Čekání na cenovku superdávky. Brzy se začne ukazovat, jestli sociální pomoc zdraží o miliardy

Superdávka prochází přechodným obdobím a úřady už řeší statisíce žádostí, které mají vyřídit v nejbližších měsících. S tím se také začne v praxi ukazovat, jak přesně se strefí odhady ohledně samotné výše podpory či okruhu žadatelů, ale také v případě výdajů státního rozpočtu. Důležité bude, jak se zachovají lidé s nárokem na pomoc a v jaké míře jim bude případně nárok náležet. Odhady se tak od počátku pohybují od možnosti, že dojde k ušetření nákladů oproti původnímu systému, až k možnosti, že se pomoc státu o několik miliard prodraží. Data z fungování superdávky v praxi pak mají hrát důležitou roli i v případě jejích dalších úprav, které zvažuje nová vláda.

K 13. lednu 2026 MPSV evidovalo celkem 396 461 podaných žádostí o novou dávku státní sociální pomoci. Z tohoto počtu 336 555 žádostí pochází od dosavadních příjemců „rušených“ dávek a 59 906 žádostí představuje nové podání. Úřady mají v případě „novožadatelů“, tedy těch, kteří dávku ke konci září nepobírali, na vyřízení žádosti maximálně 90 dní. Dosavadní příjemci čtyř příspěvků, kteří podali žádost do konce roku, začnou superdávku pobírat od května. Do té doby jim úřady budou posílat původní částku.

Nahrazení čtyř dávek jedinou superdávkou připravilo ministerstvo v minulém volebním období pod vedením lidovce Mariana Jurečky. Podává se jediná žádost. Víc se posuzuje příjem i majetek. Pobíranou částku si lidé mohou zvýšit o bonus za práci. Jurečka už dřív řekl, že by třetina příjemců mohla začít dostávat víc, třetině se částka nezmění a třetina bude mít méně. Připustil také, že řada lidí o peníze od státu znovu žádat nebude, protože při zohlednění majetku by na ně už neměli nárok.

Dopady zavedení takzvané superdávky na rozpočet se podle propočtů ministerstva práce a sociálních věcí pohybovaly od snížení výdajů o asi 2,5 miliardy korun po jejich zvýšení o zhruba 7,4 miliardy korun. Vliv na rozpočet po sněmovních úpravách předlohy ale není známý. Poslanci například rozšířili v porovnání s vládní novelou okruh zranitelných osob s vyšší podporou o lidi s nárokem na vdovský nebo vdovecký důchod a na jeden rok o pozůstalé manžele či partnery. Snížili ale naopak částky energetického paušálu. Ministerstvo práce od počátku přiznávalo, že revize neprobíhá za účelem šetření rozpočtu, ale lepšího zacílení dávek a větší motivace k práci. Například podle odhadů agentury PAQ Research by se výdaje mohly snížit zhruba o pět procent, pokud by všichni nynější příjemci podporu dál pobírali a okruh čerpání ze strany domácností, které mají nárok, by se nezvýšil.

Právě i to je jedním z důvodů pro široký rozptyl odhadů, s kterým od počátku pracovalo ministerstvo. Tehdejší návrh nové dávky ve vyčíslení nákladů počítal s minimální a maximální variantou. Ta minimální by znamenala, že změna bude prakticky zadarmo, lépe řečeno dokonce může téměř miliardu ve výdajích na dávky ušetřit. V této variantě by musela podle tehdejších odhadů nastat dvojí situace: ti, kteří mají nárok na dávky na podporu bydlení a nečerpají je, si o ně nebudou žádat ani v rámci nové dávky. Zároveň ti, kteří mají nárok na dávky, mají nízké či žádné příjmy, ale zároveň o ně v současnosti nežádají s výjimkou právě příspěvků na bydlení, se nerozhodnou žádat o novou sjednocenou dávku, která obsahuje i další komponenty kromě bydlení.

Maximální varianta pak počítala s opakem. Ti, kteří pobírají třeba jen jednu z dávek a mají přitom nárok na další, je automaticky díky sjednocení získají. Rozptyl zde byl však skutečně značný, maximální varianta počítala s prodražením dávkového systému o více než osm miliard. „Přesné vyčíslení dopadů není vzhledem k existenci fenoménu non-take-upu (nečerpání dávek všemi oprávněnými příjemci) možné. Rozpočtové dopady lze na základě dostupných informací od příjemců odhadnout v rozptylu -4,53 % až +41,01 %. Velké rozmezí je dáno automatizací nároku na všechny složky dávky, zatímco dnešní příjemci žádají pouze o některé dávky, přestože mají nárok i na jiné,“ uvádělo tehdy ministerstvo v hodnocení dopadů.

Kromě změn, které v návrhu proběhly už v legislativním procesu, se pravděpodobně chystají i další. Nelibost Babišovy vlády si vysloužilo především zahrnutí příspěvku na dítě do superdávky. Nárok na přídavek na dítě měly dosud rodiny s příjmem do 3,4násobku životního minima, výše je odstupňovaná podle věku dítěte i druhu příjmů členů rodiny, pohybuje se tak v rozmezí od zhruba 800 do 1 500 korun měsíčně. Jde o hojně využívanou dávku, například podle dat ministerstva práce ji v září pobíralo přes 300 tisíc příjemců, za prvních devět měsíců letošního roku na ni tak zamířilo 3,8 miliardy, o něco méně než v minulém roce.

Nyní se tak přídavek na dítě stal součástí složitého systému superdávky, v němž hraje roli celá řada dalších věcí, jako je nové posuzování majetku, úspor či pracovní případně školní aktivity. A právě i na tento systém si chce posvítit kabinet Andreje Babiše a ministr práce a sociálních věcí Juchelka. Podle něj je třeba počkat na data, která po startu nové superdávky vyplynou, a na jejich základě podrobit novou superdávku revizi. Dlouhodobě kritizuje i majetkový test, v němž vidí mezery.