištěné vydání Týdeníku Echo. Týdeník Echo si můžete předplatit zde.