Důchody porostou, někomu stoupnou o stovky, jiným mohou přibýt tisíce

Důchody všem penzistům narostou o pravidelnou lednovou valorizaci, podle České správy sociálního zabezpečení to bude v průměru o zhruba 358 korun. Pro některé důchodce však přechod do nového roku může znamenat, že získají i o tisíce měsíčně navíc. Může za to prezidentem v pátek podepsaná důchodová reforma, která má nastavit nový způsob zvýhodnění pro důchodce, kteří nadále pracují.

„Od 1. ledna 2025 dojde k pravidelné valorizaci (zvýšení) všech druhů důchodů (starobních, invalidních, vdovských/vdoveckých i sirotčích). Základní výměra se zvýší o 260 Kč a procentní výměra o 0,6 % vyjma předčasných starobních důchodů přiznaných po 30. září 2023. Zvýšení provede Česká správa sociálního zabezpečení automaticky, není potřeba o něj žádat,“ uvedla ČSSZ na svém webu.

Podle penzijní reformy má však od ledna 2025 také skončit dosavadní princip odměňování té části pracujících důchodců, kteří při práci zároveň pobírají plnou penzi. V praxi jde sice totiž o nejvyužívanější způsob, o který podle resortu ročně žádá kolem 80 tisíc lidí, zároveň však přináší motivaci velmi malou. Řadě lidí tak nestojí ani za to jít o navýšení zažádat, jelikož jim za rok práce stát připlatí pár desítek korun měsíčně.

Podle současné úpravy se důchodcům, kteří i po přiznání starobní penze nadále pracují a odvádějí sociální pojištění, navyšuje za každých 360 kalendářních dnů této výdělečné činnosti procentní výměra o 0,4 procenta výpočtového základu. Většinou se jedná o několik desítek korun měsíčně.

Návrh důchodové reformy stavil do kontrastu malý dopad na výši důchodů a administrativní náročnost na straně České správy sociálního zabezpečení, která musí jednotlivě rozhodnout o každé žádosti o navýšení. Navyšování se tak ruší a novela místo toho počítá s tím, že za pracující důchodce nebude zaměstnavatel odvádět svou část pojistného na sociální zabezpečení a o těchto 6,5 procenta hrubé mzdy se zvýší čistý příjem takového zaměstnance. To by pracujícím důchodcům mohlo „do kapsy“ přihrát v průměru až dva tisíce korun měsíčně navíc.

„Informace o přiznání důchodu se jednou sdělí zaměstnavateli a ten už zajistí slevu na pojistném po celou dobu trvání pracovního poměru přímo ve výplatě mzdy. Tento benefit bude náležet každému pracujícímu příjemci starobního důchodu a nebude podmíněn odpracováním 360 dnů, jako je tomu dosud u nároku na zvýšení důchodu,“ popisuje novinku na svém webu ministerstvo práce.

Podle příkladů uváděných ministerstvem si tak například u mzdy 20 tisíc měsíčně pracující důchodce přilepší každý měsíc o 1 300 korun, v případě dvojnásobné mzdy se mu pak mohou měsíčně příjmy navýšit o 2 600 korun. Stejná úleva má pak platit i pro osoby samostatně výdělečně činné.

Zákon však umožňuje ještě další dva způsoby, jak si prací penzi navýšit, na kterých reforma nic nemění. První relativně výhodnější cestou je využít možnosti pobírat jen polovinu přiznané penze a u toho nadále pokračovat v práci. V takovém případě se totiž výpočtový základ navyšuje o 1,5 % a to ne za celý rok, ale za 180 dní pracovní činnosti. Musí jít pochopitelně o práci v rozsahu, který znamená povinnost odvádět odvody na sociální a zdravotní pojištění.

Druhou možností je po dosažení řádného důchodového věku nezačít penzi vůbec pobírat. Pokud v takovém případě člověk nadále pracuje, zákon mu přiznává možnost zažádat o navýšení výpočtového základu o 1,5 % za období 90 dnů. Tím už se dá za rok práce dostat v průměru i k navýšení kolem tisícovky měsíčně.

Odborníci dlouhodobě varují, že firmy budou potřebovat pracující seniory. Demografický výpadek pracovní síly k tomu nevyhnutelně směřuje. Pracujících důchodců v Česku přibývá, sčítání lidu v roce 2021 ukázalo, že se jejich počet v posledních deseti letech více než zdvojnásobil. V roce 2021 jich bylo 566 tisíc a tvořili 10,7 % všech zaměstnaných. Z celé „kohorty“ lidí v důchodovém věku jde však stále o značnou menšinu. Bližší pohled na data pak ukazuje, že se jich výrazně více koncentruje kolem velkých měst, v Praze i Středočeském kraji jich pracovalo přes 70 tisíc, v Jihomoravském pak přes 65 tisíc, v Moravskoslezském přes 50 tisíc. V dalších krajích je zaměstnanost poloviční. V příštích letech se však situace podle odborníků bude muset výrazně změnit.