„Dobrovolníci na Ukrajině dávno došli.“ Sociolog Iščenko o situaci ve válčící zemi

V mezičase od Trumpova vítězství k jeho inauguraci jako by se geopolitika dala do pohybu. Rusko-ukrajinská válka, která má na situaci ve střední Evropě bezprostřední vliv, směřuje k jednáním. Najednou se i z tradičních médií dovídáme o špatném postavení ukrajinské armády nebo o nízké popularitě Volodymyra Zelenského v zemi. Bidenův Bílý dům ještě schvaluje své poslední balíčky vojenské pomoci (poslední za 930 milionů dolarů) a do toho apeluje na Ukrajince, aby vrhli do boje zatím neopotřebované mužské ročníky 1999 až 2006. Mládež byla dosud z odvodů vyjmuta. O situaci na Ukrajině hovoříme se sociologem Volodymyrem Iščenkem. Vyučuje na Svobodné univerzitě v Berlíně a o poměrech ve své vlasti mluví nezvykle otevřeně.

Začněme aktuálně palčivým tématem odvodů. Na sítích se objevuje čím dál víc videí, na kterých verbíři odchytávají muže na ulici a násilně je strkají do antonů. Jsou to videa pro situaci reprezentativní, nebo ne?

Reprezentativní jsou. Naprostá většina vojáků na frontě není dobrovolně. Poslední asi dva roky tvoří většinu armády odvedenci. Dobrovolníků je dnes zanedbatelné množství. Bylo jich hodně v prvních měsících války, načež jejich příliv prostě skončil. Čím déle válka pokračuje, tím víc slouží mužů, kteří byli násilně odvedeni. Zmíním jeden takový indikátor nálad: úřady vyzvaly muže v branném věku, od 18 do 60 let, ať aktualizují své kontaktní údaje pro potřeby vojenské správy. Úřady tím chtěly trochu zefektivnit odvody namísto odchytávání lidí na ulici. S tím, že kdo své kontaktní údaje neaktualizuje, dostane velkou pokutu. A když nezaplatí ani pokutu, může počítat s komplikacemi v práci, v každodenním životě. Ale většina mužů, která do toho spadá, svoje údaje neaktualizovala. Což patrně ukazuje, že lidem se nechce obětovat život pro stát.

Rusové zřejmě vsadili na opotřebovávací válku. Vy tvrdíte, že Ukrajina není v situaci, aby opotřebovávací válku mohla vést. Proč?

Vezměme si některé války z minulosti, jako například Francie proti většině Evropy po revoluci 1789, Vietnam proti Francii a USA, Afghánistán proti SSSR a pak USA – tyto země měly obří rolnickou populaci a vysokou plodnost. Kromě toho měly revoluční nebo nějakou jinou silnou ideologii. Ale Ukrajina už dlouho je městská společnost. Nemůže stavět na masách rolníků, kteří se neustále obrozují a s jejichž průběžnou mobilizací by mohla vzdorovat třeba i desítky let. Demografie Ukrajiny byla strašná už před regulérní válkou. Země od nabytí nezávislosti v roce 1992 přišla o 15 milionů obyvatel.

V roce 1992 měla padesát milionů?

Padesát dva. Následně ztrácela kvůli vyšší úmrtnosti a nižší porodnosti a kvůli vysoké emigraci. Je třeba podotknout, že od roku 2001 na Ukrajině neproběhlo řádné sčítání lidu. Oficiální úřední odhad z počátku roku 2022 byl 44 milionů. O něco realističtější vláda odhadovala 37 milionů. Jde o území kontrolované Ukrajinou na začátku února 2022. Prostě demografické trendy byly velmi špatné. A pak válka všechno ještě zhoršila.

Celý rozhovor si můžete přečíst na ECHOPRIME nebo v digitální verzi časopisu. Od čtvrtka je na stáncích v prodeji i tištěné vydání Týdeníku Echo. Týdeník Echo si můžete předplatit zde.