Dávka na bydlení se loučí novým rekordem. Letos stála už přes 17 miliard
PŘÍSPĚVEK NA BYDLENÍ
Nová „superdávka“ spolkla od října i populární příspěvek na bydlení. Na závěr příspěvek stihl trhnout poslední historický rekord. Dávku, z které se stal společensky přijatelný a často vysoký příspěvek i pro lidi netrpící nutně finanční nouzí, v září pobíralo přes 312 tisíc domácností, ke kterým za tento měsíc zamířilo přes 2 miliardy korun. Minimálně do konce roku se pak má v rámci přechodného období k reformě dávek žadatelům vyplácet dál, tedy lze očekávat, že do té doby výrazně překoná i dvacetimiliardový rekord za loňský rok.
Podle nejnovějších dat ministerstva práce pobíralo v září příspěvek na bydlení přes 312 tisíc domácností, to je meziročně o 20 tisíc více. Za tento měsíc tak k uživatelům dávky zamířilo přes 2 miliardy korun. Ještě mírně se tak navýšil dosavadní rekord z června letošního roku, kdy dávku pobíralo 311,9 tisíc domácností.
Zatímco v minulém roce překonal příspěvek na bydlení hranici 11 miliard až v červenci, letos tomu tak bylo o měsíc dříve. Do září už na příspěvek zamířilo přes 17,3 miliardy korun, meziročně o více než dvě miliardy navíc. Lze očekávat, že ke konci roku výrazně překoná loňský rekord 20,3 miliardy za rok.
Podobný vývoj se totiž dá očekávat minimálně do konce roku, případně až do jara toho příštího. Od října vstoupila v platnost nová tzv. superdávka, která příspěvek na bydlení spojila dohromady s další trojicí dávek. A ministerstvo práce se rozhodlo při zavádění nového systému pro půlroční přechodné období. To pro stávající uživatele dávek znamená, že mají garantované pokračování výplaty dávek i v dalších měsících. Ti, kteří pobírají příspěvek na bydlení a přídavek na dítě, pak minimálně do konce roku nemusí ani nic dokládat.
Příspěvek na bydlení čelil v posledních letech kritice, na nájem totiž daňoví poplatníci přispívají i lidem, kterým se kupříkladu nechce stěhovat do menšího či žít ve spolubydlení. To se má podle vlády změnit právě s revizí dávek a příchodem „superdávky“. Na vysoký příspěvek by už neměli dosáhnout ekonomicky aktivní lidé, kteří pobírají i přes čtyřicet tisíc čistého měsíčně.
Nová superdávka nahradí příspěvky a doplatky na bydlení, příspěvky na živobytí a dětské přídavky. Ti, kdo tyto dávky pobírají, musí o novou superdávku znovu požádat. Ministr práce a sociálních věcí Marian Jurečka (KDU-ČSL) před spuštěním řekl, že úřad práce do konce roku očekává asi 550 000 až 600 000 žádostí o novou superdávku. Za první dva týdny jich obdržel 115 000. Lidé mohou žádat osobně na úřadu práce nebo on-line.
Nyní se náklady na bydlení staly jen jednou složkou složitého výpočtu společné dávky, která bude posuzovat i další složky jako například majetek domácnosti. V samotné složce bydlení došlo oproti dosavadním pravidlům k přitvrzení. Jednak dochází k rozlišení domácností na ty „zranitelné“ a „běžné“. Jako zranitelnou si lze představit domácnost důchodců či matky samoživitelky. V praxi to znamená, že se podpora bude lišit pro domácnosti s příjmem do 1,43násobku životního minima a nad něj. A jednak dochází k úpravě tzv. normativů, které stanovují určitou hranici podle velikosti obce a počtu lidí v domácnosti. Snížit se tak mají uznatelné náklady a se stoupajícími příjmy i spoluúčast na jejich placení. Zpřísnit se mají pravidla také pro OSVČ s vyššími příjmy, které jsou v režimu paušální daně.
Dopady zavedení takzvané superdávky na rozpočet se podle propočtů ministerstva práce a sociálních věcí pohybovaly od snížení výdajů o asi 2,5 miliardy korun po jejich zvýšení o zhruba 7,4 miliardy korun. Vliv na rozpočet po sněmovních úpravách předlohy ale není známý. Poslanci například rozšířili v porovnání s vládní novelou okruh zranitelných osob s vyšší podporou o lidi s nárokem na vdovský nebo vdovecký důchod a na jeden rok o pozůstalé manžele či partnery. Snížili ale naopak částky energetického paušálu. Pravděpodobná nová vláda Andreje Babiše (ANO) přitom počítá s tím, že v superdávce provede další změny.