Podporujme přechylování. Přechýlené ženy se totiž cítí svobodné a rovnoprávné

Letní olympiáda v Paříži opět zvířila emoce mezi českými mluvčími o to, zda je vhodné a správné přechylovat cizí ženská příjmení a takto jména ženám „kazit“. Jenže nejen v češtině se vede o přechylování urputný a zapálený boj, týká se také jiných slovanských jazyků a společností, kde dokonce může jít o pohyb obrácený: jinde ženy usilují o možnost být svobodně přechylovány. O čem se přou mluvčí polštiny a balkánských jazyků? Oč usilují Lužické Srbky? Nejen o tom je dvanáctá epizoda podcastu bratrů Lukáše a Jakuba Novosadových Hej, Slované. Tradičně ji vysílá Rádio Prostor, na svých poslechových aplikacích včetně YouTube také Echo24. Najdete nás rovněž na Spotify.

V první části se Lukáš krátce vrací k jedné z minulých epizod a shrnuje, jak dopadly zemské volby v Sasku, jak volili Lužičtí Srbové, co pro něj bylo skutečně překvapivé, kdo zachránil doposud vládnoucí CDU, proč mohl uspět premiér Michael Kretschmer a co z toho potenciálně plyne.

Následující rozhovor už sourozenci stočili k problému přechylování ženských příjmení. V létě totiž – pokolikáté už? – toto téma znovu zaujalo ne nepatrnou část české veřejnosti. Lukáš na úvod ozřejmuje, že nehodlá bojovat ani za jeden tábor, ale pouze ukázat, že přechylování je pro různé, zejména západoslovanské společnosti společný problém, ale každá ho řeší jinak. Také dojde na vymezení se proti „argumentu“, že Češi jsou jediní, kdo przní cizí jména.

A tak si představíme, o čem se přou v Polsku a na Balkáně, zároveň si předvedeme, jak przní jména Srbové: anglická i česká, aniž to v Srbsku někdo řeší, zatímco našinec pobouřen být může. Jakub také vysvětlí, kdy se v srbštině používá latinka a kdy cyrilice, a Lukáš ho nutí přiznat se, zda v cyrilici vychází nějaké porno, anebo zda to je pro tento jazyk tabu.

Kompletní audio a videoverzi najdete na EchoPrime ZDE

Poslední část se vrátí do Lužice, kde byl v červnu přijat nový zákon, umožňující Lužickým Srbkám a Frískám úředně se přechylovat. Lukáš vysvětlí, proč to dosud možné nebylo, proč o to Lužické Srbky usilovaly, i že přechylování může mít funkční rozlišení, z něhož lze v jazyce poznat národnost ženy. A proč naopak některá česká jména přechylovat smysl nemá?

Aneb konečně podcast, který vám pomůže nahlédnout, že přechylování je jev, do něhož se vyplatí nahlížet z různých stran, protože je to zábavnější a najdou se krásné paradoxy.